Ruské embargo na potraviny zahrnuje maso, mléčné výrobky, ovoce i zeleninu

Moskva – Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie a Spojených států. Oznámil to premiér Dmitrij Medvěděv. Kromě toho Rusko zakáže tranzitní lety ukrajinských aerolinek přes své území a zvažuje, že svůj vzdušný prostor uzavře i pro tranzitní lety dopravců z Evropské unie a USA (více zde).

Odvetné sankce Ruska, zacílené na potraviny a zemědělskou produkci, by měly platit jeden rok. Prezident Vladimir Putin už podepsal příslušný dekret. Česka by se sankce měly týkat jakožto členské země Evropské unie. Roční zákaz dovozu potravinářských a zemědělských produktů se vztahuje také na Austrálii, Kanadu a Norsko. Nebude ale zahrnovat alkohol a dětskou výživu (přesné znění sankcí najdete zde).

„Musí se to udělat co možná nejdůkladněji, abychom podpořili domácí výrobce a neuškodili spotřebitelům,“ nabádal vládu Putin. Kabinet by podle něj měl zajistit dostatek domácího zboží na trhu a nepřipustit prudký růst cen (čtěte víc). Medvěděv pak varoval ruské obchodníky, aby nezneužívali současné situace a nezvyšovali ceny.

Evropská komise vyjádřila nad posledními kroky Moskvy politování. „Toto oznámení je jasně politicky motivované,“ uvedla komise a dodala, že „si vyhrazuje právo učinit náležité kroky“, až se plně seznámí s přesným rozsahem ruských opatření.

„Na sankcích není nic příjemného a nebylo to snadné rozhodnutí, ale museli jsme ho učinit,“ prohlásil premiér. Agentura AP připomněla, že Rusko je na dovozu potravin ze západu silně závislé – platí to především o velkých městech, jako je Moskva. Západní analytici předpovídají Rusku prázdné pulty, skokový nárůst cen a inflaci. Třeba sortiment mléčných výrobků se má smrsknout o třetinu.

Putin už telefonicky kontaktoval spojence v Bělorusku a Kazachstánu, aby s nimi projednal zvýšení dovozu jako náhradu za výpadky ze západních zemí. Nové exportní partnery chce Moskva hledat i v Turecku, Latinské Americe a bývalých sovětských republikách. Ruská státní média zaplnily informace expertů, podle nichž opatření vyhlášená Kremlem těžce dolehnou na západní exportéry, ale ruskému hospodářství prospějí.

  • Země Evropské unie loni do Ruska vyvezly potravinářské a zemědělské výrobky za 11,8 miliardy eur (téměř 330 miliard korun), USA pak za 1,3 miliardy dolarů (přes 27 miliard korun). Pro srovnání, z České republiky putovaly do Ruska tyto komodity za 2,45 miliardy korun.

Jak dodal šéf ruské vlády, Kreml by v budoucnu mohl zavést omezení týkající se dovozu letadel, lodí a automobilů. Zdůraznil však, že kabinet realisticky vyhodnotí výrobní potenciál Ruska v těchto oblastech.

Jurečka: Může to způsobit propad cen na unijním trhu

Opatření reaguje na poslední kroky Evropské unie a USA. Ty od počátku srpna zpřísnily postihy, které uvalily na Moskvu kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. Na základě rozhodnutí EU platí zákaz vývozu a dovozu zbraní a vojenského materiálu, omezen je také prodej zboží a technologií dvojího užití, pokud je jejich konečným uživatelem armáda. Protiruské sankce se týkají rovněž vývozu technologií pro průzkum a těžbu ropy a přístupu na finanční trhy. V Česku budou těmito restrikcemi zasaženy hlavně zbrojní firmy (čtěte víc).

Vývoz tuzemských zemědělských komodit a potravin do Ruska v posledních letech stoupá. Podle Českého statistického úřadu dosáhl v roce 2011 hodnoty 1,87 miliardy korun, o rok později 2,2 miliardy a v roce 2013 již 2,45 miliardy korun. Ve srovnání s celkovým objemem exportovaných zemědělských komodit se však jedná o pouhé jednotky procent – přes 90 % tuzemského agrárního vývozu totiž směřuje do zemí EU.

„Z hlediska zemědělského exportu to není zásadní. Ale hrozí tady daleko větší nepřímé dopady. V okamžiku, kdy členské státy EU nebudou schopny exportovat své zboží do Ruské federace, tak to vytvoří přetlak na unijním trhu a může dojít k výraznému snížení cen některých komodit,“ komentoval včera v Událostech ČT odvetné ruské sankce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Marian Jurečka
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

„Pokud by krok prezidenta Putina měl opravdu negativní dopad na evropský trh a na vývoj cen, tak bychom museli najít takový mechanismus, abychom zemědělcům a potravinářům dokázali pomoci,“ dodal Jurečka.

Že omezení dovozu evropských potravin do Ruska způsobí přetlak na trhu v osmadvacítce, si myslí i senátor a bývalý šéf Agrární komory Jan Veleba. Do Ruska podle něj ve velké míře vyváží třeba Německo nebo Polsko. „To zboží musí někde udat a první, kde to udají, bude samozřejmě trh EU,“ uvedl Veleba s tím, že lze očekávat propad farmářských cen.

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 6 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 7 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 11 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 12 hhodinami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025
Načítání...