Až o 900 korun by si mohli od ledna přilepšit důchodci. Počítá s tím vládní návrh, o kterém už příští týden budou hlasovat poslanci. Pokud projde, průměrný důchod přesáhne hranici čtrnácti tisíc korun. Současně se ale diskutuje o navýšení věku odchodu do důchodu pro současné čtyřicátníky a mladší. Podle expertní zprávy z ministerstva práce se totiž prodlužuje délka dožití a příjmy z důchodového pojištění to nepokryjí. Na tom, zda hranici prolomit, se ale politici neshodují.
Důchodci mají dostat přidáno. Růst penzí o 900 korun sněmovna podle všeho podpoří
Růst důchodů o 900 korun sněmovna schválí zřejmě beze změn (zdroj: ČT24)
„Jako ministryně práce a sociálních věcí nehodlám věk odchodu do důchodu zvyšovat,“ zdůrazňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle první místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je potom potřeba se bavit o komplexním systému. „Věk odchodu do důchodu je toho součástí, myslím si, že k diskusi to je, ale samozřejmě to není samospásné a ani tohle by nestačilo pro to, abychom systém udrželi,“ konstatuje.
V průměru teď důchodci dostávají přes 13 300 korun. Pokud sněmovna schválí novelu, zvýší se o 6,7 procenta. S tím ale rostou i výdaje státu na důchody, na což v minulých týdnech upozorňovala i Národní rozpočtová rada. V příštím roce by měly tyto výdaje poprvé překročit hranici půl bilionu korun.
Už dva roky platí v Česku zastropování důchodového věku, hranicí je 65 let. V průměru tak teď Češi odcházejí do penze v 63 letech a třech měsících, Češky pak v 62 a půl letech. Rozdíl je ale i ve vyplácených částkách; muži v důchodu berou o dva tisíce a 400 korun víc než ženy.
„Stejně jsem přemýšlela o tom, že až budu v tom důchodu, tak budu pracující důchodce, protože si budu přivydělávat, člověk je zvyklý na nějaký standard, a jestli to spadne o několik tisíc korun, tak je to sakra znát,“ zamýšlí se skladnice Miroslava Loukotová, kterou od důchodu dělí necelé tři roky.
Téma pro poslance
Růstem důchodů se už ve středu mají zabývat poslanci; hned ráno by totiž mělo dojít na závěrečné projednání vládního návrhu, kterým by penze od příštího roku vzrostly o 900 korun. To se chystá podpořit i opoziční ODS a nevylučují to ani jiné strany. Kritizují ale způsob, jakým vláda penze navyšuje.
Zvýšit za současného ekonomického stavu důchody je podle místopředsedy výboru pro sociální politiku Jana Bauera (ODS) v pořádku. „Ale my jsme se ptali, kde na to vláda vezme a jakým způsobem bude zadlužovat budoucí generace,“ připomíná.
K normě se sešlo taky několik pozměňovacích návrhů. Poslanci také navrhují mimořádné zvýšení nejnižších penzí nebo částečné započítání doby studia do důchodu. Lidovci potom chtějí přidat ženám za každé vychované dítě 500 korun, a narovnat tak rozdíly v důchodech mezi muži a ženami.
„Chceme pomoci ženám, které jsou trestány za to, že se část produktivního věku věnovaly výchově dětí,“ vysvětluje předseda strany KDU-ČSL Marek Výborný.
„Jsou tam dobré nápady, ale částečně jsou špatně napsané. Myslím, že to jsou dobré impulsy pro naši komisi. Uvidíme,“ dodává k poslaneckým podnětům ministryně Maláčová. Správkyně státní kasy Alena Schillerová (nestr. za ANO) ale už do plánu změny zasahovat nechce, a bude podporovat tvar ujednaný vládou. „Neumím si představit, že by někdo z opozice nezdvihl ruku pro,“ říká.
Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun. Příští rok by se tedy měl průměrný důchod zvýšit na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta.
Přesná výše příspěvku bude známa koncem léta, ministerstvo práce ji nyní odhaduje na 180 až 200 korun. Částka by se podle novely připočítala k procentní výměře každého důchodu. Neklesne tedy zásluhovost penzí. Pevný díl důchodu je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. Příspěvek zatíží příští rok státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun.