Koruna na konci roku vůči euru zpevnila, byla nejsilnější od dubna 2018

Česká měna v posledním dni v roce zpevnila k euru o dva haléře na 25,41 koruny za euro a zakončila tak na nejsilnější pozici za víc než rok a půl. Vůči dolaru získala šest haléřů na 22,64 koruny za dolar a den uzavřela na nejsilnější hodnotě za téměř půl roku. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

Silnější vůči euru končila koruna denní obchodování naposledy v dubnu 2018. Proti dolaru nezavírala česká měna na silnějších hodnotách od počátku letošního července.

Za celý rok 2019 koruna k dolaru oslabila o 1,3 procenta, vůči euru naopak posílila o více než procento, řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. „Takže vůči hlavním měnám se držela na velmi dobrých úrovních. Poněkud ztratila vůči britské libře, ale to způsobilo kolísání měny vzhledem k nedořešenému brexitu,“ konstatuje.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Krečka lze říct, že závěr roku byl příznivý pro rozvíjející se trhy, což právě pomohlo i k posilování kurzu koruny.

Ne
Zdroj: Patria.cz

Česká měna pak znatelně zpevnila k turecké liře. Zajímavé byly podle Tupého i pohyby vůči egyptské liře, případně ukrajinské hřivně. „Proti ní ztratila koruna téměř 21 procent, což není úplně dobrá zpráva. Protože výrazně posilující hřivna, rubl, omezuje zaměstnavatele, hlavně Ukrajince, a ti tak dostávají v přepočtu menší částku než před rokem,“ vysvětluje.

Na kurz tuzemské měny bude mít letos podle České národní banky vliv zpomalující ekonomika a celková nálada na světových trzích. Svou roli sehraje i situace v Německu. „Zprávy přicházející z Německa nejsou úplně příznivé. Můžeme to vidět na indexu nákupních manažerů,“ říká Tupý. Ten se sice proti odhadům mírně zvýšil, nicméně nachází se stále pod hladinou 50. „Takže hrozba recese trvá a to se přelévá do ekonomiky Česka,“ dodává.

5 minut
Analytik Tupý: Na českou měnu má vliv i to, jak se daří Německu
Zdroj: ČT24

Na kurz koruny mají samozřejmě vliv takové faktory, jako je brexit nebo obchodní války. Podle Tupého jsou však tyto záležitosti vyřešené. „Pro českou ekonomiku je velmi významné, že brexit proběhne soft cestou, ztráta pracovních příležitostí bude tak menší. A taky to, že byla vyřešena první fáze u obchodních válek USA s Čínou,“ připomíná.

Podle něho je také důležité, že Trump ‚pozapomněl‘ nebo ‚vynechal‘ svou hrozbu z poloviny listopadu na vystavení cel na vývoz automobilů z eurozóny do USA. „Ta skutečnost se nezrealizovala a to pomáhá ekonomice,“ dodává.

A to, co se stane s českou měnou v letošním roce, bude záležet podle něho na úrokových sazbách a hladiny inflace. „Očekává se, že příští rok poklesne inflace, ale poklesne i odhadovaný výkon ekonomiky, což se odrazí na české koruně,“ doplnil Tupý.

Česká národní banka v letošním roce pravděpodobně nebude podle Křečka příliš snižovat úrokové sazby. „Někteří členové bankovní rady dokonce hovoří o tom, že by nebylo od věci úrokové sazby zvyšovat. Oproti tomu Evropská centrální banka má depozitní úrokovou sazbu na úrovní – 0,5 procenta, což je historickém minimum této úrokové sazby. Navíc Evropská centrální banka každý měsíc odkupuje dluhopisy za 20 miliard eur, což by mohlo vést k posilování koruny vůči euru,“ míní Křeček.

Upozorňuje ale také, že na druhou stranu má Česká republika v tuto chvíli obrovské devizové rezervy o velikosti 133 106,5 milionu eur, které významně narostly v období devizových intervencí. „Při navýšení devizových rezerv se na trh dostaly koruny, které mohou spekulanti směňovat za jiné měny v případě posílení kurzu. To může účinně bránit posilování kurzu, jak jsme koneckonců viděli v letech 2018 i 2019,“ vysvětluje.

Kurz koruny vůči euru může dokonce oslabit v případě, že se investoři zaleknou vývoje na rozvíjejících se trzích a budou se chtít přesunout do celosvětově významnějších měn. „Zvláště při vyhrocení situace kolem obchodních válek není možné tento scénář vyloučit. Posilování kurzu koruny vůči euru proto může být v následujícím období brzděno zhoršeným ekonomickým a cenovým vývojem v zahraničí,“ doplnil Křeček.

Podle odhadu BH Securities by se tak koruna měla v prvním pololetí letošního roku pohybovat na hodnotě 25,5 koruny za euro, v druhém na 25, 4. První pololetí roku 2021 pak na 25,3 koruny za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 4 hhodinami

Benzin za týden zdražil o desítky haléřů, nafta skoro o korunu

Pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic v uplynulém týdnu zrychlily zdražování. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla o 71 haléřů na 34,48 koruny za litr, nafta stála ve středu 33,13 koruny za litr, což bylo o 89 haléřů víc než o týden dřív, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražení paliv o desítky haléřů za litr očekávají analytici také v následujícím týdnu, pak by se měl podle nich nárůst nejspíš zastavit.
08:33Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Soud zamítl žalobu společnosti EDF, která napadla tendr na dostavbu Dukovan

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Česko má podporu v EU pro revizi emisních povolenek

Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánovčera v 20:07

I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, míní Kalousek

„Jde o trvalý mandatorní výdaj, a proto by tomu každá vláda měla přizpůsobit své priority a nefinancovat ho jenom z dluhu,“ řekl ke schválení závazku pětiprocentních výdajů na obranu zeměmi NATO v Interview ČT24 exministr financí Miroslav Kalousek. Důležité je však i to, aby byly investice efektivní, což se podle něj ne vždy děje. „I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, a pokud k tomu máme ještě výdaje na obranu, tak tím spíše. Platit všechno z dluhu je sice aktuálně pohodlné, ale do budoucna tak mladé připravíte o perspektivu a hrozí to stejnou ztrátou suverenity jako nevyzbrojená armáda,“ prohlásil v pořadu moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 19:57

Průlom, nebo mezikrok? Kupka a Kolovratník se přeli o řidičácích i infrastruktuře

Řidičský průkaz půjde vyřešit on-line a lidem přijde do výdejního boxu, oznámilo ministerstvo dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS). Poslanec Martin Kolovratník (ANO) to označil za dobrý, ale nikoliv převratný krok i s ohledem na to, jak často lidé chodí pro řidičák. Oba politici se v Událostech, komentářích přeli i o dopravní infrastruktuře navázané na novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Ta se ale už nestihne ve sněmovně projednat.
včera v 16:10

Česko bylo loni třetím největším výrobcem aut v EU

Česká republika loni vyprodukovala stejně vozidel jako Francie a Itálie dohromady, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu. Největší česká automobilka Škoda Auto ve svých závodech vyrobila skoro 900 tisíc aut, v Evropě se stala jednou z nejprodávanějších. Celkem české automobilky vyrobily jeden a půl milionu vozidel, což je historicky nejvíce. Letos firmy na začátku roku zpomalily, ale produkce se podle představitelů sdružení vrací ke zdravému tempu.
včera v 05:35

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025
Načítání...