Střídání u ČD: Zapomínalo se, že dráhy jsou akciovka, tvrdí odvolaný Kurucz

Praha – Ministerstvo prý ve vztahu k Českým drahám nevnímalo rozdíl mezi státním podnikem a akciovou společností, komentoval v ČT24 odcházející šéf ČD Daniel Kurucz své odvolání. Jeho odchod si v dozorčí radě prosadil právě ministr dopravy Antonín Prachař. Podle Kurucze prý resort nerespektoval, že ČD nejsou státní organizace, a tím pádem nespadají pod přímé vedení ministerstva. V čele drah vydržel Kurucz pouhých osm měsíců. Nástupcem Kurucze se stane Pavel Krtek, který dosud v ČD dohlížel na ekonomiku a finance. Dráhy tak mají nového ředitele - už třetího za poslední rok a půl.

„Když jste státní organizace, váš provoz je hrazen ze státního rozpočtu a máte přímo nadřízeného ministra. Jako akciová společnost ale máte dozorčí radu, řídící výbor. To je zásadní rozdíl a možná to zásadní nepochopení,“ komentoval Kurucz důvody svého odvolání.

Právě rozepře mezi dosavadním šéfem ČD a ministrem jsou podle analytika Tomáše Menčíka skutečným důvodem. „Já si myslím, že zkrátka dlouhodobě nevycházel se svým nadřízeným, tedy ministrem. Je sice nutné, aby taková firma měla stabilní vedení, šéf ale musí mít podporu svého nadřízeného. Pokud tomu tak nebylo, tak je naprosto důležité tam dosadit člověka, který bude schopen komunikovat,“ řekl.

To nakonec nepřímo potvrdilo i oficiální tiskové prohlášení. „Dozorčí rada shledala, že dlouhodobě nefunguje komunikace mezi předsedou představenstva a vlastníkem. Jsme přesvědčeni, že pan Krtek je zárukou pozitivní změny a zároveň je v jeho osobě zachována kontinuita současného vedení,“ uvedl v tiskové zprávě předseda dozorčí rady Českých drah a náměstek ministra dopravy Milan Feranec.

Antonín Prachař
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Podle ministra Prachaře stály mezi ním a ředitelem Kuruczem tři nevyjasněné věci - nepředložení dozorčí radě strategie po letošním auditu, dlouhodobě neřešené developerské projekty, hlavně Masaryk Station, a nakonec záležitost kolem posudku při oceňování nádraží na převod na Správu železniční dopravní cesty. S těmito nedostatky Kuruczova vedení souhlasí i Jaroslav Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů a člen dozorčí rady ČD. 

„Měl představu, že budeme řešit věci pouze spolu, jako to bývalo asi dřív za ředitelování pana Zeleného a bývalých ministrů. Já jsem mu ale jasně řekl, že má dozorčí radu, která má zodpovědnost a řídí a že materiál by měla přednostně projednat dozorčí rada, nikoliv generální ředitel s ministrem,“ doplňuje své výtky ministr Prachař. 

  • Antonín Prachař, ministr dopravy: „Žádný poslední impuls nebyl, já jsem byl dlouhodobě nespokojen s panem Kuruczem.“
  • Daniel Kurucz, končící šéf ČD: „Určitě v tom nebyly výsledky. My jsme výrazně zlepšili hospodaření českých drah. Za rok 2014 jsme v hotových penězích ušetřili čtyři miliardy. Kromě špatné komunikace s ministrem si nejsem vědom dalších důvodů.“

Do představenstva společnosti dnes dozorčí rada rovněž zvolila Ludvíka Urbana, který od května zastává v národním dopravci nově zřízenou funkci náměstka pro regionální integraci a předtím byl ředitelem krajského centra ve Zlíně. V představenstvu bude Urban zastávat post místopředsedy. Pátým členem představenstva zvolila Romana Štěrbu z odboru strategického controllingu.

Krtkovo působení v čele drah chce ministr dopravy důkladně kontrolovat. „Nemá před sebou snadné úkoly a já osobně budu jeho kroky pečlivě sledovat a zároveň na něho klást vysoké požadavky, které povedou nejen k ekonomické stabilizaci ČD, ale zároveň k jejich budoucímu rozvoji na pozici největšího tuzemského dopravce,“ uvedl v tiskové zprávě. Podle serveru ECHO24 je Krtek dlouholetým spolupracovníkem Andreje Babiše už z dob privatizace Unipetrolu. Prachař nicméně toto spojení odmítl. 

České dráhy
Zdroj: Martin Štěrba/ČTK

České dráhy jsou dlouhodobě ve finančních problémech. Za minulý rok prohloubily ztrátu na 1,95 miliardy korun. Na čem ale společnost naopak vydělala, byla nákladní doprava. Společnost ČD Cargo skončila se ziskem 522 milionů korun, rok předtím přitom vykázala téměř dvoumiliardovou ztrátu. Objem přeprav se proti předchozímu období sice snížil o tři miliony tun na 70 milionů tun zboží, podařilo se ale ušetřit hlavně díky propuštění 1 300 zaměstnanců. Dopravci rovněž pomohla měnová intervence ČNB, protože většinu výplat dostává v eurech.

Kurucz řídil České dráhy od poloviny února, předtím ve společnosti působil jako výkonný ředitel pro provoz a techniku. Od července 2013, kdy exministr dopravy Zdeněk Žák prosadil odvolání dlouholetého generálního ředitele drah Petra Žaludy, zasedal rovněž v představenstvu. Před působením v Českých drahách pracoval dva roky jako šéf pardubické firmy Synthesia, která je součástí koncernu Agrofert nynějšího ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Právě hnutí ANO nominovalo do vlády nynějšího ministra dopravy Prachaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nezaměstnanost v prosinci vzrostla na 4,1 procenta

Nezaměstnanost v Česku v prosinci vzrostla na 4,1 procenta z listopadových 3,9 procenta. Práci si hledalo 306 478 lidí, zhruba o šestnáct tisíc více než o měsíc dříve. Snížil se zároveň počet volných míst, která zaměstnavatelé nabízeli. Ubylo jich asi o devět tisíc na 246 573, vyplývá z údajů Úřadu práce. V prosinci 2023 byla nezaměstnanost v Česku nižší, činila 3,7 procenta.
09:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Termín přihlášení k paušální dani brzy vyprší

Už jen do pátku se mohou živnostníci přihlásit, odhlásit či provést jinou změnu u paušální daně. Ti, co už tuto daň platí, by neměli zapomenout na zvýšení měsíční zálohy. V prvním pásmu, kde je většina plátců, stoupla na 8716 korun.
před 18 hhodinami

CNN: Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.
před 23 hhodinami

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
včera v 06:20

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
7. 1. 2025

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025

Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzrostla, příspěvek ale bývá nižší

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.
6. 1. 2025
Načítání...