Češi stále milují vanilkovou zmrzlinu, nové příchutě mají na trhu malý podíl

Točená nebo kopečková, nanuky, kornouty, polárkové dorty, sorbety, vaničky, kelímky,  jednotlivá balení, multipacky. Loňský rok byl rekordní a prodej zmrzliny stoupl o třetinu oproti předchozímu roku. A letos? Tradičně rozhodne teplé/studené počasí, ale pomoci může i nabídka netradičních chutí.

Češi mají stále rádi klasické příchutě, kde na příčce nejvyšší – u jednoporcové zmrzliny i u rodinných balení – se pravidelně umisťuje vanilka. Dalšími stálicemi  u jednoporcových zmrzlin jsou smetanová a čokoládová příchuť. V rodinných baleních je pak dvojkou čokoláda a trojkou vlašský oříšek. Na stále vyšší příčky se ale dere jahodová příchuť, která je již čtvrtá. A to především díky vyšším prodejům kornoutů, ukázal průzkum společnosti Nielsen. 

Podobně tento trend vidí i Potravinářská komora ČR, která sdružuje výrobce. „Z příchutí tradičně vedou vanilková a čokoládová,“ uvedla mluvčí komory Dana Večerová. 

Trendem jsou nyní smetanové zmrzliny, sdělila Zuzana Holá, mluvčí řetězce Lidl. Ten nabízí zmrzliny pod svými privátními značkami. 

Pokud jde o balení, tak hlavními vítězi jsou jednoporcové zmrzliny. Tvoří téměř polovinu z celoroční spotřeby. Zájem roste i o ostatní druhy, ale poptávka po tomto balení stoupla nejvíce. O osmnáct procent. A v této kategorii se pak nakupují především – z poloviny – nanuky.

To potvrzuje i tiskový mluvčí obchodního řetězce Penny Market Tomáš Kubík. „Pozorujeme, že naši zákazníci v posledních letech ve větší míře nakupují klasické nanuky. Naopak například v Německu preferují zákazníci zmrzliny ve vaničkách.“ Jak dodal, zájem o zmrzlinu během posledních let stabilně roste. Jedním z hlavních důvodů je celkově teplejší a déletrvající letní počasí.

Češi sní čtyři litry zmrzliny za rok

Podobně tento trend vidí i Potravinářská komora, která sdružuje výrobce. „Mění se typy balení. Rostou jednoporcová a rodinná balení v neprospěch dezertů a dortů,“ uvedla mluvčí komory Dana Večeřová. Dodala, že prodeje záleží na typu léta, ale obecně mírně klesá objem a stoupá finanční hodnota prodeje.  

Každý Čech sní zhruba čtyři litry zmrzliny ročně. To je asi dva litry pod evropským průměrem. Tento trend se příliš nemění.
Dana Večeřová
mluvčí Potravinářské komory

Mluvčí dodala, že Česká republika produkuje v podstatě domácí spotřebu zmrzlin, ale jako jiné státy i dováží, hlavně z Polska, Německa a Maďarska. Zároveň část vyváží, především na Slovensko. Tato situace zůstává v průběhu let víceméně stabilní.   

Na zmrzliny z pohledu nákupu domácností se pak podívala společnost pro výzkum trhu GfK.  „Zmrzlinu si každoročně dopřeje kolem devíti domácností z deseti, které uskuteční v průměru 15 nákupů těchto produktů ročně. Na každou domácnost tak připadá útrata za zmrzliny ve výši kolem 760 korun,“ uvedl konzultant GfK Tomáš Zíka. 

Většina peněz určených na celoroční spotřebu zmrzlin necháme v obchodech za značkové výrobky (tedy značky výrobců), na privátní značky (tedy značky obchodních řetězců) připadá více než třetina, dodal. 

I on potvrdil jako stálého favorita zmrzliny s vanilkovou příchutí, na dalších místech zmínil příchutě čokolády a jahody. „Za tyto tři jednodruhové příchutě zmrzliny utratíme ročně v průměru třetinu svých výdajů určených na zmrzliny,“ řekl Zíka. 

 Mimořádně brzký nástup letních teplot v dubnu a květnu minulého roku vytáhl poptávku do rekordních hodnot. Za meziročním dvouciferným nárůstem tržeb a spotřeby stál mimo příznivé počasí také zájem Čechů o dražší prémiové značky, uvádí zpráva Nielsenu. 

Z jeho maloobchodního auditu vyplynulo, že se za období duben 2018 až březen 2019 prodalo 41 milionů litrů zmrzliny, což byl nárůst jedenáct procent. Tržby stouply ještě dynamičtěji, o 22 procent na čtyři miliardy korun. 

„Tahouny byla nejen vyšší spotřeba, ale i zvýšení průměrné ceny o devět procent na 98 korun za litr zmrzliny. Za tímto nárůstem stojí také skutečnost, že čeští spotřebitelé si více dopřávali dražší prémiové značky,“ uvedla Maria Hukelová za Nielsen.  Výběr tak připadal na dražší nanuky či rodinná balení zmrzlin.

