Průmyslová produkce v Česku po svém lednovém poklesu v únoru meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Nejvíce k tomu přispělo odvětví energetiky, klesla naopak výroba aut. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová výroba reálně vyšší o půl procenta.
Produkce a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byly v únoru meziročně vyšší o 6,7 procenta. Výroba elektrických zařízení rostla o tři procenta, produkce strojů se pak zvýšila o 2,3 procenta.
„Největší brzdou byl opět automobilový a chemický průmysl, tedy největší sektory tuzemské ekonomiky. Ta tak nadále doplácí na přílišnou koncentraci v této oblasti. Zejména automobilový průmysl stále hledá nový dech po dopadu nových regulací a nasycení poptávky po nových autech doma i v zahraničí,“ konstatuje ekonom Komerční banky František Táborský.
Hodnota nových zakázek v únoru meziročně vzrostla o 1,4 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,3 procenta, tuzemské zakázky vzrostly o 1,5 procenta.
Dařilo se i stavebnictví
Stavební výroba v Česku se v únoru vrátila k meziročnímu růstu, vzrostla o 5,8 procenta. O měsíc dříve zaznamenala meziroční pokles o 13,2 procenta. V únoru se meziročně zvýšila produkce v pozemním stavitelství o 5,1 procenta a v inženýrském o 9,6 procenta, informoval Český statistický úřad. V meziměsíčním srovnání bylo stavitelství po vyloučení sezonních vlivů nižší o půl procenta, dodal ČSÚ.
Stavební úřady v únoru vydaly 6097 stavebních povolení, meziročně o 10 procent více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 25,7 miliardy Kč a ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 klesla o tři procenta.
V letošním roce by hlavním tahounem stavební výroby mělo být podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové inženýrské stavitelství, velké množství projektů je naplánováno v oblasti silniční i železniční infrastruktury. A solidní by měla zůstat i poptávka po rezidenčním bydlení, ač ta má svůj boom již zřejmě za sebou.
„Nedostatkem zakázek by stavaři v letošním roce trpět neměli. Svůj kalendář mají podle průzkumu společnosti CEEC zaplněný na tři čtvrtě roku dopředu. Největší brzdou sektoru zůstane nedostatek pracovní síly. To je i jeden z hlavních důvodů, proč v letošním roce očekáváme zpomalení výstupu sektoru z loňských 8,4 % na letošních 0,5 %,“ konstatuje Steckerová.
Analytici týmu KB také předpokládají, že v důsledku převisu poptávky nad nabídkou bude letos pokračovat růst cen stavebních prací. „Otázkou však je, zda bude robustní natolik, aby vykompenzoval rostoucí mzdové náklady. Jinak budou stavaři muset ukrajovat ze svých marží,“ dodává Steckerová.
Přebytek zahraničního obchodu Česka klesl
Zahraniční obchod České republiky v únoru skončil v přebytku 17,6 miliardy korun, meziročně tak byl nižší o 1,4 miliardy. Bilanci příznivě ovlivnil vývoz motorových vozidel. Naopak negativně se na ní podepsal horší výsledek obchodování s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola, s ropou a zemním plynem a s počítači, vyplývá z předběžných výsledků, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků byly výsledky mírně nad očekáváním trhu.
Vývoz meziročně stoupl o 5,1 procenta na 300 miliard korun a dovoz o šest procent na 282,4 miliardy korun. „Na únorovém meziměsíčním růstu bilance zahraničního obchodu se výraznou měrou podílel export motorových vozidel, který meziročně stoupl o 4,2 miliardy korun,“ uvedl Karel Král z odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ.
„I přes spíše pesimistická očekávání dokázali čeští exportéři v únoru výrazněji zvýšit objem vyvezeného zboží. Meziroční pětiprocentní růst lze hodnotit určitě jako velmi dobrý výsledek,“ uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Ekonomka Komerční banky Monika Junicke upozornila, že od začátku roku lze pozorovat zpomalení dynamiky vývozu, za který může pokles zahraniční poptávky. „I když předstihové indikátory ukazují, že pesimismus u nás i v zahraničí roste, myslíme si, že poptávka z vnějšího prostředí opět v druhé polovině roku ožije, a to poté, co odpadnou geopolitické nejistoty v podobě brexitu či obchodních válek,“ dodala.
Analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková sdělila, že jde o nejslabší únorový výsledek od roku 2015. „Bilance s počítači, elektronikou a optickými stroji se i nadále drží v červených číslech – a to již sedmý měsíc v řadě. Naopak motorová vozidla přispěla k výsledku pozitivně. Rekordní hodnoty vývozu, kterou jsme mohli vidět v loňském roce, se již tento rok zřejmě nedočkáme,“ uvedla.
„Z teritoriálního hlediska se obchodní bilance meziročně nejvíce zhoršila s Čínou, Spojenými státy a Ruskem a zlepšila s Německem, Slovenskem a Británií,“ dodal ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Růst bilance brzdilo zhoršení vývozu ostatních dopravních prostředků a elektronických a optických přístrojů. Saldo obchodování s ostatními dopravními prostředky se meziročně zhoršilo o 2,7 miliardy korun a u počítačů, elektronických a optických přístrojů o 1,3 miliardy korun. O 2,3 miliardy meziročně horší saldo vykázal i obchod s ropou a zemním plynem.
Přebytek obchodu se státy Evropské unie oproti loňskému únoru stoupl o 9,8 miliardy na 65,4 miliardy korun. Naproti tomu se o 10,8 miliardy korun prohloubil schodek obchodování se státy mimo EU a dosáhl tak 45,6 miliardy korun.
