Od pádu komunismu se průměrná mzda zvedla desetkrát. Penze ovšem zaostávají

Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí však s růstem výdělků krok nedrželo a nůžky mezi nimi se postupně rozevíraly. Senioři a seniorky tak pobírají v průměru zhruba sedmkrát víc peněz než po pádu komunistického režimu, pracovníci ovšem vydělávají průměrně téměř desetkrát víc. Postupně však citelně rostly také ceny. Vyplývá to z bulletinu, který zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Po listopadové revoluci průměrná mzda v zemi dosahovala 3286 korun. Nejvíc rostla mezi lety 1992 až 1996, kdy se každoročně zvedala zhruba o pětinu. Na přelomu tisíciletí se dostala už na 13 594 korun.

Naopak nejméně rostly platy během krize v letech 2010 a 2011, kdy se průměrný výdělek zvedal zhruba o dvě procenta. Vůbec nejhorší byl rok 2013 s poklesem o 0,1 procenta. Loni už průměrná mzda dosáhla 31 868 korun. Od roku 1990 se tak zvýšila bezmála desetkrát.

Ve skutečnosti měli Češi a Češky nejméně peněz ve svých peněženkách v prvních letech po změně režimu, kdy jim reálný příjem citelně klesal. Růst výdělků totiž nedorovnal zdražování. Cenový šok lidé zažili v roce 1991, kdy se ceny zvedly skoro o 57 procent. Tehdy se reálná mzda snížila o víc než čtvrtinu. Nejvíc lidé naopak bohatli na začátku druhé poloviny 90. let, kdy si ročně reálně polepšili vždy o téměř devět procent. Na počátku tisíciletí pak byl reálný růst příjmů asi šest procent, stejně jako v loňském roce.

Důchodci si za 30 let pohoršili, loni pobírali 40 procent hrubého výdělku 

Pomaleji než výdělky rostou starobní důchody. V roce 1990 činily v průměru 1731 korun, loni už to bylo 12 391 korun. V poměru ke mzdám si ale senioři za tři desetiletí pohoršili. V roce 1990 pobírali v průměru dvě třetiny průměrné čisté a téměř 53 procent průměrné hrubé mzdy, loni 53 procent čistého a dvě pětiny hrubého výdělku.

Nejvíc se starobní důchody zvedaly v letech 1990 až 1998. V jednotlivých letech rostly od osmi do 26 procent. I na přelomu tisíciletí se meziročně zvyšovaly kolem sedmi procent. Podobné tempo růstu bylo pak znovu ještě za Topolánkových vlád. Následná krize však navyšování citelně zbrzdila. Za Babišovy vlády loni průměrná penze rostla o necelých pět procent.

Česká společnost postupně stárne a seniorů přibývá. Zatímco v roce 1990 pobíralo starobní důchod 1,74 milionu lidí, loni už to bylo 2,49 milionu. Růst počtu nedokáže zastavit ani zvyšující se důchodový věk. Těsně po revoluci chodívali muži do penze v 60 letech, teď se u nich věková hranice dostala na 63 let. Ženy podle počtu dětí nastupovaly před třemi desetiletími na odpočinek v 53 až 57 letech, teď o pět let později.

Velmi výrazně tak vzrostly náklady na důchodové zabezpečí (45,5 miliardy oproti 424 miliardám). Podíl na HDP se ale příliš neliší: v roce 1990 šlo na důchodové zabezpečení 7,3 procenta HDP, loni to pak bylo asi osm procent.