V Moskvě mouka nezdraží, v Kyjevě jí koupíte jen pět kilo

Kyjev/Moskva – Neustávající boje na východě Ukrajina, sankce, pád rublu i hřivny – to jsou hlavní důvody neustálého zdražování potravin v ruských i ukrajinských obchodech. Podle agentury UNN je situace už tak daleko, že kyjevské obchody začínají omezovat prodej základních potravin. V Rusku se zase největší řetězce domluvily, že zmrazí ceny „sociálně důležitých“ potravin.

Ruští obchodníci čekají už pouze na posvěcení protimonopolního úřadu, aby mohli ceny na dva měsíce zmrazit, píše dnes list Vedomosti. Řetězce se na tom dohodly prý víceméně „dobrovolně“, což u expertů budí naděje, že odložený „skok cen“ bude menší než v minulosti, kdy ceny zmrazovaly úřady.

  • Podle listu Vedomosti se pod pojmem „sociálně důležité potraviny“ myslí dvě desítky položek, od brambor, cukru a soli přes jablka, mrkev, zelí, mléčné výrobky až po kuřata, skopové, vepřové a hovězí.

Zmrazení cen několika základních potravin už někteří obchodníci ohlásili - například Dixi, Metro Cash & Carry, anebo O'Key, a to zatím na měsíc. Konkrétně v obchodě Dixi neměla od 9. února zdražovat pohanka, rýže, těstoviny, slunečnicový olej, máslo, mouka, pelmeně či mražené ryby. Vedení společnosti navíc slíbilo, že u dalšího nejvyhledávanějšího zboží nebude marže vyšší než 15 procent, respektive v některých případech bude marže nulová. To se týká například cukru, soli nebo vajíček.

  • Podobné opatření jako velké řetězce supermarketů chystají i některé lékárny. Skupina A.V.E., která sdružuje několik lékárenských sítí, ujistila, že zmrazí ceny „životně důležitých“ léků pro léčbu těžkých nebo chronických onemocnění a prostředků, které „jsou oblíbené u ohrožených skupin obyvatelstva“. Velká část léků se do Ruska dováží, ceny přitom kvůli propadu rublu průměrně stouply o 20 až 30 procent.
Ilustrační foto
Zdroj: Gaetan Bally/ČTK/KEYSTONE

Zdražování potravin odstartovalo prakticky ihned po zákazu dovozu zboží ze Západu, tedy po ruské odpovědi na západní sankce, zavedené po anexi Krymu a propuknutí bojů na východě Ukrajiny. K tomu ke konci minulého roku prudce oslabil rubl.

S rostoucími cenami potravin se snaží bojovat i ruská prokuratura prostřednistvím prověrek. Jen v Moskvě koncem ledna prokurátoři odhalili, že ceny „ekonomicky neopodstatněně“ vzrostly na dvojnásobek a více u některých výrobků například v supermarketech Azbuka vkusa, Perekrjostok, Magnolia, Magnit, Billa, Spar i Dixi.

S dražším jídlem bojují i Ukrajinci

Potraviny zdražují podle ukrajinské agentury UNN i v Kyjevě. Maloobchodníci se proto údajně rozhodli pro regulaci jejich prodeje. „V mnoha sítích supermarketů a hypermarketů hlavního města zavedli omezení na množství sociálně důležitých potravin, které si lze při jednom nákupu pořídit,“ napsala dnes UNN. Ukrajinci si tak mohou najednou koupit maximálně dvě lahve oleje, dva balíčky pohanky, tři až pět kilogramů mouky a obdobné množství cukru. „Na chleba, rýži, brambory, masné a mléčné výrobky se omezení nezavádějí, ale výběr tohoto zboží se v mnoha obchodech výrazně zmenšil,“ dodala agentura.

Obchodníci prý často vystavují v regálech výrobky jediné, vlastní značky, ve většině prodejen ale pulty stále častěji zejí prázdnotou.

Zmatky ukrajinské centrální banky

Ukrajinská centrální banka včera večer nečekaně odvolala zákaz většiny komerčních transakcí s devizami, který zavedla teprve včera ráno. Svůj krok nezdůvodnila. Zákaz během včerejška zkritizoval ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, poškozuje podle něj ekonomiku. Navíc bance vytkl, že svůj krok s vládou nijak nekonzultovala a on se o všem dozvěděl až na internetu.

Ještě ráno přitom centrální banka ve svém sdělení uvedla, že komerční banky nebudou moci nakupovat cizí měny pro své klienty až „do 27. února 2015 včetně“ a že banky budou moci pro sebe nakoupit devizy v objemu nejvýše 0,5 procenta jejich požadovaného kapitálu. Zákaz měl platit pro banky, které obchodují s devizami jménem klientů, tyto obchody však tvoří téměř veškeré oficiálně registrované transakce. Banky nicméně stále mohly obchodovat mezi sebou, ale pouze na vlastní účet.

6 minut
Bureš: Omezení ukrajinských bank poskytuje pouze dočasný oddechový čas
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
22:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
13:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
před 17 hhodinami

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánovčera v 11:52

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026
Načítání...