Rovněž v Lidlu pozorují příklon k dražším zmrzlinám. „Zákazníci si rádi připlatí za kvalitu,“ dodala Holá. 

Cena zmrzliny míří stále výš

Česká statistika sleduje cenu polárkového dortu a cenu ovocné zmrzliny průmyslově vyráběné. U dortu jsou cenové výkyvy za posledních osm let minimální (interval od 34,30 do 36,40 koruny za litr). Naopak cena zmrzliny stoupla ze 185,40 na 211,80 koruny, tedy o čtrnáct procent. 

Vývoj ceny polárkového dortu (2012 až 2019, vždy za duben, v Kč za litr)
Zdroj: ČSÚ
Vývoj ceny průmyslově vyráběné ovocné zmrzliny (2012 až 2019, vždy za duben, v Kč za litr)
Zdroj: ČSÚ

Prodej zmrzliny je samozřejmě výrazně ovlivněn vývojem počasí, na tom panuje všeobecná shoda. „Je ale nutné rozlišovat mezi kopečkovou a točenou,“ zdůrazňuje vedoucí pekařské a cukrářské výroby Globusu Pavel Meduna. Kopečkovou zmrzlinu nabízí řetězec celoročně a používá ji i pro přípravu pohárů a různých druhů kávy. Točená zmrzlina je pak výrazně sezonní záležitost a typickým symbolem léta a teplých dnů (květen až září). 

Meduna zároveň dodává, že „stálicemi u českých zákazníků jsou vanilková, jahodová, čokoládová.“ Letos chce však zákazníkům nabídnout u točené zmrzliny i netradiční chutě, jako je levandulovo-borůvková nebo červený grep. 

Holá z Lidlu uvádí, že se nabídka nejen rozšiřuje, ale také se vylepšuje složení. Zmiňuje pak příklad jedné zmrzliny, kde bylo odstraněno vanilinové aroma a přidáno více smetany. 

Večeřová za Potravinářskou komoru poznamenává, že se objevují nejrůznější nové příchutě, ale vždy jde jen o speciality s nepatrným podílem na trhu.

Když zasahuje inspekce

A jsme u kvality, která se u potravin zmiňuje, prozkoumává a přetřásá stále více. Na nebalené zmrzliny (točenou a kopečkovou) dohlíží hygienické stanice a od roku 2015 také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Její poslední dostupná zpráva za rok 2017 uvádí, že u zmrzlin a mražených krémů bylo 27 procent nevyhovujících šarží. Z pohledu mikrobiologických požadavků bylo zkontrolováno 151 vzorků, 29 z nich nevyhovělo požadavkům na jakost.

Inspekce také uvedla, že legislativní požadavky pro prodej točené a kopečkové zmrzliny jsou zcela totožné. Stejně tak není v legislativě rozdíl mezi prodejem uvnitř provozoven a prodejem venku.

Bez barviv, ale falšované

V roce 2015, který byl prvním rokem, kdy SZPI „mohla“ na zmrzlinu, proběhla rozsáhlá specializovaná kontrola. V letních měsích toho roku inspektoři prověřovali kvalitu a bezpečnost kopečkové a točené zmrzliny a ovocných sorbetů. Prověřili celkem 89 cukráren a provozů rychlého občerstvení. U 41 provozoven kontrola potvrdila porušení právních předpisů (46 %). To se týkalo nedodržení hygienických a mikrobiologických požadavků, falšování a označování alergenů.

U celkem 83 provozoven inspektoři prověřili hygienickou praxi a pochybení zjistili ve 21 případech (25 %). Mezi jinými se jednalo o nevyhovující stav výrobních zařízení, nezajištěný přívod teplé vody, chybějící opatření proti pronikání škůdců apod.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/Camera Press/Lee Malan

Částečné nahrazení mléčného tuku tukem rostlinným u zmrzlin označených jako mléčná, jogurtová, smetanová – tedy falšování – analýza ukázala u 10 ze 14 testovaných vzorků. Mléčný tuk zde byl nahrazen až z 89 %. Provozovatelé naopak splnili požadavky na obsah kakaa u zmrzlin označených jako čokoládová nebo kakaová.

Ze 40 odebraných vzorků zmrzlin nevyhovělo 6 vzorků (15 %) pro nadlimitní přítomnost enterobakterií, které ukazuje na nezvládnutí hygieny výrobního procesu. V těchto provozovnách SZPI uložila dočasný zákaz výroby zmrzliny, nařídila sanitaci a revizi výrobního procesu (například kontrola dodržování pasterizační teploty, dodržování lhůty pro prodej). Analýza naopak potvrdila u 30 odebraných vzorků, že byla dodržena bezpečnostní kritéria u listerie a salmonely.

Dobrou zprávou pro spotřebitele bylo, že u žádného ze 40 odebraných vzorků se nepotvrdila přítomnost nepovolených barviv nebo překročení maximálního přípustného množství.

