Senioři preferují vlastní byt či dům. Necelá polovina mívá problémy s platbami za bydlení

Dvě třetiny lidí nad 60 let v Česku bydlí ve vlastních domech nebo bytech a ještě více seniorů tuto variantu označuje za ideální. Zhruba 35 procent z nich má čtyřpokojový byt, 30 procent vlastní třípokojový. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Residomo s tisícovkou respondentů. Necelá polovina přiznává, že někdy má s finančním zvládnutím svého bydlení problémy.

Video Události
video

Události ČT: Potíže seniorů s bydlením

Senioři se často snaží upravit své bydlení tak, aby vyhovovalo jejich potřebám. Týká se to nejčastěji přestavby koupelny, bezbariérového přístupu nebo lepšího zabezpečení. „Je důležité, aby v bytě byla madla, protože pro seniora je důležité, aby se pohyboval bezpečně,“ nastínila jeden aspekt ředitelka klientských služeb Residomo Karina Vališová.

Dům by pak měl být v lokalitě, kde si mohou i špatně pohybliví lidé bez problémů dojít na nákup, k lékaři nebo se sejít s vrstevníky. S tím pracují i někteří architekti, kteří projektují bytové komplexy: v prostoru by měly být chodníky bez schodů, případně výtahy.

„Dnes je standardem u rezidenčních projektů mít velké vstupní dveře, které umožní bezbariérový vstup všem obyvatelům,“ podotkl David Jirušek z Finepu.

Většině seniorů seberou náklady na bydlení méně než polovinu příjmů

Velkým tématem seniorského bydlení jsou finance. Podle průzkumu polovina seniorů vynaloží na bydlení dvacet až čtyřicet procent příjmu. Svou vlastní situaci hodnotí špatně 15 procent respondentů a 28 procent mívá problémy jak kdy. Naopak 57 procent zvládá hospodařit bez problémů.

Finanční situace ale není nejčastěji zmiňovaným důvodem, který by je přiměl stěhovat se. Nejsilnější motivací je zdraví – nemoc nebo nemohoucnost by byla rozhodující pro třicet pět procent.

Skoro třetina seniorů má podle průzkumu byt větší než 70 metrů čtverečních. Mohlo by se zdát, že po odchodu dětí zůstává nevyužitá plocha. Jenže čtyřicet procent respondentů řeklo, že navíc žádnou plochu nemají, a jen 19 procent přiznává volný prostor. Z nich pak přes polovinu neudělá nic a nechají stav tak, jak je, zhruba pětina využije místnost jinak a 17 procent vymění bydlení za menší. 

„Velmi často senioři uvolněný pokoj po dětech nechají v původním stavu pro návštěvy potomků nebo vnoučat. Často si také splní sen v podobě zřízení pracovny nebo druhé ložnice. Právě druhá ložnice se stářím stává téměř nutností,“ přiblížil ředitel vnějších vztahů Residomo Roman Frkous.

Ve výhledu deseti až 20 let každopádně počítají necelé dvě pětiny oslovených s tím, že využijí zařízení pro bydlení seniorů. Starší lidé podle průzkumu při výběru preferují před domovy pro seniory domy s pečovatelskou službou.

Prognózy počítají s tím, že seniorů bude v Česku přibývat. Zatímco teď jich tu žije přes 20 procent, v roce 2050 by to měl být dvojnásobek.