Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla oživit hospodářství eurozóny rozsáhlými nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky bude pumpovat celkem 60 miliard eur (1,7 bilionu Kč) měsíčně, a to od letošního března minimálně do září příštího roku. Rozhodla o tom na klíčovém zasedání týkajícím se dalšího směřování své měnové politiky. Tuto metodu nazývanou „kvantitativní uvolňování“ v minulosti používala i americká centrální banka (Fed). Jejím základem je tisknutí nových peněz, za které banka nakupuje vládní obligace. Na rozhodnutí ECB už zareagovalo euro propadem o více než procento vůči americkému dolaru na 1,13675 USD.
Rozhodnutí ECB o nákupu dluhopisů oslabilo euro na 11leté minimum
GALERIE
videogallery_501914
Ohlášená částka zahrnuje nejen vládní dluhopisy, ale i dluhopisy soukromých společností. ECB tak rozšiřuje některé programy nákupu aktiv zahájené už v loňském roce. „V rámci tohoto rozšířeného programu dosáhnou celkové měsíční nákupy cenných papírů veřejného i soukromého sektoru 60 miliard eur,“ uvedl prezident ECB Mario Draghi. Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.
Do září příštího roku by měla banka v rámci svého nového programu napumpovat do ekonomiky více než bilion eur (téměř 28 bilionů Kč). V médiích se přitom dříve objevily informace o návrhu, který by omezoval celkový objem nákupů jen na 500 miliard eur (14 bilionů korun). Pozdější informace hovořily o tom, že ECB plánuje utratit 50 miliard eur měsíčně, přičemž nákupy by měly trvat alespoň po dobu jednoho roku (celkový objem nákupů by tak dosáhl nejméně 600 miliard eur).
Dopad rozhodnutí ECB: Euro oslabilo, ceny akcií vzrostly
Euro po rozhodnutí ECB výrazně oslabilo, zatímco ceny evropských akcií prudce vzrostly. Kurz eura a dolaru se podle hlavního analytika Conseq Investment Management Martina Lobotky propadl pod 1,15 poprvé od roku 2003. „Očekávám však, že hned, jak si trh sedne, bude to pro euro pozitivní ve smyslu lepších vyhlídek evropské ekonomiky,“ dodal Lobotka. K poklesu kurzu přispívá i napětí před nedělními parlamentními volbami v Řecku. V průzkumech zatím vede opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA), jež se staví proti úsporným opatřením vynuceným mezinárodními věřiteli.
Jan Bureš, hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny, k dopadům rozhodnutí ECB:
„Určitý odraz v ekonomice to mít bude, může to lehce posunout inflaci vzhůru skrze slabší euro, dramaticky to ale směřování eurozóny nezmění. Očekávám, že eurozóna poroste v tomto roce velice pomalu, okolo jednoho procenta, a inflace zůstane extrémně nízká okolo 0,5 procenta v roce 2015,“ uvedl s tím, že profitovat ze slabšího eura by mohly zejména exportně zaměřené země, například Německo, Španělsko nebo Irsko.
Inflace v eurozóně 2004 – 2014
Koruna reaguje oslabováním vůči dolaru
Na českou korunu, která v uplynulých týdnech zažila výrazné výkyvy k oběma světovým měnám, by rozhodnutí ECB nemělo mít větší vliv. K euru koruna k 17:00 proti středečnímu závěru posílila o desetník na 27,83 Kč/EUR. V případě koruny vůči dolaru tuzemská měna oslabuje s tím, jak vůči dolaru oslabuje euro, po 17:00 se obchodovala za 24,39 Kč/USD.
„Pro korunu by to mohl být lehce pozitivní impulz. Před únorovým zasedáním ČNB by si ale na výraznější zisky pomýšlet neměla,“ připomněl před zasedáním ECB ekonom ERA Jan Bureš s tím, že pro tuzemskou měnu bude zásadní rozhodování České národní banky. Ta v současnosti drží kurz koruny vůči euru nad 27 CZK a prosincové údaje o nízké inflaci posílily obavy, že banka provede další intervenci a hranici posune výše. Guvernér Miroslav Singer nicméně na svém blogu napsal, že ČNB v současné době nehodlá svůj kurzový závazek měnit.
Úroková sazba zůstane na 0,05 procentech
ECB už loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila svou základní úrokovou sazbu na rekordní minimum 0,05 %. Stejnou výši podle dnešního rozhodnutí ponechá i nadále. Depozitní sazba, za kterou si banky ukládají své peníze v ECB, je dokonce záporná (minus 0,2 procenta), takže banky musejí za uložené peníze platit. Centrální banka rovněž nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
Těmito opatřeními se měnová autorita eurozóny snažila komerční banky přimět k tomu, aby nedržely peníze v rezervách a točily je v ekonomice. Například tím, že budou poskytovat podnikům a spotřebitelům více půjček.
Stimulační opatření ale dosud nepřinesla požadované výsledky. Eurozóna v prosinci spadla po pěti letech do deflace, když spotřebitelské ceny klesly o 0,2 procenta (hlavně díky levné ropě). Viceprezident ECB Vítor Constancio už v listopadu upozornil, že banka by mohla na začátku roku podpořit ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů. Pro tento krok se na dnešním jednání definitivně rozhodla.
Mario Draghi
S krokem ECB nesouhlasí Němci
Proti kvantitativnímu uvolňování v eurozóně se dlouhodobě staví vlivná německá centrální banka Bundesbank. Obává se, že nakupováním vládních dluhopisů by ECB ve výsledku mohla financovat nezodpovědné státy. Zároveň by ztratila ze zřetele svůj původní cíl, kterým je udržování cenové stability. Odborníci upozorňují, že sama ECB všechny ekonomické problémy v eurozóně vyřešit nemůže. Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zdůraznila, že kroky ECB nezbavují evropské vlády povinnosti reformovat své ekonomiky.
Nakupováním dluhopisů dříve podporovala ekonomiku americká centrální banka. Program ukončila po šesti letech loni na podzim. Od začátku finanční krize napumpoval Fed do hospodářství ve třech vlnách kvantitativního uvolňování celkem 3,7 bilionu dolarů nových peněz (bezmála 90 bilionů korun). Tato částka odpovídá zhruba ročnímu německému HDP. Aktiva banky se kvůli nákupům bondů zvýšila na více než čtyři biliony dolarů (čtěte víc).
Celková aktiva americké centrální banky