Růst cen bytů v Česku byl nejnižší za poslední čtyři roky

Ceny bytů v Česku ve druhém čtvrtletí roku rostly pomaleji, mezičtvrtletně pak nejméně za poslední čtyři roky. V Karlovarském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji stagnovaly, naopak nejvíce se zvýšily v Jihočeském kraji. Podobným tempem jako u bytů vzrostly ceny také u rodinných domů a pozemků, sdělila Hypoteční banka. Snížení ceny nemovitostí se však podle ní neočekává.

Z HB Indexu, který sleduje hodnotu nemovitostí, vyplývá, že ceny bytů mezičtvrtletně vzrostly o 1,7 procentního bodu na 144,5 bodu. Meziročně stouply o 8,2 procentního bodu. Základní hodnotu indexu 100 bodů představují skutečné ceny nemovitostí k 1. lednu 2010. Byty tak od tohoto data zdražily o více než dvě pětiny.

Jak rostou ceny bytů
Zdroj: Hypoteční banka

„Nejvíce se aktuálně zvýšil zájem o byty 3+KK a 3+1. Nabídka a poptávka se postupně přesouvají za hranice Prahy. Změnila se také struktura bytové nabídky ve prospěch levnějších projektů v okrajových částech Prahy, což způsobilo snížení průměrné cenové hladiny novostaveb,“ uvedl ředitel odboru Nemovitosti Hypoteční banky Petr Němeček. Od roku 2010 podle něj vzrostly ceny bytů nejvíce v Brně, téměř o tři pětiny. V Praze se zvýšily o 47,7 procenta. Nejméně stouply na Ústecku, o 13,7 procenta.

Potvrzují se tak i statistiky Ekospolu, podle kterých vzrostla cena nových bytů dostupných na pražském trhu meziročně jen o 5,3 procenta, což představuje nejpomalejší nárůst od konce roku 2017. „Mezičtvrtletně zdražily dostupné nové byty v Praze dokonce jen o 0,6 procenta,“ konstatuje generální ředitel a předseda představenstva Ekospol Evžen Korec.

Hlavní ekonom BH Securities tak připomíná, že i když se tempo růstu cen nemovitostí snížilo, stále je srovnatelné s tempem růstu mezd. „Fakticky se tak nezvyšuje dostupnost vlastnického bydlení, jen se při nejlepším ustaluje na současné úrovni. Ta je však v porovnání se zahraničím velmi špatná. Češi potřebují více než 11 průměrných ročních mezd, aby si mohli koupit průměrnou nemovitost. Oproti tomu v Německu stačí zhruba jen 5 průměrných ročních mezd,“ konstatuje.

Ceny domů rostou rychleji než bytů

Ceny rodinných domů mezičtvrtletně vzrostly o dva procentní body na 134,9 bodu. Meziročně se zvýšily o 8,4 bodu. „Tempo růstu cen domů je aktuálně vyšší než u bytů. Velká část poptávky se totiž přesouvá z drahých bytů ve městě do levnějších rodinných domů za městem. To potvrzují i developerské projekty, které nejčastěji vznikají ve Středočeském kraji a v blízkém okolí Brna,“ konstatuje Němeček.

Jak rostou ceny rodinných domů
Zdroj: Hypoteční banka

Co se týče starších rodinných domů, zájem o ně roste zejména ve stabilizovaných lokalitách s dobrou dostupností. „Nejvíce pak roste obliba dřevostaveb, i v nízkoenergetickém standardu, jejichž ceny díky poptávce mírně rostou. Stavebníci, které dlouhodobě trápí růst cen prací i materiálu pak mohou mít problémy vyšší poptávku pokrýt,“ dodává k vývoji na trhu rodinných domů Němeček. 

Jak rostou ceny pozemků
Zdroj: Hypoteční banka

Ceny pozemků mezičtvrtletně stouply o dva procentní body na 156,9 bodu. Meziročně vzrostly o 7,9 bodu. „Ceny pozemků rostou trvale, tempo proto zůstává podobné jako v minulém čtvrtletí. Poptávka dlouhodobě převyšuje nabídku a zvyšuje se zájem také o pozemky v okolí krajských měst. Nejvíce je cena ovlivněna dostupností a dosahem služeb. Své kupce si najdou i méně atraktivní pozemky, jako například ve svahu nebo s atypickým půdorysem,“ doplnil Němeček.

Zlevnění nemovitostí zřejmě nenastane

Ve druhém pololetí očekává stagnaci až mírný pokles poptávky po nemovitostech. Zvyšovat by se podle něj měl počet nových neprodaných bytů, u kterých se čím dál častěji objevuje možnost slevových akcí. „Řada prodávajících nechce přistoupit na snížení ceny, kupující ji ale očekávají. Předpokládáme proto prodloužení doby prodeje rezidenčních nemovitostí,“ dodal Němeček.

Podle Korce stojí v cestě zlevňování několik významných překážek. Tou hlavní je nedostatečná nabídka způsobená zaseknutým povolovacím procesem. Jen v hlavním městě čekají na povolení stovky projektů s desítkami tisíc nových bytů.

„Problém hlavně velkých měst v čele s Prahou pak jsou také zastaralé územní plány, které neumožňují dostatečnou novou výstavbu. Pokud k tomu přidáme pokračující nesmyslný boj některých lokálních politiků vůči jakékoliv nové výstavbě, máme mozaiku důvodů, proč se byty nestaví a rostou tak jejich ceny, takřka kompletní. Tím posledním pak je obrovský nárůst cen stavebních prací a materiálu způsobený hlavně tím, že stavební firmy bojují s extrémním nedostatkem pracovních sil,“ vysvětluje Korec.

Realističtější je tak podle něho očekávat spíše další mírný nárůst cen nemovitostí v jednotkách procent. „Stagnaci by mohlo způsobit jen zařazení několika větších projektů se stovkami bytů, jejichž cena by byla pod průměrem trhu. To by ale musely stavební úřady a odvolací orgány fungovat výrazně rychleji,“ dodává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 8 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled