ČEZ s prodejem bulharských aktiv opět narazil. Proti se postavil antimonopolní úřad

Bulharský antimonopolní úřad zablokoval plánovaný prodej bulharských aktiv české energetické firmy ČEZ, o která měla zájem společnost Eurohold. ČEZ sdělil, že další postup zváží, až se podrobně seznámí s odůvodněním rozhodnutí.

Podle antimonopolního úřadu by smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun) vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy, informovala agentura Reuters. ČEZ může proti verdiktu použít opravných prostředků, případně uplatnit nárok v mezinárodní investiční arbitráži.

Místopředseda představenstva ČEZu Tomáš Pleskač začátkem října řekl, že pokud bulharské úřady prodej aktiv opět zablokují, tak si je ČEZ nechá. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004, od roku 2013 je tam ale ve sporu s místními úřady.

Eurohold v reakci na verdikt uvedl, že rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu přijímá jako pozitivní hodnocení své finanční síly. Ocenil rychlé provedení hloubkové kontroly v rekordní době deseti pracovních dnů a dodal, že věří, že rozhodnutí bylo přijato po podrobné a pečlivé analýze všech skutečností a okolností. O případných dalších krocích v souvislosti s dohodou a rozvojem investiční strategie firmy v energetickém sektoru musí rozhodnout dozorčí rada.

Eurohold, který působí v pojišťovnictví a správě majetku, se na převzetí bulharských aktiv ČEZu dohodl v červnu. Aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma.

Úřad zablokoval i předchozí prodej aktiv ČEZu

Loni v červenci bulharský antimonopolní úřad znemožnil prodej aktiv předchozímu zájemci, bulharské firmě Inercom. V případě Inercomu bulharský antimonopolní úřad argumentoval tím, že transakce by mohla firmě pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž.

Do balíku prodávaných firem ČEZu patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria.

ČEZ vede arbitráž s bulharskou vládou

ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle názoru české firmy nedokázala ochránit její investice v bulharském energetickém sektoru.

Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení, naposledy loni v prosinci 2,19 milionu leva (přes 28 milionů korun). ČEZ tehdy oznámil, že se odvolá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 8 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.