TOP 09 nabídla vládě, že podpoří její rozpočty. Musí se ale řídit fiskálním paktem

Praha – TOP 09 podpoří ratifikaci tzv. fiskálního paktu Evropské unie. Podmínkou ale je, aby se vláda mezi prvním a druhým čtením zavázala i k dodržování pravidel stanovujících limity pro veřejný dluh a rozpočtový deficit. Místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek slíbil, že v takovém případě jeho strana navíc bude hlasovat pro všechny státní rozpočty, které Sobotkův kabinet předloží, budou-li v souladu s fiskálním paktem. Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák ovšem pochybuje, že TOP 09 myslí svou nabídku vážně.

Takzvaným fiskálním paktem, který požaduje, aby připojené státy dodržovaly pravidla rozpočtové odpovědnosti, se začnou poslanci zabývat nejspíš zítra. Jelikož se jedná o mezinárodní smlouvu, pro schválení bude zapotřebí třípětinová většina zákonodárců.

Co stanoví fiskální pakt?

  • Státy musí do jednoho roku přijmout zákon, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. (Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu a jiné mimořádné vnější vlivy).
  • Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, musí podle paktu snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.

Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Zatím se ale rozhodla využít výjimku, kterou smlouva nabízí zemím mimo eurozónu. Jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), výše uvedená pravidla rozpočtové kázně by se stala pro Česko závaznými až po přijetí eura (to zatím plánuje vláda na rok 2020). Podle předsedy vlády je taková pozice srovnatelná s postojem Polska, Švédska nebo Litvy.

Konvergenční program Sobotkova kabinetu kromě toho naznačuje, že s plněním pravidel vláda pospíchat nebude. Strukturální deficit by se měl v následujících letech pohybovat kolem 1,7 procenta HDP, tedy výrazně nad limitem. Naopak tuzemský veřejný dluh se zatím pod hranicí 60 procent HDP drží.

Kalousek přitom ustanovení paktu týkající se dluhové brzdy a rozpočtového deficitu považuje za stěžejní. „My říkáme zcela otevřeně, že takový postup postrádá smysl,“ konstatoval šéf státní pokladny v někdejší vládě Petra Nečase (ODS).

„Nečasova vláda sice k fiskálnímu kompaktu nikdy nechtěla přistoupit, ovšem důsledně podle něj postupovala. Sobotkova vláda k fiskálnímu kompaktu přistoupila, ovšem zdá se, že chce postupovat zcela opačně,“ myslí si Kalousek. „Pokud se vláda mezi prvním a druhým čtením přihlásí k tomu, aby se na ni vztahovaly i hlavy týkající se strukturálního deficitu a dluhové brzdy, pak může počítat se všemi hlasy TOP 09,“ nabídl obratem koaličnímu týmu.

7 minut
Kalousek: Podpoříme rozpočty, bude-li vláda dodržovat fiskální pakt
Zdroj: ČT24

Zároveň dodal, že TOP 09 je připravena zvednout ruku pro všechny návrhy státních rozpočtů, které bude vláda Bohuslava Sobotky předkládat, budou-li v souladu s fiskálním paktem. Podle Kalouska by takový závazek TOP 09 mohl mít i písemnou podobu.

Sociální demokraté nabídku TOP 09 zpochybnili. „Jsem přesvědčen, že to není vážně míněná nabídka,“ řekl šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák, který se o návrhu dozvěděl z médií. Označil jej za účelový. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že jeho poslanci zatím žádnou nabídku od TOP 09 nedostali, ale jsou ochotni o ní diskutovat.

Fiskální pakt vyvolával na české politické scéně spory už v minulých letech. Nečasova vláda odmítala jeho ratifikaci, místo toho prosazovala vlastní verzi rozpočtových pravidel ve formě tzv. finanční ústavy. Na její podobě se ale nedokázala dohodnout s levicovou opozicí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...