Brno – Nejvyšší soud vystavil stopku neochotě českých zaměstnavatelů nabízet částečné pracovní úvazky. Ve svém rozsudku konstatoval, že rodiče dětí mladších 15 let mají na zkrácený úvazek nárok a zaměstnavatel jim musí vyhovět. Leda by u soudu prokázal, že by tak ohrozil fungování své firmy nebo úřadu. Na případ upozornily Hospodářské noviny.
„Požádá-li o to zaměstnanec a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět,“ rozhodli brněnští soudci. Podle deníku může verdikt přinést průlom v dosavadní praxi – firmám a úřadům se totiž do částečných úvazků moc nechce.
Soud svůj rozsudek vynesl v souvislosti s případem úřednice na libereckém magistrátu, který začal před šesti lety. Žena původně měla kvůli péči o dítě zkrácený úvazek, po odchodu jejích kolegů do důchodu však vedení úřadu chtělo, aby přešla na plný. Úřednice odmítla a dál chodila domů o hodinu dříve, za což dostala výpověď.
Okresní soud v Liberci dal za pravdu zaměstnavateli, Krajský soud v Ústí nad Labem zase propuštěné úřednici. Magistrát se proto obrátil na Nejvyšší soud. Argumentoval třeba tím, že kvůli ženiným dřívějším odchodům se musely předčasně zavírat přepážky nebo ji v práci musela zastoupit jiná kolegyně.
Jenže podle brněnských soudců nemohou být obtíže ve fungování firmy nebo úřadu důvodem pro zrušení částečného úvazku, nebo dokonce výpověď. „Řešením může být například přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený úvazek nebo na dohodu o pracovní činnosti,“ stojí v rozhodnutí soudu.
Pracovat méně je v Evropě běžná věc
Ve srovnání s Evropou nabízejí české firmy jen minimum zkrácených úvazků, na což nedávno upozornil i Český statistický úřad. Zatímco například v Nizozemsku je téměř polovina lidí zaměstnaná na nějakou formu částečného úvazku, v Česku činí tento podíl jen 5,8 %. Podle Českého statistického úřadu tak Češi tráví v práci asi 41 hodin týdně. Průměr osmadvacítky je přitom 37 hodin (čtěte víc).
- „V zahraničí jsou zaměstnavatelé motivováni prostřednictvím finančních pobídek - ať už jsou to třeba úlevy na daních, nebo snížení příspěvků na sociální zabezpečení,“ osvětlila situaci Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
„České firmy mají bohužel stále mentalitu vlastnictví. Ty firmy, které se naučí dávat i zkrácené úvazky nebo mít externí spolupracovníky, na tom budou výrazně lépe,“ komentoval čísla odborník na personalistiku Jan Bubeník. Jak poznamenaly Hospodářské noviny, za nedostatečnou nabídku zkrácených úvazků si Česko vysloužilo kritiku také od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Z toho, co vím na základě informací od našich členů, se firmy vždy snaží tu situaci nějakým způsobem řešit tak, jak jim to provozní důvody umožní. Je potřeba k tomu přistoupit rozumně a dohodnout se na nějakých kompromisech,“ říká předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašpárková označila výrok soudu za správný. „Jde o legitimní zájem slaďování pracovního a rodinného života,“ citovaly ji Hospodářské noviny. Zaměstnavatelé se ale brání tím, že poloviční úvazek neznamená poloviční náklady. „Nestojí to polovinu peněz, ale například 70 %. Nakonec je dražší vzít člověka na zkrácený úvazek než na plný,“ řekl deníku Vít Jásek, ředitel Unie zaměstnavatelských svazů.
„Z mého pohledu je úplně neskutečné, jak soud rozhodl. Když to vezmu obecně, zaměstnavatel přece nemá povinnost zaměstnat kohokoliv,“ dodal v rozhovoru pro ČT.
