Koruna na konci roku vůči euru zpevnila, byla nejsilnější od dubna 2018

Česká měna v posledním dni v roce zpevnila k euru o dva haléře na 25,41 koruny za euro a zakončila tak na nejsilnější pozici za víc než rok a půl. Vůči dolaru získala šest haléřů na 22,64 koruny za dolar a den uzavřela na nejsilnější hodnotě za téměř půl roku. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

Silnější vůči euru končila koruna denní obchodování naposledy v dubnu 2018. Proti dolaru nezavírala česká měna na silnějších hodnotách od počátku letošního července.

Za celý rok 2019 koruna k dolaru oslabila o 1,3 procenta, vůči euru naopak posílila o více než procento, řekl analytik obchodníka s měnami Purple Trading Jaroslav Tupý. „Takže vůči hlavním měnám se držela na velmi dobrých úrovních. Poněkud ztratila vůči britské libře, ale to způsobilo kolísání měny vzhledem k nedořešenému brexitu,“ konstatuje.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Krečka lze říct, že závěr roku byl příznivý pro rozvíjející se trhy, což právě pomohlo i k posilování kurzu koruny.

Ne
Zdroj: Patria.cz

Česká měna pak znatelně zpevnila k turecké liře. Zajímavé byly podle Tupého i pohyby vůči egyptské liře, případně ukrajinské hřivně. „Proti ní ztratila koruna téměř 21 procent, což není úplně dobrá zpráva. Protože výrazně posilující hřivna, rubl, omezuje zaměstnavatele, hlavně Ukrajince, a ti tak dostávají v přepočtu menší částku než před rokem,“ vysvětluje.

Na kurz tuzemské měny bude mít letos podle České národní banky vliv zpomalující ekonomika a celková nálada na světových trzích. Svou roli sehraje i situace v Německu. „Zprávy přicházející z Německa nejsou úplně příznivé. Můžeme to vidět na indexu nákupních manažerů,“ říká Tupý. Ten se sice proti odhadům mírně zvýšil, nicméně nachází se stále pod hladinou 50. „Takže hrozba recese trvá a to se přelévá do ekonomiky Česka,“ dodává.

Nahrávám video
Analytik Tupý: Na českou měnu má vliv i to, jak se daří Německu
Zdroj: ČT24

Na kurz koruny mají samozřejmě vliv takové faktory, jako je brexit nebo obchodní války. Podle Tupého jsou však tyto záležitosti vyřešené. „Pro českou ekonomiku je velmi významné, že brexit proběhne soft cestou, ztráta pracovních příležitostí bude tak menší. A taky to, že byla vyřešena první fáze u obchodních válek USA s Čínou,“ připomíná.

Podle něho je také důležité, že Trump ‚pozapomněl‘ nebo ‚vynechal‘ svou hrozbu z poloviny listopadu na vystavení cel na vývoz automobilů z eurozóny do USA. „Ta skutečnost se nezrealizovala a to pomáhá ekonomice,“ dodává.

A to, co se stane s českou měnou v letošním roce, bude záležet podle něho na úrokových sazbách a hladiny inflace. „Očekává se, že příští rok poklesne inflace, ale poklesne i odhadovaný výkon ekonomiky, což se odrazí na české koruně,“ doplnil Tupý.

Česká národní banka v letošním roce pravděpodobně nebude podle Křečka příliš snižovat úrokové sazby. „Někteří členové bankovní rady dokonce hovoří o tom, že by nebylo od věci úrokové sazby zvyšovat. Oproti tomu Evropská centrální banka má depozitní úrokovou sazbu na úrovní – 0,5 procenta, což je historickém minimum této úrokové sazby. Navíc Evropská centrální banka každý měsíc odkupuje dluhopisy za 20 miliard eur, což by mohlo vést k posilování koruny vůči euru,“ míní Křeček.

Upozorňuje ale také, že na druhou stranu má Česká republika v tuto chvíli obrovské devizové rezervy o velikosti 133 106,5 milionu eur, které významně narostly v období devizových intervencí. „Při navýšení devizových rezerv se na trh dostaly koruny, které mohou spekulanti směňovat za jiné měny v případě posílení kurzu. To může účinně bránit posilování kurzu, jak jsme koneckonců viděli v letech 2018 i 2019,“ vysvětluje.

Kurz koruny vůči euru může dokonce oslabit v případě, že se investoři zaleknou vývoje na rozvíjejících se trzích a budou se chtít přesunout do celosvětově významnějších měn. „Zvláště při vyhrocení situace kolem obchodních válek není možné tento scénář vyloučit. Posilování kurzu koruny vůči euru proto může být v následujícím období brzděno zhoršeným ekonomickým a cenovým vývojem v zahraničí,“ doplnil Křeček.

Podle odhadu BH Securities by se tak koruna měla v prvním pololetí letošního roku pohybovat na hodnotě 25,5 koruny za euro, v druhém na 25, 4. První pololetí roku 2021 pak na 25,3 koruny za euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 19 mminutami

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 6 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 7 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 17 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o zaměstnávání absolventů

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.
před 23 hhodinami
Načítání...