USA a Indie vyřešily spory. Globální obchodní dohodě nic nebrání

Washington/Dillí – Neshody mezi USA a Indií v oblasti potravinové politiky, které bránily uzavření globální dohody o liberalizaci obchodu, dokázaly oba státy po měsících dohadů překonat. Spojené státy souhlasily, že podpoří rozsáhlý potravinový program, kterým Indie pomáhá chudým zemědělcům i domácnostema, a Indie na oplátku odvolala své veto, jímž dohodu zablokovala.

Obchodní dohoda byla loni v prosinci dojednána ministry 160 členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) na indonéském ostrově Bali. Nicméně letos v červenci ji Indie vetovala kvůli obavám z dopadu nových pravidel na její program subvencování potravin pro chudé, kdy stát nakupuje od zemědělců obiloviny za ceny přesahující tržní úroveň. Část obilovin posléze levně prodává chudým lidem a zbytek skladuje, aby předešel případnému nedostatku potravin. Cílem je tedy nejen podpora zemědělců, ale také zajištění dostupnosti potravin pro indické obyvatele. 

  • "Jsme nesmírně šťastni, že Indie a USA úspěšně vyřešily své neshody týkající se problematiky skladování potravin," uvedlo indické ministerstvo obchodu a průmyslu.
  • „Na základě tohoto průlomu s Indií se nyní těšíme na spolupráci se všemi členy WTO a jejím generálním ředitelem Robertem Azevedem na dosažení konsenzu, který umožní realizaci přelomového balíku opatření z Bali, včetně obchodní dohody,“ řekl šéf Úřadu obchodního zmocněnce USA Michael Froman.

Azevedo přitom ještě o víkendu prohlásil, že pokud dohoda o liberalizaci obchodu krachne, půjde o největší krizi v historii WTO. Indické veto totiž znovu vyvolalo pochybnosti ohledně budoucnosti WTO jako fóra pro sjednávání globálních obchodních dohod. Pokud by smlouva nebyla uzavřena, byla by podle odborníků navíc ohrožena i samotná role WTO jako prostředníka při řešení a urovnávání obchodních sporů mezi jednotlivými zeměmi.

WTO odhaduje, že dohoda spočívající ve zmírnění celních překážek a dalších bariér obchodu by zvýšila hodnotu globálního obchodu o jeden bilion dolarů na zhruba 23 bilionů dolarů (přes 500 bilionů Kč) ročně. Během let by díky ní mohlo vzniknout až 21 milionů pracovních míst, zejména v rozvojových zemích.

WTO je mezivládní organizace, která usnadňuje mezistátní obchodní výměnu. Je nejvyšším orgánem k urovnávání sporů mezi obchodními partnery a má bránit diskriminaci malých zemí. Česká republika patří mezi členy WTO od roku 1995.

Dnes začal v barmské metropoli Neipyijtu také východoasijský summit, kterého se účastní i Barack Obama. Ten v rozhovoru pro místní média sice pochválil pokrok, který Barma učinila při přechodu od vojenské diktatury k civilní vládě, zároveň ale zkritizoval zpomalení procesu demokratických reforem, které v poslední době pozoruje. „Barma je pořád na začátku dlouhé a složité cesty obnovy a míru,“ uvedl Obama před příletem na summit v rozhovoru s listem Irrawaddy. V některých oblastech bylo podle něj dosaženo pokroku, včetně „propuštění dalších politických vězňů, procesu ústavních reforem a dohod o příměří“ v konfliktech s etnickými menšinami žijícími na barmském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...