První duben je poslední šance pro podání daní. Pokuty začínají nabíhat od šestého pracovního dne

Nahrávám video

Odevzdat daňové přiznání je potřeba do pondělí 1. dubna. Výjimku mají jen ti, kteří využívají služeb poradce – v takovém případě platí termín odevzdání do 1. července. Poplatníci se však podle zákona mohou s podáním zpozdit, sankce jim totiž hrozí až od šestého pracovního dne. Všechny finanční úřady mají v pondělí také prodlouženou otevírací dobu od 8 do 18 hodin.

Do pátku lidé odevzdali finanční správě již téměř 1,4 milionu přiznání k dani z příjmu za rok 2018, jak plyne z informací Finanční správy na Twitteru. Češi mohou daňové přiznání podat více způsoby: buď ho odevzdat v listinné podobě osobně na podatelnách finančních úřadů, nebo poštou, či elektronicky.

Zároveň je i letos k dispozici zjednodušený formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob na dvě stránky, který mohou vyplnit a odevzdat ti, kteří měli v roce 2018 příjmy jen ze závislé činnosti od zaměstnavatele. Kdo měl navíc příjmy například z pronájmu či jiné zdanitelné příjmy, musí použít čtyřstránkový formulář.

Experti: Datové schránky fyzické osoby příliš nevyužívají

Povinně elektronicky musí podání učinit všichni, kteří mají datovou schránku. A ačkoliv se za posledních pět let zvýšil počet fyzických osob, které podávají daňová přiznání touto formou, růst není nijak velký – jen deset procent, plyne ze statistiky Finanční správy. Podle Asociace malých a středních podniků (AMSP) a Komory daňových poradců za to může současná legislativa a složité papírování.

„Pro člověka, který se daňovým přiznáním zabývá jednou do roka, je jednodušší jít s výtiskem na poštu nebo na finanční úřad,“ komentovala statistiky místopředsedkyně AMSP Pavla Břečková.

Ti, kteří chtějí odevzdávat daňová přiznání elektronicky, si musí totiž povinně zřídit již zmíněnou datovou schránku nebo elektronický podpis. „To jsou prostředky, které většina fyzických osob k dispozici nemá, nemá důvod je mít a často je ani mít nechce,“ vysvětluje prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová.

Kromě toho zájemci o elektronické přiznání musí převést všechny podklady, které zpravidla dostanou papírově, do elektronické podoby. Při osobním předání na finančním úřadě dojde rovnou ke kontrole správnosti a úplnosti daňového přiznání. „V této oblasti tak platí, že elektronický způsob podání daňových přiznání pro fyzické osoby není dostatečně přívětivý na to, aby jej většinově upřednostnily před podáním fyzickým,“ dodává Pospíšilová.

„Klíčem je naprosté zjednodušení relevantní legislativy a velmi pomohou výdajové paušály nebo jeden paušální odvod, který je nyní v jednání na podporu živnostenského podnikání,“ míní Břečková.

Maximální postih je pět procent z daně

Odlišná situace je ale u firem, pro které je datová schránka povinná. „Tady jde o značný nárůst oproti roku 2014, způsobený zejména novou povinností pro majitele zpřístupněných datových schránek komunikovat s Finanční správou elektronicky,“ uvedl Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství. U firem tak jen loni vzrostl počet elektronicky podaných přiznání až na 90 procent. 

V případě, že se podání daňového přiznání opozdí o pět pracovních dnů, sankce nehrozí. Ty se udělují až od 6. pracovního dne po termínu a za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně. Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud daňové přiznání není odevzdáno vůbec, a to ani po výzvě úřadu, pokuta je minimálně 500 korun.

Daňový řád toleruje zpoždění s podáním přiznání do pěti pracovních dnů po stanovené lhůtě, tedy do 8. dubna 2019.
Tatjana Richterová
generální ředitelka Finanční správy

K podání lze využít i výjezdů pracovníků Finanční správy do obcí. V pondělí pracovníci vyjedou naposledy do Rýmařova, Vrbna pod Pradědem (Moravskoslezský kraj), do Polné a Třeště (Vysočina).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 11 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
před 22 hhodinami

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navržený schodek rozpočtu

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard korun pro příští rok by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by rozpočtová politika měla pomoci hospodářskému růstu, opozice naopak výši schodku kritizuje. O podrobnostech diskutovali v Událostech, komentářích ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Papajanovský (STAN) a předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.