Až 85 miliard korun, tolik by mohlo Česko letos nedočerpat z fondů Evropské unie. Takový je podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) ale pouze krizový scénář – průměrné odhady se pohybují kolem 23 miliard korun. Česko má s čerpáním evropských peněz problémy dlouhodobě – už v roce 2013 nedočerpalo 12 miliard, loni přišlo o dalších 9 miliard. A ministerstvo nabírá zpoždění i v dalším období – nezačalo ještě ani vypisování dotačních programů.
Vláda na svém dnešním jednání schválila analýzu čerpání peněz z evropských fondů v letech 2007 až 2013, tedy z programového období, kdy mělo Česko k dispozici více než 700 miliard korun. Poslední možnost čerpat tyto peníze je právě letos. MMR o riziku nedočerpání až 85 miliard korun v letošním roce informovalo již 10. února. „Vláda zároveň schválila krizové plány na jednotlivé programy. Jde tam o aktivity, které by měly řídící orgány činit, abychom se i letos snažili o maximální dočerpání,“ uvedla Šlechtová, jejíž osobní odhad je, že nedočerpáme kolem 50 miliard korun.
Podle dřívějších informací MMR je nejvíce rizikových pět operačních programů. Jde o OP Životní prostředí, OP Doprava, ROP Severozápad, Integrovaný operační program a OP Výzkum a vývoj pro inovace. MMR je dlouhodobě řadí do vysoce rizikové kategorie.
Které projekty dostaly evropské peníze?
Můžete se podívat na interaktivní mapu realizovaných projektů nebo výběr několika z nich, které ministerstvo pro místní rozvoj prezentuje jako „příklady dobré praxe“.
Česko je pozadu už i v novém programu 2014-2020
Od začátku programového období 2014 až 2020 uplynul rok a Češi zatím poslali do Bruselu ke schválení jen tři operační programy z celkových devíti. Kvůli chybějícím prováděcím vyhláškám ke služebnímu zákonu je ale Evropská komise zatím zamítla. Chybí jí například jasná definice pravidel, podle kterých budou odměňováni úředníci nebo zveřejňována výběrová řízení.
Po měsících vyjednávání ministryně Šlechtová slíbila, že další dotační vlnu odstartuje v březnu. „Počítám, že v průběhu dalších dní, nikoli týdnů, budou ty programy zaslány Evropské komisi,“ říká. „Čekáme na to, kdy komise potvrdí, že i ona je srozuměna s tím, jak ty programy vypadají, a potom bude moct vypsat první výzvy, takže nemusíme čekat na formální schválení, které může přijít třeba někdy v květnu nebo v červnu,“ dodává Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády.
I přes souhlas Bruselu není jisté, že evropské peníze do Česka skutečně poputují ještě letos. „I kdyby se ten březnový termín stihl, tak tam může být řada dalších problémů, ten základní vidím v tom, že tam není znám termín příjmů žádostí,“ říká Petr Holan, tajemník Asociace pro evropské fondy. Do vyjednávání je proto připravený se vložit i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), jehož resort v Bruselu žádá nejvíc – pro české firmy chce 120 miliard korun.
Jiné státy jsou na tom výrazně lépe. Třeba Německo už má schváleny všechny programy, stejně jako Slovensko nebo Belgie. Většině ostatních zemí zbývá získat souhlas Komise pro poslední programy. Očekává se, že dostanou zelenou do konce února.
Půlku teď a půlku z dalšího období
V lednu přijeli do Česka zástupci Evropské komise jednat, jak zachránit co nejvíce peněz. Jednou z možností je administrativní rozdělení projektů na dvě části. Nyní je takzvané fázování možné u projektů nad pět milionů eur (cca 140 milionů korun). Česko ale chce, aby se tato hranice snížila. „Podstatou fázování je, že se rozdělí na dvě části. Jedna část se zaplatí ze starého období a druhá část se zaplatí z nového období,“ řekla náměstkyně pro místní rozvoj Olga Letáčková.
Česko také navrhlo, aby jednotlivé řídicí orgány mohly volněji přesouvat peníze v rámci svého operačního programu - zrychlilo by se tak schvalování revize operačních programů. Další možností je pak i zařazení nových aktivit, jako je financování silnic II. a III. třídy z evropských peněz.
Za slabé čerpání peněz mohou podle kritiků špatně nastavená pravidla – složitá byrokracie a příliš vysoký počet programů, přes které se v období 2007 až 2013 o peníze žádalo (bylo jich konkrétně 26). I proto předchozí vláda zredukovala počet výzev na osm. Má to zajistit přehlednost a ulehčit zájemcům výběr oblasti, kde chtějí o peníze žádat.
- Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
- Životní prostředí
- Doprava
- Integrovaný regionální operační program
- Výzkum, vývoj a vzdělávání
- Zaměstnanost
- Praha – pól růstu ČR
- Technická pomoc
