Silnější vůči euru končila koruna denní obchodování naposledy v dubnu 2018. Proti dolaru nezavírala česká měna na silnějších hodnotách od počátku letošního července.
Za celý rok 2019 koruna k dolaru oslabila o 1,3 procenta, vůči euru naopak posílila o více než procento, řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. „Takže vůči hlavním měnám se držela na velmi dobrých úrovních. Poněkud ztratila vůči britské libře, ale to způsobilo kolísání měny vzhledem k nedořešenému brexitu,“ konstatuje.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Krečka lze říct, že závěr roku byl příznivý pro rozvíjející se trhy, což právě pomohlo i k posilování kurzu koruny.
Česká měna pak znatelně zpevnila k turecké liře. Zajímavé byly podle Tupého i pohyby vůči egyptské liře, případně ukrajinské hřivně. „Proti ní ztratila koruna téměř 21 procent, což není úplně dobrá zpráva. Protože výrazně posilující hřivna, rubl, omezuje zaměstnavatele, hlavně Ukrajince, a ti tak dostávají v přepočtu menší částku než před rokem,“ vysvětluje.
Na kurz tuzemské měny bude mít letos podle České národní banky vliv zpomalující ekonomika a celková nálada na světových trzích. Svou roli sehraje i situace v Německu. „Zprávy přicházející z Německa nejsou úplně příznivé. Můžeme to vidět na indexu nákupních manažerů,“ říká Tupý. Ten se sice proti odhadům mírně zvýšil, nicméně nachází se stále pod hladinou 50. „Takže hrozba recese trvá a to se přelévá do ekonomiky Česka,“ dodává.
Analytik Tupý: Na českou měnu má vliv i to, jak se daří Německu
Na kurz koruny mají samozřejmě vliv takové faktory, jako je brexit nebo obchodní války. Podle Tupého jsou však tyto záležitosti vyřešené. „Pro českou ekonomiku je velmi významné, že brexit proběhne soft cestou, ztráta pracovních příležitostí bude tak menší. A taky to, že byla vyřešena první fáze u obchodních válek USA s Čínou,“ připomíná.
Podle něho je také důležité, že Trump ‚pozapomněl‘ nebo ‚vynechal‘ svou hrozbu z poloviny listopadu na vystavení cel na vývoz automobilů z eurozóny do USA. „Ta skutečnost se nezrealizovala a to pomáhá ekonomice,“ dodává.
A to, co se stane s českou měnou v letošním roce, bude záležet podle něho na úrokových sazbách a hladiny inflace. „Očekává se, že příští rok poklesne inflace, ale poklesne i odhadovaný výkon ekonomiky, což se odrazí na české koruně,“ doplnil Tupý.
Česká národní banka v letošním roce pravděpodobně nebude podle Křečka příliš snižovat úrokové sazby. „Někteří členové bankovní rady dokonce hovoří o tom, že by nebylo od věci úrokové sazby zvyšovat. Oproti tomu Evropská centrální banka má depozitní úrokovou sazbu na úrovní – 0,5 procenta, což je historickém minimum této úrokové sazby. Navíc Evropská centrální banka každý měsíc odkupuje dluhopisy za 20 miliard eur, což by mohlo vést k posilování koruny vůči euru,“ míní Křeček.
Upozorňuje ale také, že na druhou stranu má Česká republika v tuto chvíli obrovské devizové rezervy o velikosti 133 106,5 milionu eur, které významně narostly v období devizových intervencí. „Při navýšení devizových rezerv se na trh dostaly koruny, které mohou spekulanti směňovat za jiné měny v případě posílení kurzu. To může účinně bránit posilování kurzu, jak jsme koneckonců viděli v letech 2018 i 2019,“ vysvětluje.
Kurz koruny vůči euru může dokonce oslabit v případě, že se investoři zaleknou vývoje na rozvíjejících se trzích a budou se chtít přesunout do celosvětově významnějších měn. „Zvláště při vyhrocení situace kolem obchodních válek není možné tento scénář vyloučit. Posilování kurzu koruny vůči euru proto může být v následujícím období brzděno zhoršeným ekonomickým a cenovým vývojem v zahraničí,“ doplnil Křeček.
Podle odhadu BH Securities by se tak koruna měla v prvním pololetí letošního roku pohybovat na hodnotě 25,5 koruny za euro, v druhém na 25, 4. První pololetí roku 2021 pak na 25,3 koruny za euro.