Šéf Smartwings: CITIC jako akcionář má pro nás nulovou hodnotu. Nekomunikuje, neřeší problémy

Nahrávám video

Certifikační proces, kterým v současnosti prochází odstavený model amerického letadla Boeing 737 MAX, promění tento stroj v jedno z nejbezpečnějších letadel na světě. Myslí si to generální ředitel Smartwings Roman Vik, jehož aerolinky musely hned sedm těchto strojů kvůli jejich softwarové chybě a zákazu odstavit. V Událostech, komentářích s ním vedl rozhovor Jakub Železný.

Vaše společnost nechce vyčíslit ztráty způsobené odstavením Boeingu 737 MAX, prý by to mohlo být sto milionů korun měsíčně. Kolik to je? 

Ztráty, které nám přináší uzemnění zmiňovaných letadel 737 MAX, se nedají vyčíslit, protože jsou rozděleny do několika kategorií. 

Tak je sečtěte, to je jednoduché, ne? 

Nejdou sečíst, protože boeingy zatím nejsou ve vzduchu. O otázce „maxů“ a o tom, jak bude realizována náhrada škody, s Boeingem jednáme, ale jednání jsou teprve na začátku a bylo by naprosto předčasné se k tomu teď vyjadřovat.

Podstatné pro nás je, že Boeing přiznal chybu, a nyní musí dojít k tomu, abychom se dohodli na tom, jakým způsobem budeme škodu vymáhat a jakým způsobem ji budeme dokládat. 

Zajímalo by mě, jak odstavení sedmi letadel v reálném provozu ze dne na den řešíte. Jak snadné, nebo těžké je půjčit si ve světě náhradní letadla? 

Po více než pětadvaceti letech v letecké dopravě to pro mě byla zkušenost naprosto nepředvídatelná a naprosto nová. Se situací jsme se vyrovnali díky perfektní a profesionální práci našich zaměstnanců a zvláště pak díky velké podpoře jednoho z našich hlavních akcionářů, firmy Unimex Group a pana doktora (Jiřího) Šimáněho. Díky tomu jsme krizové období překlenuli a naší zvýšenou prací a zvýšenými možnostmi jsme se dostali k tomu, že jsme si některá letadla pronajali, některé lety zrušili a některé trhy opustili – některé částečně, některé úplně. 

Jak se dá zjistit, že letadlo, které si půjčujete třeba ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo ze zemí, kam se běžně nelétá, je opravdu kvalitní? 

Musíme důvěřovat leteckým autoritám státu, pod jehož jurisdikci dané letadlo patří. V případě rumunských letadel, která máme půjčená, musíme důvěřovat rumunskému úřadu, který také mimochodem spadá pod EASA (Evropská agentura pro bezpečnost letectví), pod Evropský úřad pro civilní letectví. Těmto autoritám musíme důvěřovat, protože pokud bychom v tyto autority ztratili důvěru, tak už se nemáme vůbec o co opřít. 

Tomu rozumím, pane řediteli, ale předpokládám, že si sami děláte kontrolu, než letadlo ve vašich barvách pošlete na nebe. 

To je samozřejmá věc. U společnosti, u které si letadlo půjčujeme, musíme udělat audit. Vyšleme naše zkušené inspektory a auditory a ti provedou audit na místě a provedou obhlídku letadla. S těmito závěry přijdou zpět a my rozhodneme, jestli letadlo budeme, nebo nebudeme používat. Musíme vycházet primárně z toho, že je letadlo způsobilé k provozu proto, že obdrželo certifikát o způsobilosti od úřadu, který je pro daný stát příslušný. 

Jedno z čidel je u dopravních letadel umístěné z vnější části pod kokpitem a podle proudění vzduchu reaguje na to, jestli stroj letí rovně. Pokud funguje dobře, může eliminovat chybu člověka – ve chvíli, kdy se nos letadla nakloní vzhůru, čidlo tento stav rozpozná a vyšle signál výškovému kormidlu. Vodorovné ocasní plochy se nakloní, což stlačí nos letadla dolů. Tím celý stroj vyrovná.

Problém nastává, pokud se čidlo zasekne ve špatné poloze, a vlastně tak lže o poloze letadla. Čidlo hlásí, že nos Boeingu míří vzhůru, ačkoliv letí v rovině, zasáhne do řízení, otočí výškové kormidlo a tím stlačí nos letadla dolů – v tomto případě přímo k zemi. Tento manévr dělá systém opakovaně, marný boj posádky končí tak, že se letadlo rychlostí 700 kilometrů v hodině řítí střemhlav a nereaguje už vůbec na nic.

Vada na senzoru vedla ke zřícení letu Lion Air 610 do moře v říjnu 2018, problémy se stabilizačním softwarem pak způsobily i pád letu etiopských aerolinek na lince ET 302 z Addis Abeby do Nairobi v Keni. K němu došlo na začátku března a po tomto incidentu byly všechny letouny 737 MAX uzemněny. Dosud nevzlétly.

