ECB se připravuje na řecké vale eurozóně, píše Spiegel

Frankfurt - Dnešní klíčové jednání o osudu Řecka v eurozóně ještě ani nezačalo, Evropská centrální banka se už ale připravuje na případný nejhorší scénář. Napsal to německý týdeník Der Spiegel. Zaměstnanci prý vyhodnocují, jak by se skupina jednotné evropské měny s odchodem Řecka vypořádala. Sama banka zatím informaci odmítla komentovat.

Spiegel článek zveřejnil několik hodin před mimořádným jednáním ministrů financí eurozóny o návrhu Atén na prodloužení finanční pomoci pro Řecko. Podle politologa Petra Robejška jde hlavně o symbolický tlak na řeckou vládu. Německo nový návrh od Řecka považuje za nedostatečný, což dnes odpoledne zopakovala také kancléřka Angela Merkelová. Současný mezinárodní záchranný program pro Řecko vyprší za týden v sobotu. Bez peněz od věřitelů by zemi mohl hrozit státní bankrot.

Mezinárodní měnový fond údajně považuje případný odchod Řecka z eurozóny pro zbytek měnové unie za zvládnutelný. Evropané v posledních letech vybudovali ochranná opatření, která by měla zabránit rozšíření krize na ostatní země. Pro Řecko by byl přitom odchod z měnové unie spojen s podstatně většími náklady, než kdyby země měla pokračovat v požadovaných reformách, odhaduje prý také MMF.

Podle řady českých ekonomů ale nakonec Řecko se svými věřiteli najde kompromis. „Řecko přijme skoro všechny podmínky, které přijmout nechtělo, a to výměnou za naději, že se mu podaří během následujících šesti měsíců vyjednat změny v programu pomoci,“ odhaduje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Tento scénář ovšem neznamená podle něj vyřešení problému řeckého dluhu, nýbrž jeho odložení. I podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy nakonec se 70procentní pravděpodobností dojde k dohodě mezi Řeckem a věřiteli. „Zdá se, že vůle po konsensu na řecké straně sílí a věřitelé mu stále zůstávají otevřeni.“

ECB
Zdroj: Uwe Zucchi/ISIFA/EPA

Vklady z řeckých bank mizí ve velkém

Za poslední desítky hodin rekordně zrychlil odliv vkladů z řeckých bank. Jen ve středu a ve čtvrtek tamní bankovní domy opustila celkem miliarda eur (27,5 miliardy korun). Řecká národní banka ale tvrdí, že odliv vkladů je pod kontrolou. Řecko je v nejistotě kvůli složitému vyjednávání o prodloužení finanční pomoci. Se současným návrhem nesouhlasí zejména Německo.

Ve středu i ve čtvrtek denní odliv vkladů z bank přesáhl 500 milionů eur. Jde zatím o nejhorší úroveň od začátku roku. Za celý leden opustilo řecký bankovní systém podle odhadu 12 miliard eur. V únoru ale údajně odliv mírně zvolnil. Podle čtvrteční zprávy Reuters odtékalo v předchozích dnech z řeckých bank údajně 300 milionů až 500 milionů eur (až 13,7 miliardy Kč) denně. 

Řecké úspory
Zdroj: Orestis Panagiotou/ISIFA/EPA

V Řecku je v pondělí státní svátek, kterým začíná období půstu v ortodoxní křesťanské církvi. Před nadcházejícími třemi dny volna je ale prý mezi Řeky patrná nervozita. Někteří totiž nezapomněli na kapitálové kontroly, které na jaře 2013 během dlouhého víkendu zavedl Kypr, tvrdí jeden ze zdrojů.

Nahrávám video
Robejšek: Nejlepší řešení? Ještě o víkendu vrátit řeckou drachmu
Zdroj: ČT24

V některých zemích zaznívají návrhy, aby se příští týden uskutečnil zvláštní summit EU věnovaný Řecku. Jeho konání nevyloučil například eurokomisař Günther Oettinger, podle mluvčí německé vlády ale žádné konkrétní plány ještě na stole nejsou. Řecko v žádosti o prodloužení pomoci mimo jiné slibuje, že bude splácet své dluhy, udržovat vyvážený rozpočet během půlroku pomoci, bojovat proti daňovým únikům a proti korupci a bude se snažit nastartovat ekonomiku.

Německá vláda však žádost odmítla téměř okamžitě s tím, že návrh neodpovídá kritériím dohodnutým na pondělním jednání euroskupiny. Atény ale oznámily, že už učinily vše, co je v jejich silách, ve snaze o nalezení kompromisu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...