Za odborářské kormidlo se postaví Středula, chce odbory silnější

Praha – Novým předákem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se na příští čtyři roky stal šéf svazu KOVO Josef Středula. Zvolili ho odboráři na sjezdu, kde získal 142 z 227 hlasů. Středula porazil svého protikandidáta, dosavadního místopředsedu ČMKOS Václava Pícla.

ČMKOS neměla lídra od podzimu, kdy její tehdejší předák Jaroslav Zavadil po svém zvolení do sněmovny odešel z funkce. Centrálu od té doby řídil právě neúspěšný Pícl. Za prvního místopředsedu ČMKOS pak delegáti vybrali šéfa odborářských legislativců Víta Samka a svůj místopředsednický post obhájila i Radka Sokolová.

Pícl: Vítěz byl předem známý 

Středula přirovnal odborovou činnost a centrálu k dobře ladícímu orchestru, který by chtěl dirigovat: „Chtěl bych, aby ČMKOS byla orchestrem skutečně toho nejlepšího zvuku, aby každý věděl, kdy má hrát potichu a kdy nahlas.“

Pícl uvedl, že jeho rozhodování o kandidatuře nebylo jednoduché. „Zvlášť když dopředu znáte vítěze,“ prohlásil po volbě. Chtěl prý vytvořit alternativu. Zvolení Středuly nebylo žádným překvapením ani pro Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Preference byly 60:40,“ uvedl v pořadu Ekonomika ČT24.

Josef Středula, nový předseda ČMKOS:

„Já se budu snažit posílit odbory. Je to má celoživotní práce a velmi mě baví a ještě víc mě baví, když můžu politikům zleva i zprava říkat, co dělají špatně. Protože mám velmi silnou a nezávislou pozici a můžu skutečně hodně udělat pro lidi, ale jak říkám, tady na ČMKOS to není o jednom člověku.“

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, se už před svým zvolením nechal slyšet, že se nebude bránit razantnějším krokům. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální, ani umírněný.

„Nespokojenost lidí v České republice není malá a vláda dala lidem v podobě programového prohlášení velká očekávání. Pokud by ze svých předsevzetí uhnula, daly by se očekávat podobné protesty jako před dvěma lety,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Po vládě bude požadovat, aby do konce svého volebního období prosadila zvýšení minimální mzdy na 10 tisíc korun.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má více než 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Kdo stál v čele odborů dříve 

V minulosti šéfovali největší odborové centrále muži, kteří se nakonec rozhodli vstoupit vysoké politiky. Konkrétně nynější europoslanec, předseda Senátu a poslanec českého parlamentu. 

RICHARD FALBR 

Odbory vedl od roku 1994, o tři roky později byl u šedesátitisícové demonstrace proti sociální politice tehdejší Klausovy vlády. V roce 2004 pak zamířil do Evropského parlamentu. Teď je na konci druhého funkčního období. Mezi odboráře podle svých slov stále chodí rád. 

Richard Falbr
Zdroj: ČT24/Jaroslav Hodík

MILAN ŠTĚCH 

Současný druhý nejvyšší ústavní činitel stál v čele odborů osm let. V této roli v roce 2008 spoluorganizoval hodinovou výstražnou stávku proti reformám vlády Mirka Topolánka, do které se zapojil až milion lidí. V Senátu si do předsednického křesla sedl poprvé v listopadu 2010. Mandát mu končí v říjnu. 

Milan Štěch
Zdroj: David Taneček/ČTK

JAROSLAV ZAVADIL 

Až doteď poslední šéf odborů. Funkci opustil po svém zvolení do sněmovny. Za svého působení v odborech byl častým kritikem kabinetu Petra Nečase. Předloni stál v čele stotisícové demonstrace na Václavském náměstí. Teď už místo odborářských demonstrací vystupuje za řečnickým pultem ve sněmovně. K odborům má i on pořád blízko. 

Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Středula se pokusí získat nové členy

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů zastupuje odbory třeba na jednání tripartity. Pod sebou má 29 svazů s celkem 370 tisíci členy. Jejich počet ale v posledních letech výrazně klesl. V roce 2007 ČMKOS zastupovalo přes 600 tisíc odborářů. A na svém začátku v roce 1990 dokonce pět milionů. 

I kvůli rapidnímu úbytku členů si nový předseda vytyčil jako jednu ze svých priorit zatraktivnění odborové organizace. Další prioritou odborů je boj proti rekordní nezaměstnanosti, která v březnu dosáhla 9,2 procenta. Bez práce tedy bylo necelých 550 tisíc lidí.

A jak je to s důvěrou odborů? Průzkumy veřejného mínění ukazují, že jim dlouhodobě věří mezi 30 až 40 procenty dotázaných. V posledních letech dokonce důvěra v odbory, alespoň podle výzkumů CVVM, i mírně roste. Loni v říjnu věřilo odborům 45 procent lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSněmovna bude schvalovat návrh státního rozpočtu

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Jeho základní parametry se schodkem 310 miliard korun už schválili a ve středu budou rozhodovat o návrzích na přesuny uvnitř rozpočtu a pak schvalovat rozpočet jako celek. Vládní koalice složená z ANO, SPD a Motoristů má dostatek hlasů, aby svůj první rozpočet prosadila.
06:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 12 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
před 22 hhodinami

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 23 hhodinami

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026
Načítání...