Nad novým plánem ekonomických řeckých reforem dnes jednali ministři financí eurozóny. Podle nich je to ale teprve začátek a je potřeba zahájit skutečné kroky, prohlásil prezident euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Sočástí reforem jsou přitom třeba takové nápady, jako zapojit do boje s daňovými úniky brigádníky z řad studentů nebo turistů. Ti by měli za úplatu pomocí skrytých kamer a mikrofonů získávat data a poskytovat je jako důkazy úniků daňovým úřadům.
Lídři eurozóny předložený seznam Atén rozhodně nepovažují za konečný. Sedm návrhů reforem, které obsahoval dopis řeckého ministra financí Janise Varufakise, považuje prezident euroskupiny a nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem za „vítaný příspěvek k procesu“. Předal jej prý „institucím“, tedy trojici Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Ty musejí rozhodnout, zda je řecké závazky k reformám uspokojují.
„Musí být posouzen celý balík, celý široký rozsah reforem a instituce s ním musí souhlasit. To je první krok,“ uvedl Dijsselbloem. Jsou podle něj možné určité změny vůči původnímu programu, řeckou vládou navržená nová opatření mohou nahradit ta, která se novému kabinetu nelíbí. Celkově však nová podoba programu musí odpovídat všem závazkům Řecka jak z fiskálního tak reformního úhlu pohledu, upozornil šéf euroskupiny. Tím bude podle něj jasné, co se od Řecka v příštích čtyřech měsících čeká.
Řecku, které v blízké době musí splatit část dluhů, jinak hrozí platební neschopnost. Varufakisův dopis se podle šéfa euroskupiny může stát součástí rozhovorů mezi Aténami a touto trojicí mezinárodních věřitelů. V krátké diskusi s novináři ale dnes Dijsselbloem především opakovaně zdůrazňoval potřebu rychlého začátku jednání. „Promarnili jsme dva týdny, během kterých došlo jen k velmi malému posunu. Skutečná jednání ještě nezačala, nic se neuskutečnilo. Takže musíme přestat mrhat časem a začít teď vážně jednat,“ prohlásil šéf euroskupiny.
Varufakis takovou interpretaci odmítl. „Dohoda z 20. února nikdy nemohla být splněna za den,“ prohlásil s tím, že před dubnovým termínem naplněna bude. Zdůraznil, že už ve svém dopise žádal okamžitý začátek jednání. Připomněl ale také, že nový řecký kabinet kromě jednání s partnery také začíná vládnout.
Technické rozhovory mezi řeckou vládou a představiteli trojice mezinárodních věřitelských institucí začnou tuto středu především v Bruselu, ale zároveň také v Aténách. Novinářům to po dnešním jednání euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, potvrdil Dijsselbloem. Souběžná jednání mají podle něj zajistit plynulou výměnu informací.
Podle hlavního ekonoma Citibank Jaromíra Šindela budou schůzky v následujícím týdnu zjišťovat, nakolik opravdu stojí nový řecký plán na reálných základech. „V hodnoceních, které proběhly přes víkend a dnes, žádné nové pozitivní náznaky nezazněly, proto se asi eurozóna nebo i rada ministrů odhodlala k tomu, aby se šlo posuzovat reálné kroky přímo do Atén,“ říká Šindel.
Podrobnosti řeckých návrhů reformních opatření, které Dijsselbloemovi v dopise koncem minulého týdne poslal řecký ministr financí Janis Varufakis, dnes ministři do detailů neřešili. Dijsselbloema řecký ministr v dopise upozornil, že jde jen o první část zamýšlených kroků.
Dalším krokem je pak podle Dijsselbloema uvedení slibů v život. Není podle něj možné mluvit o uvolňování dosud nevyplacených peněz v současném programu, pokud není dohoda a ta není prováděna. Pokud se však Atény s věřiteli domluví na nové podobě reformního balíku a jejich provádění skutečně začne, může euroskupina posoudit rozdělení zbývající částky do několika plateb. „To už se stávalo dříve,“ připomněl Dijsselbloem, „ale nejprve je potřeba dohoda na celé té věci“. Rychlosti cesty k ní by přitom podle jeho názoru paradoxně mohlo pomoci, že Řecko se podle všeho potýká s nedostatkem financí. Vyplacení peněz z programu bez dohody a začátku uskutečňování domluvených kroků ale Dijsselboem výslovně odmítl.
Jaké reformy nabízí Řecko
Řecko, jak informoval Greek Reporter podle serveru Aktualne.cz, slibuje například pečlivější a pravidelnou kontrolu plnění státního rozpočtu. Na státní pokladnu a politiku jednotlivých ministerstev má dohlížet rozpočtová rada. Stát se také chystá zdanit internetový hazard, kde by podle Varufakise mohl vybrat navíc až 500 milionů eur ročně. Provozovatelé internetových stránek by měli žádat o oficiální licenci na pět let pro každou doménu, která vyjde na tři miliony eur. Každý provozovatel by zároveň měl na daních zaplatit ročně alespoň milion eur.
Atény přicházejí i s dalšími, originálními nápady, jak bojovat s neplatiči daní. Odhalovat podvody, ke kterým dochází zejména v případě daně z prodaného zboží a služeb, v nočních klubech nebo ve zdravotnictví, mají totiž dopomoci amatérští agenti, tedy studenti či turisté za pomoci skrytých kamer a mikrofonů. „Na krátké období budeme najímat vysoké množství neprofesionálních inspektorů, kteří budou, po nějakém základním školení, vystupovat jako zákazníci,“ představuje si Varufakis. „Uvedené informace budou mít právní váhu a budou využity jako důkaz pro okamžité udělování pokut a sankcí,“ doplňuje.
