Brno – Ústavní soud zamítl jednu ze stížností kvůli bankovním poplatkům. Těch dostal více než stovku, první rozhodnutí ale poslouží jako vodítko nejen pro ostatní ústavní stížnosti, ale pro celou justici. I předešlé soudní verdikty většinou daly za pravdu bankám. Podle organizace, která se snaží pro bankovní klienty vymáhat poplatky za vedení úvěrového účtu, jsou tyto poplatky nezákonné. Soud však neřešil „politiku“ bankovních poplatků jako celek, spíše kontroloval dodržení základních práv v konkrétním soudním sporu. Obsáhlý nález je přístupný na webových stránkách soudu.
Banky od loňska čelí požadavkům více než 300 tisíc klientů na vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru. Justice zatím ve výrazné většině případů rozhodla ve prospěch bank. Klienti proto vkládali naděje do nálezu Ústavního soudu. Jednací síň byla při vyhlášení zaplněná do posledního místa.
REAKCE PŘEDSTAVITELŮ BANK:
Helena Matuszná, mluvčí České spořitelny
„Věříme, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu napomůže ukončit protahování uměle vyvolaných sporů, jejichž cílem není ve skutečnosti ochrana spotřebitele, nýbrž podnikatelský projekt jejich iniciátorů.“
Rozhodnutí Ústavního soudu potvrzuje většinový názor obecných soudů i finanční arbitryně, že banky postupovaly v souladu s českým právem a poplatky byly sjednány a účtovány v souladu se zákonem, prohlásil náměstek České bankovní asociace Jan Matoušek.
REAKCE PROTISTRANY:
Petr Toman, advokát klientky banky
„Já s rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlasím, nelíbí se mi. Ale to je asi tak jediné, co s tím můžu dělat. Vždy jsme říkali, že bude záležet na stanovisku ÚS. Budeme uvažovat, že věc předložíme soudu pro lidská práva.“
V pilotní kauze řešil Ústavní soud případ ženy, která od České spořitelny žádá 7 200 korun. V roce 2007 uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí spořitelna účtovala za správu úvěru 150 korun měsíčně. Žena to označila za bezdůvodné obohacení. Podle stížnosti spořitelna přesvědčivě nevysvětlila, jaké služby vlastně za poplatek poskytuje, proto je prý ujednání neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost. Jako další důvody neplatnosti stížnost zmiňovala rozpor s dobrými mravy a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.
Obvodní soud pro Prahu 4 ženinu žalobu zamítl. Ujednání o poplatku za správu úvěru podle soudu splňuje všechny náležitosti právního úkonu. Poplatek je paušální, proto není vymezeno, jaké konkrétní služby zahrnuje. Žena musela také zaplatit náklady řízení.
Ústavní soud stížnost zamítl
Ústavní soud dospěl k závěru, že klientka uzavřela řádnou smlouvu. Poplatky byly zcela běžnou praxí v bankovním světě, počítá se s nimi i při srovnávání cen produktů. Jsou za ně poskytovány služby.
Banky rozhodnutí soudu očekávaly. „Soud má za to, že pokud smlouva byla uzavřena, má být i zachována. A takovýto zásah do autonomie vůle není dle soudu přípustný. Poplatek není v rozporu s dobrými mravy,“ rozhodla například ve sporu klienta s Českou spořitelnou soudkyně Eliášová. Podobně dopadly i další případy.
Na co si stěžuje iniciativa u Ústavního soudu? Podívejte se ZDE.
Průlomový rozsudek padl loni v dubnu, kdy hypoteční banka musela podle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 vrátit klientovi peníze, které na úvěrových poplatcích zaplatil. Banka ale argumentuje tím, že rozsudek nelze považovat za precedens. Vztahuje se prý k velmi specifickému případu.
Názory právníků z obou stran:
Petr Toman, advokát zastupující iniciativu poplatkyzpet.cz: „Zásada autonomie vůle neplatí bezvýjimečně. Tam, kde se jedná o ochranu práv slabší strany, což je v tomto případě klient banky, je třeba přihlédnout k zásadám přiměřenosti a poctivosti.“
Zbyšek Kordač, advokát zastupující Českou bankovní asociaci: „Poplatek je součástí celého úvěrového balíčku - cena se skládá jednak z úroku a jednak z případného poplatku… Klienti si mohli vždy vybrat - existovaly úvěrové produkty, které byly účtovány bez poplatků, v tom případě byly ale za vyšší úrok. Anebo banka účtovala poplatek za úvěr.“
Jde to i bez poplatku
Noví klienti bank se přitom už s poplatkem za vedení úvěru prakticky nesetkají. Finanční ústavy nevoli klientů vyslyšely a jen v poslední době ho zrušilo 11 z nich. A tvrdší konkurence tlačí dolů taky celkové částky, které banky na poplatcích vyberou. Jen loni české instituce na poplatcích a provizích získaly skoro 50 miliard korun.
Ostatně poplatek za vedení účtu k hypotečnímu a spotřebitelskému úvěru nebo úvěru u stavební spořitelny vyhrál i devátý ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek. Anketa chce (kromě zjištění postoje klientů) vyvinout tlak na banky při změně poplatkové politiky, což se v posledních letech také děje. Na druhém místě skončil poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking.