Údaje z případných pozdějších kontrol zmrzliny inspekce nesdělila. 

Nejvíce zmrzliny prodávají supermarkety

Kam tedy na dobrou zmrzlinu? Chutě jsou různé a na internetu lze nalézt nejrůznější rádce a zaručené tipy. Stejně tak lze zmínit diskuse o tom, kdo v žádném případě nepoužívá práškovou směs, kterou rozmíchává s vodou, ale naopak vyrábí z mléka, používá smetanu, u ovocných druhů pak ovoce, žádná umělá barviva. 

„Suchá“ statistika Nielsenu uvádí, že nejdůležitějším prodejním kanálem pro zmrzliny jsou supermarkety, na něž v roce 2018 připadala téměř polovina tržeb (47 %). Jejich pozice navíc stále roste. Čtvrtinu celkových výdajů za zmrzlinu pokrývají hypermarkety a zbylých 27 procent tržeb nejmenší obchody do 50 metrů čtverečních. Právě nejmenší prodejny však těží z toho, že nákup zmrzliny patří do impulzní (rozhodnutí na místě prodeje) kategorie. U jednoporcových zmrzlin (nanuky, kornouty…) tak na ně případá téměř 30 procent  z tržeb. U rodinných balení je to naopak jen sedm procent, protože zde dominují větší prodejny. 

Ve výrobě vedou Němci, ve spotřebě Norové

Trojku největších evropských producentů tvořily v roce 2017 Německo (517 milionů litrů), Itálie (511 milionů) a Francie (466 milionů). Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika byla podle toho zdroje na 11. místě (44,1 milionu litrů).

Hodnota světového trhu se zmrzlinou činila ve stejném roce 57 miliard dolarů, uvedl server Statista. Ten odhadl, že v roce 2024 by to mohlo být již 75 miliard dolarů. Tedy růst o více než třicet procent. Celosvětovým lídrem na zmrzlinovém trhu je společnost Unilever, která působí i v Česku. 

Zatímco v dávných dobách se zmrzlina podávala jen v nejvyšších, urozených kruzích, nyní jde o naprosto lidovou potravinu. Největšími jedlíky zmrzliny byli v roce 2016 Norové, kteří spotřebovali 9,8 litru na hlavu. Uvedla to zpráva společnosti Mintel. Na dalších místech se umístili Australané (9,4) a Švédové (8,9). V Česku je to podle Potravinářské komory přibližně čtyři litry na hlavu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Program pro sedmnáctileté řidiče pod dohledem se osvědčil

Řidičský průkaz už získalo víc než pětatřicet tisíc sedmnáctiletých. Jedenáct tisíc z nich od začátku roku a zájem podle ministerstva dopravy narůstá. Program, který umožňuje nezletilým řídit pod dohledem mentora, se osvědčil i podle policie, nehodu letos zavinilo jen osm takto mladých šoférů. Žadatele neodrazují ani ceny – nejvíce zaplatí v Praze, průměrná cena kurzu zde činí 25 400 korun. Naopak nejnižší jsou v Plzeňském kraji.
před 7 hhodinami

USA uvalí na zboží z EU třicetiprocentní clo, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy od 1. srpna uvalí na zboží z Evropské unie plošná cla ve výši třicet procent, uvedla agentura Reuters. Vyplývá to z dopisu, který šéf Bílého domu adresoval předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a zveřejnil ho na své sociální síti Truth Social.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát si od letiště vezme dividendu dvě miliardy korun

Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o osmdesát procent, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti. Rozhodlo o tom ministerstvo financí, které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejde o ekonomické cíle, míní o amerických clech Rusnok. Je to chaos, říká Hnát

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.
11. 7. 2025

Kanada bude čelit clu ve výši 35 procent, EU brzy dostane dopis, oznámil Trump

Kanada bude od 1. srpna čelit clu ve výši 35 procent na dovoz zboží do Spojených států, sdělil v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Podle tiskových agentur se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Marku Carneymu, který chce do uvedeného data s Washingtonem ještě jednat. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou USA účtovat plošnou celní sazbu ve výši patnáct nebo dvacet procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News. Evropská unie podle něj dopis dostane brzy.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Nástupní platy jsou nízké, nelze sehnat lidi do veřejné správy, zní z odborů

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.
11. 7. 2025

Ekonomy znepokojuje situace na realitním trhu

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.
11. 7. 2025

Bitcoin pokračuje v růstu na další rekordy, překonal hranici 118 tisíc dolarů

Cena bitcoinu v pátek pokračuje v prudkém růstu. Kolem 8:30 SELČ se vyšplhala na další rekord, za posledních 24 hodin posílila zhruba o sedm procent a dostala se nad 118 tisíc dolarů (2,49 milionu korun), vyplývá z údajů kryptoměnové burzy CoinDesk. Výrazně zpevňují i další kryptoměny.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025
Načítání...