V polovině února by se již mělo na úseku D1 u Humpolce jezdit plnou rychlostí, slibuje ředitelství dálnic

Problematický úsek dálnice D1 na Vysočině by měl být v polovině února připraven na provoz při 130kilometrové rychlosti. Uvedl to šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa. Dopravní omezení v kombinaci se sněžením v polovině prosince způsobily opakovaně kolaps provozu. Došlo zde i k výměně zhotovitele (konsorcia tří firem), který nyní poslal na ŘSD  předžalobní výzvy a chce po něm uhradit ušlý zisk, řekl Kroupa. 

Video 90’ ČT24 - Průšvihy na D1 a vedení resortu dopravy
video

Devadesátka ČT24: Průšvihy na D1 a vedení resortu dopravy

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) kvůli kolapsu na D1 čelil kritice z mnoha politických stran i od veřejnosti. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak dostával výzvy k odvolání ministra. V pondělí se oba sešli a jednali o situaci na komplikovaném úseku, o personálních otázkách však ne. Ke kritice na malý počet nově zprovozňovaných úseků dálnic oba uvádějí, že je to kvůli nedostatečné přípravě staveb za minulých ministrů. 

Premiér Babiš v pondělí uvedl, že chce každý měsíc informovat veřejnost o postupu ve výstavbě dálnic. Zároveň se zastal Ťoka, pouze mu vytkl, že neprezentuje výsledky své práce. „Když dělá dobrou práci, a on dělá dobrou práci, tak to musí dát na vědomí. Jde o to, abychom to komunikovali,“ uvedl Babiš.

Co ještě čeká sporný úsek

D1 u Humpolce je od víkendu částečně průjezdná plně v obou pruzích. Úsek byl předtím zúžený kvůli opravám, které nabraly velké zpoždění.

Po opětovném rozšíření zúženého úseku bude podle Kroupy ještě nutné opravit kaverny a povrch dálnice, aby se dal úsek plnohodnotně využívat. „Zhotovitel by měl v příštím týdnu nastoupit. Podepisujeme smlouvu s vítězným uchazečem, který bude sanovat kaverny. Bude nastupovat do těch míst, kde jsme odstraňovali svodidla, a dál,“ řekl Kroupa na tiskové konferenci po jednání vlády i následně v pořadu Devadesátka ČT24. „Výsledkem by mělo být, že v polovině února bude celá stavba dálnice připravena na 130kilometrovou rychlost,“ doplnil.

Ministr Ťok uvedl, že na tomto úseku se bohuže stalo něco, co se stát nemělo. Tedy že na nejkritičtějším místě nebylo možné kvůli dřívější verzi zákona o veřejných zakázkách sporné konsorium firem vyměnit a nahradit jinou společností.

„Hledáme teď možnost, abychom mohli tu dálnici rychle předat jinému zhotoviteli a využít pro to přímé zadání. Konzultujeme tuto metodu s ÚOHS (Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže), abychom neudělali chybu a předešli tomu, že se dálnice bude opětně soutěžit,“ uvedl na tiskové konferenci Ťok. Ten je nyní druhým nejdéle sloužícím ministrem dopravy a 25. ledna může „předhonit“ bývalého ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL). 

První místopředseda poslaneckého klubu a člen podvýboru pro dopravu Jiří Mihola (KDU-ČSL) v pořadu řekl na adresu ŘSD, že „jsme svědky fatálních selhávání. Léta se slibují velké posuny ve výstavbě dálnic a nic moc se neděje“. 

Kritizoval jednak prosincovou krizi na D1, kdy několik hodin mrzli děti a senioři, i pomalou výstavbu dálnic. Zdůraznil navíc, že jde o dlouhodobou krizi, a ukazoval dopis ze září 2015, v němž kritizoval tehdejší katastrofální, nebezpečné situace. Například to, že byl občas k dispozici na D1 jen jeden jízdní pruh či různé asynchronní kroky ŘSD. Poukazoval také na to, že dnes ŘSD pracuje s termíny jako kalamitní sníh v prosinci, kdy se to musí očekávat.

Kroupa trval na svém, že jde o kalamitní úsek. V Německu podle něho za podobné situace podobý úsek uzavřou, sníh vyhrnou a pak opět zprovozní. „ U nás je snaha to za každou cenu udržet,“ dodal. Připomněl i problémy s kamiony, které úsek blokovaly. 

 

Kroupa také v pořadu uvedl, že „pokud se nestane něco zásadně jiného, než máme dnes nastaveno,“ bude do roku 2050 v Česku hotova kompletní dálniční síť. 

To v pořadu na základě analýzy z roku 2017 zpochybnil mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Václav Kešner, protože se nyní otvírá jen málo nových úseků dálnic. V analýze se uváděly například problémy s přípravou staveb, získáváním územních rozhodnutí či stavebních povolení. „Je nutno udělat radikální změny, abychom mohli za pár let mluvit o pozitivních výsledcích,“ dodal. 

Poslanec a předseda podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO) zmínil současnou příznivou situaci s financováním nových úseků dálnic. Dopravní stavba, která bude připravena, bude mít zároveň připraveny finance, podtrhl. 

 

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Jiří Nouza kritizoval stav v minulosti, kdy se všechny stavby soutěžily na nejnižší cenu a nedbalo se při tom na kvalitu dodavatelů.

Karel Pospíšil z Centra dopravního výzkumu k tomu řekl, že dnes už zákon umožňuje větší volnost. Tedy vyloučit uchazeče, se kterým jsou špatné zkušenosti, a přihlédnout k nabízené rychlosti prací. „V poslední době se již ve výběrových řízeních dostávají kvalitativní podmínky. A postupně se to zlepšuje,“ doplnil.