Uzemněné Boeingy 727 MAX v Kalifornii
Zdroj: Mike Blake/Reuters

Boj mezi nízkonákladovými aerolinkami vede k výrobě levnějších letadel, soudí šéf Smartwings

Už jste to trošku naznačil. Jak budou dál probíhat jednání s Boeingem ohledně finančních kompenzací? A budete od něj vůbec chtít devět dalších předobjednaných kusů? Předpokládám, že už musíte mít připravenu strategii. 

Plně věříme v to, že Boeing 737 MAX bude jedno z nejbezpečnějších letadel na světě. Jsme přesvědčeni o tom, že certifikační proces, který právě teď probíhá ve Spojených státech, bude jeden z nejpřísnějších, který kdy byl, už jenom proto, co se stalo. Počítáme s tím, že budeme tato letadla dále používat v našem provozu. 

V čem podle vás Boeing udělal největší chybu? 

Největší chyba je v závodech o snižování nákladů a zvyšování počtu leteckých spojení mezi různými nízkonákladovými společnostmi. Vedou k tomu, že výrobci jsou donuceni vyrábět úspornější, levnější letadla s daleko lepšími parametry. 

To jsou ale ve výsledku přece výhodnější parametry i pro vás. 

Samozřejmě jsou. Byly by perfektní, kdyby se jim to povedlo. Situace je ale bohužel naprosto neuspokojivá.

Byla zde řada model Boeing 737, který létá skoro padesát let, žádné větší problémy se u tohoto stroje nepředpokládaly – a na druhé straně nějaký typ Airbus 320. Oba tyto modely procházely renovací, která spočívala výhradně v tom, že se změnily motory. A tím, jak se změnily motory, začaly vznikat problémy. Začaly se používat větší motory s nižší spotřebou, začalo se měnit těžiště letadla, začaly se dělat kroky, které vedly k tomu, že byl proces vývoje urychlen. 

Co se vám honilo hlavou, když jste se dozvěděl, že Boeing nezahrnul instruktáž ohledně nového softwaru MCAS do povinného kurzu pro každého pilota? Nevzbudí to v šéfovi letecké společnosti pocit, že byl podveden? 

S našimi zkušenými piloty, kapitány, instruktory jsem tuto otázku probíral. Závada, kterou daný systém způsobuje a kdy se letadlo dostane do nekontrolovatelného prudkého pádu, je na trenažéru cvičena, protože může vzniknout i z jiných příčin. 

Uzemněné stroje 737 MAX
Zdroj: Lindsey Wasson/Reuters

Vik: Byli bychom raději, kdyby se čínský podíl přeprodal

Pojďme už od Boeingu k vaší společnosti. Ve Smartwings má majetkový podíl firma CITIC, která mimo jiné převzala padlou firmu CEFC, hlavní značku čínského investování v Česku. Převzetí skončilo v červnu a je to čínská státní firma. Jaký přínos pro vás jako akcionář má a jak se chová? 

Nechová se vůbec nijak. Když jsme přijímali nového akcionáře, tak jsme neměli v úmyslu se spojovat s čínskou státní firmou. 

Ale udělali jste to.

Ne, neudělali. Spojili jsme se soukromou firmou CEFC, která se potom dostala do problémů. 

Ale o jejich majetkových strukturách se od začátku říkalo leccos, mluvilo se o napojení na čínskou armádu.

Leccos se říká o všem možném. Když jsme v roce 2016 dělali deal s touto společností, nic nenasvědčovalo tomu, že by k takovéto situaci mohlo dojít. Nicméně abych se vrátil k vaší otázce, CITIC jako akcionář má pro Smartwings nulovou hodnotu, v podstatě nekomunikuje, problémy neřeší. Kdyby nebylo dalšího akcionáře, firmy Unimax, tak by problémy byly daleko hlubší. 

S těmito firmami je spojen Jaroslav Tvrdík, bývalý šéf ČSA, který si za své působení v čele národního dopravce vysloužil řadu kritických výtek. Jste s ním v kontaktu? 

Samozřejmě se známe. 

Na to se neptám. Ptám se, jestli jste v kontaktu v této souvislosti. 

Nevím, co myslíte kontaktem. Voláme si jednou za tři měsíce. 

Říkal jste, že akcionář do toho nijak nezasahuje, tak mě zajímá, jestli do toho zasahuje alespoň pan Tvrdík, který je zástupcem tohoto akcionáře, nebo tak alespoň vystupuje. 

Nemám informaci, že by byl zástupcem akcionáře CITIC. Tvrdí, že CITIC si věci řeší sám. Opravdu nemůžu mluvit za poměry, které jsou uvnitř firmy CITIC. Co říkám, je, že v krizové situaci, která kolem MAX nastala, se stalo to, že jeden akcionář firmě pomohl krizi překonat a druhý se o to nestaral. 

To je vlastně kritická výtka. Kdyby někdo podíl od CITIC odkoupil, tak to byste byli raději?

Samozřejmě bychom byli raději, vždyť nakonec na stole firmy CITIC je nabídka Unimex Group na odkup podílu. Očekáváme, že nám nějakou odpověď v písemné formě zašlou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 7 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 21 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.