Zahraniční dluh nepatrně poklesl. Z více než čtyř bilionů se „umazalo“ 14,8 miliardy

Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil 4,355 bilionu korun, meziročně byl nižší o 14,8 miliardy. Představoval tak 81,9 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí zahraniční dluh vzrostl o 16,2 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka.

Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. „V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,5 procenta z celkových dluhových pasiv,“ uvedla ČNB.

Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 73 procent. Zbývajících 27 procent tvoří závazky veřejného sektoru, tedy dluhy vládních úřadů, firem s majoritní účastí státu a dluhy garantované vládou.

„Na první pohled vypadá zahraniční dluh téměř hrozivě, že dokonce dlužíme čtyři pětiny toho, co se tu za rok vyrobí, nicméně toto číslo je třeba brát s velkou rezervou. Neznamená to totiž, že by Česká republika šla na mezinárodní trhy a 82 % svého HDP si jen tak půjčila. Do zahraniční zadluženosti se totiž počítají kromě státního dluhu v držení nerezidentů i závazky bank a podniků,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Zahraniční dluh podle něj vzniká velmi jednoduše, například když zahraniční investor nakoupí na českém trhu státní nebo firemní dluhopis nebo když si uloží své peníze do tuzemské banky.

„Oproti roku 2017, kdy překročil hranici 90 % HDP, jde o poměrně výrazné zlepšení tohoto ukazatele,“ dodává Dufek.

Rostou především úvěry podniků

Podíl vládních úřadů na celkovém zahraničním dluhu činil ke konci loňska 16,1 procenta. Dluh vládního sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí snížil kvůli poklesu objemu dluhopisů držených zahraničními investory a také kvůli splácení dřívějších finančních úvěrů.

Zahraniční zadlužení bank včetně ČNB kleslo na 44,8 procenta z celkového zadlužení. Bylo za tím snížení přijatých krátkodobých zahraničních vkladů obchodními bankami ke konci roku.

Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené vklady a dluhopisy. V souhrnu představují 55,5 procenta.

Na vývoji zahraničního dluhu je podle Dufka vidět, že cizinci do české ekonomiky nainvestovali v posledních letech hodně peněz, nicméně svoji pozici už dál nenavyšují. „Jestli něco roste, tak jsou to především úvěry podniků, které v zahraničí lákají levnější půjčky. Se zpomalováním ekonomiky však lze předpokládat, že i tento zájem začne postupně vyprchávat a poptávka po úvěrech na čas zvolní. Zahraniční dluh ČR by se mohl brzy dostat pod hranici 80 procent HDP,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna po deseti hodinách schválila program schůze k rozpočtové novele

Sněmovna schválila program srpnové schůze, jejímž hlavním bodem je novela rozpočtových pravidel, až po zhruba deseti hodinách od začátku jednání. Rozhodla o tom v úterý večer po sérii vystoupení zástupců opozice, kteří kromě sdílení výhrad k novele vetované prezidentem Petrem Pavlem navrhovali řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 4 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 6 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.