Mezi Jadernou elektrárnou Temelín a Českými Budějovicemi odstartovala stavba horkovodu za téměř 1,5 miliardy korun. Českobudějovická sídliště by mohl Temelín začít vyhřívat v závěru roku 2020. Městu to pomůže výrazně zlepšit kvalitu ovzduší.
Teplo z Temelína do radiátorů českobudějovických bytů. Začala stavba horkovodu
2 minuty
Události ČT: Výstavba teplovodu z Temelína do Českých Budějovic
Teplo z Temelína bude dostávat přibližně 30 tisíc lidí, tedy zhruba třicet procent obyvatel města. Má jít zejména o sídliště Vltava, Máj nebo Šumava a Pražské předměstí.
Nový horkovod by pro dotčené obyvatele Budějovic neměl znamenat vyšší účty. Má jít naopak o dlouhodobě cenově stabilní zdroj a radnice slibuje, že obyvatelé budou za teplo platit stejně jako teď. Díky horkovodu by se navíc mělo ve městě lépe dýchat. „Teplárna v Budějovicích do ovzduší vypustí každý rok o 80 tisíc tun CO2 méně,“ přiblížil náměstek českobudějovického primátora Juraj Thoma (HOPB).
V současnosti už Temelín vytápí osmitisícový Týn nad Vltavou. Město díky tomu mohlo zrušit uhelné výtopny. Zatímco tento horkovod v celé trase vede nad zemí, na opačnou stranu do Budějovic bude ale přivaděč převážně zanořený pod zem. Na povrch se vynoří jen na několika místech, kde musí překonat nerovnosti terénu. „V určitých částech bude pokládán na lanové mosty, což není běžná záležitost,“ poznamenal generální ředitel stavební firmy Tenza Michal Hrubý.
Výstavba, která potrvá necelé dva roky, by neměla ani nijak výrazně komplikovat dopravu. „V případě křížení horkovodu s komunikací nedojde k narušení povrchu. Je zvolená technologie protlaku – speciálními stroji dojde k protlačení ocelových chrániček pod úrovní silnice, do kterých se teprve bude ukládat předizolované potrubí,“ popsal šéf stavební firmy.
Stavba horkovodu mezi Temelínem a Českými Budějovicemi
Při odstávkách zaskočí teplárny
Obyvatelé Budějovic se nemusí strachovat kvůli odstávkám Temelína, město o teplo nepřijde, protože jadernou elektrárnu v takový moment nahradí záložní kotle teplárny, která zůstane dál v provozu, ale spotřebuje o třetinu méně uhlí.
Po teplovodu mezi Mělníkem a Prahou a Opatovicemi a Chrudimí bude ten z Temelína třetí nejdelší v Česku. Mnoho let se spekuluje i o teplovodu, který by spojil druhou tuzemskou Jadernou elektrárnu Dukovany s Brnem. Nápad se datuje už do dob výstavby jaderného zdroje, po revoluci šly ale plány stranou. Vedení společnosti ČEZ se k projektu vrátilo v roce 2010, zatím bez výsledku.
