Havlíček odvolal ředitele státního podniku Diamo. Nový šéf má dohlédnout na hloubkový audit

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí s okamžitou platností odvolal ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka. Do funkce dočasně jmenoval manažera Jiřího Ježe. V podniku nařídil hloubkový audit. Rychtařík řekl, že nebude ministrovo rozhodnutí komentovat. Státní podnik Diamo se zaměřuje na řešení následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví.

Havlíček řekl, že odvolal Rychtaříka kvůli podpisu smlouvy týkající se řešení ekologické zátěže – Sanace kontaminovaného území Trojice za více než 856 milionů korun. Rychtařík tak učinil den po nástupu Havlíčka do funkce, aniž o tom ministra informoval.

„O podpisu tak významné veřejné zakázky neinformoval ani předsedu dozorčí rady státního podniku Diamo,“ upozornil Havlíček. K zakázce se přitom v minulosti kriticky vyjádřil například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstvo financí a primátor Ostravy.

„Pokládám tento krok pana bývalého ředitele Rychtaříka za vážné manažerské pochybení,“ dodal ministr. Ježe jmenoval do funkce proto, že v Diamu 14 let působil. V podniku má nyní dohlížet na hloubkový audit, který v pondělí Havlíček nařídil udělat.

Hospodaření Diama vyvolává řadu otazníků, řekl Havlíček

K auditu se rozhodl Havlíček mimo jiné proto, že hospodaření státního podniku podle něj vyvolává řadu otazníků. Prověřovat to bude kontrolní tým manažerů z ministerstva průmyslu. Kontrolou projde i Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která je další resortní organizací úřadu. Správa již několik let připravuje stavbu budoucího hlubinného úložiště jaderného odpadu, ke snížení počtu vytipovaných lokalit má dospět příští rok. Záměr se dlouhodobě potýká s velkým odporem dotčených obcí.

Havlíček se chtěl na Diamo zaměřit, naznačil to již při svém nástupu do úřadu. Tehdy uvedl, že státní podnik bude jednou z prvních jeho pracovních cest, protože „je tam co řešit“. Havlíček dodal, že pod ministerstvo spadá více než dvacítka organizací, které spravují majetek v řádech desítek miliard korun a zaměstnávají až 7000 lidí. I u nich se chce podívat na hospodaření, klíčové smlouvy a veřejné zakázky.

Státní podnik vznikl v roce 1988 jako Československý uranový průmysl a navázal na činnost stejnojmenné státní organizace, která zabezpečovala těžbu uranové rudy. Nyní má Diamo čtyři závody, ředitelství je ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku.

Po celém Česku firma spravuje 6000 míst s ekologickou zátěží. Vedle řešení následků hornické činnosti zajišťuje také produkci uranového koncentrátu pro jadernou energetiku. Podnik zaměstnává zhruba 2300 lidí. Spadají pod něj také výplaty dávek bývalým a současným horníkům. V roce 2017 mělo Diamo podle výroční zprávy čistý obrat 2,9 miliardy korun a skončilo ve ztrátě 12,5 milionu korun.

Loni v prosinci v Diamu zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Zdroj webu Euro.cz tehdy uvedl, že vyšetřování se týká veřejné soutěže na výkup pozemků u Cínovce určených pro budoucí těžbu lithia.

Výměna na ředitelském postu v Diamu je tak třetí personální změnou, kterou Havlíček v nové funkci učinil. Ihned po svém nástupu, začátkem května, vyměnil politické náměstky – Alexandru Rudyšarovou a Ivana Pilného (ANO). Novou náměstkyní se tak stala Silvana Jirotková, která zatím ještě dočasně řídí státní agenturu CzechInvest. V polovině května si pak ministr přivedl jako druhého politického náměstka Jana Dejla z ministerstva financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...