Další reforma má přimět dlužníky, aby řeckému státu splatili již existující daňové závazky. Ty podle ministra přesahují 76 miliard eur, stát má ale reálně šanci získat jen 8,9 miliardy. Aby se státu vrátily alespoň tyto peníze, navrhuje Varufakis odpuštění nebo zmírnění přirážek všem, kteří splatí dluhy ještě do konce tohoto května. „Pokud dlužník uhradí celkovou částku, budou mu poplatky plně odpuštěny. Pokud zvládne splatit jen část, tak dostane úměrnou slevu,“ upřesňuje ministr. Kromě toho lze požádat o rozdělení dluhu na splátky.
Ministr chce také státním úřadům zakázat, aby vyžadovaly dokumenty obsahující informace, které stát již má, ať už v rámci téhož, nebo jiného úřadu. To má na jedné straně omezit byrokracii a na straně druhé dopomoci digitalizaci státního sektoru. Občané dostanou tzv. Chytrou kartu, kde budou mít nahrané různé informace. Pokud nějaké budou chybět, tak by to podle Varufakise měl být pro úředníka důvod, aby si je odjinud obstaral sám, například telefonicky či e-mailem. Tím, že mu je jiná instituce naskenuje a pošle, zároveň dojde k jejich digitalizaci.
Počítá se i s pomocí pro chudé domácnosti
Součástí plánu jsou i návrhy na pomoc chudým domácnostem. Těm chce vláda poskytnout potravinové lístky, elektřinu a příspěvky na bydlení v celkové hodnotě 200,29 milionu eur.
Z toho 137,7 milionu eur by mělo plynout na potravinové lístky pro zhruba 300 tisíc ohrožených rodin. Každá z nich by do konce tohoto roku měla dostat sto eur měsíčně. Na 40,5 milionu eur by měly vyjít přídavky na bydlení především pro rodiče samoživitele, rodiny s malými dětmi nebo dlouhodobě nezaměstnanými. Zhruba 30 tisícům domácností chce kabinet přispívat 150 eury měsíčně. Kromě toho má v plánu připojit k elektřině přibližně 150 tisíc zadlužených domácností.
Peníze na tyto výdaje mají přitom zajistit škrty na ministerstvech v celkové hodnotě 60,9 milionu eur a nový systém zadávání veřejných zakázek, který podle ministra financí umožní úsporu 140 milionů eur.
Nová řecká vláda se snaží těmito kroky přesvědčit věřitelskou trojku, že její návrhy reforem jsou dostatečné na to, aby země mohla dostat zbývající peníze ze stávajícího záchranného programu. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od EU a MMF dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč). Druhý záchranný program měl skončit na konci února, eurozóna se ale po složitých jednáních shodla na jeho prodloužení o čtyři měsíce, vyplacena zatím nebyla poslední splátka. Řecko předtím musí předložit seznam reforem, které chce nová vláda uskutečnit. Kabinet Alexise Tsiprase tak musel opustit některé populistické sliby z předvolební kampaně. Varufakis o víkendu poznamenal, že pokud se jeho země s věřiteli nedohodne, jsou ve hře předčasné volby či referendum o podobě reforem.
Evropská centrální banka (ECB) provede v tomto týdnu mimořádnou revizi programu nouzového financování řeckých bank. S odvoláním na dva nejmenované činitele o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Centrální banka tak podle ní zvyšuje tlak na vládu v Aténách, aby dodržovala závazky spojené s mezinárodním záchranným programem. Program nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance) nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. Mechanismus ovšem vyžaduje souhlas ze strany ECB.
Rada guvernérů ECB se na svém zasedání minulý čtvrtek na Kypru rozhodla posuzovat potřeby řeckých bank týkající se jejich likvidity každý týden namísto řádného dvoutýdenního režimu, sdělil jeden ze zdrojů. ECB v minulých týdnech několikrát rozhodovala o navýšení částky, které mají řecké banky v rámci tohoto programu k dispozici. Prezident ECB Mario Draghi ve čtvrtek sdělil, že Rada guvernérů rozhodla zvýšit objem prostředků dostupných v tomto programu o půl miliardy na 68,8 miliardy eur.
Řecko v únoru dosáhlo dohody o prodloužení záchranného programu, bez nějž by se země pravděpodobně přiblížila státnímu bankrotu. Nejmenovaný zdroj z ECB dnes agentuře Reuters sdělil, že hladiny vkladů v řeckých bankách se od té doby zřejmě ustálily. Některé dny sice provázel odliv vkladů, v jiných dnech byl prý ale trend opačný.
ECB zároveň dnes zahájila společně s centrálními bankami členských zemí eurozóny avizovaný program nákupu státních dluhopisů, který má podpořit růst ekonomiky a odvrátit deflaci. ECB to oznámila na svém twitterovém účtu, a potvrdila tak předchozí informace z trhů. Podle obchodníků, které citují agentury Bloomberg či Reuters, již dluhopisy v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky nakupují v rámci Eurosystému například centrální banky Německa, Francie a Belgie.
