Koruna na konci roku vůči euru zpevnila, byla nejsilnější od dubna 2018

Česká měna v posledním dni v roce zpevnila k euru o dva haléře na 25,41 koruny za euro a zakončila tak na nejsilnější pozici za víc než rok a půl. Vůči dolaru získala šest haléřů na 22,64 koruny za dolar a den uzavřela na nejsilnější hodnotě za téměř půl roku. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

Silnější vůči euru končila koruna denní obchodování naposledy v dubnu 2018. Proti dolaru nezavírala česká měna na silnějších hodnotách od počátku letošního července.

Za celý rok 2019 koruna k dolaru oslabila o 1,3 procenta, vůči euru naopak posílila o více než procento, řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. „Takže vůči hlavním měnám se držela na velmi dobrých úrovních. Poněkud ztratila vůči britské libře, ale to způsobilo kolísání měny vzhledem k nedořešenému brexitu,“ konstatuje.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Krečka lze říct, že závěr roku byl příznivý pro rozvíjející se trhy, což právě pomohlo i k posilování kurzu koruny.

Ne
Zdroj: Patria.cz

Česká měna pak znatelně zpevnila k turecké liře. Zajímavé byly podle Tupého i pohyby vůči egyptské liře, případně ukrajinské hřivně. „Proti ní ztratila koruna téměř 21 procent, což není úplně dobrá zpráva. Protože výrazně posilující hřivna, rubl, omezuje zaměstnavatele, hlavně Ukrajince, a ti tak dostávají v přepočtu menší částku než před rokem,“ vysvětluje.

Na kurz tuzemské měny bude mít letos podle České národní banky vliv zpomalující ekonomika a celková nálada na světových trzích. Svou roli sehraje i situace v Německu. „Zprávy přicházející z Německa nejsou úplně příznivé. Můžeme to vidět na indexu nákupních manažerů,“ říká Tupý. Ten se sice proti odhadům mírně zvýšil, nicméně nachází se stále pod hladinou 50. „Takže hrozba recese trvá a to se přelévá do ekonomiky Česka,“ dodává.

5 minut
Analytik Tupý: Na českou měnu má vliv i to, jak se daří Německu
Zdroj: ČT24

Na kurz koruny mají samozřejmě vliv takové faktory, jako je brexit nebo obchodní války. Podle Tupého jsou však tyto záležitosti vyřešené. „Pro českou ekonomiku je velmi významné, že brexit proběhne soft cestou, ztráta pracovních příležitostí bude tak menší. A taky to, že byla vyřešena první fáze u obchodních válek USA s Čínou,“ připomíná.

Podle něho je také důležité, že Trump ‚pozapomněl‘ nebo ‚vynechal‘ svou hrozbu z poloviny listopadu na vystavení cel na vývoz automobilů z eurozóny do USA. „Ta skutečnost se nezrealizovala a to pomáhá ekonomice,“ dodává.

A to, co se stane s českou měnou v letošním roce, bude záležet podle něho na úrokových sazbách a hladiny inflace. „Očekává se, že příští rok poklesne inflace, ale poklesne i odhadovaný výkon ekonomiky, což se odrazí na české koruně,“ doplnil Tupý.

Česká národní banka v letošním roce pravděpodobně nebude podle Křečka příliš snižovat úrokové sazby. „Někteří členové bankovní rady dokonce hovoří o tom, že by nebylo od věci úrokové sazby zvyšovat. Oproti tomu Evropská centrální banka má depozitní úrokovou sazbu na úrovní – 0,5 procenta, což je historickém minimum této úrokové sazby. Navíc Evropská centrální banka každý měsíc odkupuje dluhopisy za 20 miliard eur, což by mohlo vést k posilování koruny vůči euru,“ míní Křeček.

Upozorňuje ale také, že na druhou stranu má Česká republika v tuto chvíli obrovské devizové rezervy o velikosti 133 106,5 milionu eur, které významně narostly v období devizových intervencí. „Při navýšení devizových rezerv se na trh dostaly koruny, které mohou spekulanti směňovat za jiné měny v případě posílení kurzu. To může účinně bránit posilování kurzu, jak jsme koneckonců viděli v letech 2018 i 2019,“ vysvětluje.

Kurz koruny vůči euru může dokonce oslabit v případě, že se investoři zaleknou vývoje na rozvíjejících se trzích a budou se chtít přesunout do celosvětově významnějších měn. „Zvláště při vyhrocení situace kolem obchodních válek není možné tento scénář vyloučit. Posilování kurzu koruny vůči euru proto může být v následujícím období brzděno zhoršeným ekonomickým a cenovým vývojem v zahraničí,“ doplnil Křeček.

Podle odhadu BH Securities by se tak koruna měla v prvním pololetí letošního roku pohybovat na hodnotě 25,5 koruny za euro, v druhém na 25, 4. První pololetí roku 2021 pak na 25,3 koruny za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 1 hhodinou

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...