Letecký spoj Praha–Bratislava končí. ČSA v příštím roce zruší svou vůbec první pravidelnou linku v historii

České aerolinie (ČSA) v lednu zruší své letecké linky z Prahy do Ostravy a Bratislavy a také slovenskou vnitrostátní linku mezi Bratislavou a Košicemi. Upozornil na to server zdopravy.cz a informace potvrdil mluvčí ČSA Daniel Šabík. Důvodem zrušení je nedostatek vhodných letadel pro tyto lety po Novém roce. Pokračovat bude pouze přímá linka Praha–Košice.

ČSA dosud na linkách využívaly tři pronajaté letouny ATR 42, které však v následujících týdnech vrátí jejich majitelům, přičemž další prodloužení pronájmu už neplánují. Větší stroje, které má dopravce ve své flotile, na linky však nasazovat neplánuje. „Nasazovat na obě linky proudová letadla s větší kapacitou z flotily koncernu nedává totiž z ekonomického hlediska smysl. Ani jedna z linek nemá pro toto využití obchodní potenciál ani předpoklad dalšího růstu poptávky,“ vysvětlil Šabík.

ČSA se podle něj budou dále zaměřovat na linky, které bude možné provozovat jednotnou flotilou letadel. Dopravce bude v příštích letech využívat letadla Boeing 737-800 patřící mateřské společnosti Smartwings.

Provoz linek skončí 11. ledna příštího roku. Linku mezi Prahou a Ostravou přitom dopravce na jaře posiloval o nové frekvence a sliboval si od toho navýšení počtu cestujících. Dopravce tak nyní nabízí až čtyři lety týdně. Linky z Prahy do Bratislavy v současnosti létají v obou směrech třikrát týdně. Spoje po příletu do Bratislavy následně pokračují až do Košic a zpět.

Spoje z Prahy do Bratislavy byly první pravidelnou linkou v historii ČSA, kterou uvedly do provozu po svém vzniku v roce 1923. Z ekonomických důvodů byla v srpnu 2011 zrušena, znovu obnovena byla v prosinci 2013. Do roku 2011 dopravce v rámci Česka létal také z Prahy do Brna, kvůli malé vytíženosti však linku zrušil.

„Rozhodnutí dopravce nepokračovat v této tradiční historické lince nás mrzí. Ve spolupráci s letištěm Košice budeme hledat další možnosti, jak zajistit vnitrostátní spojení mezi Bratislavou a Košicemi,“ uvedl v reakci předseda představenstva bratislavského letiště Jozef Pojedinec.

Výkonný ředitel košického letiště Michael Tmej v tiskové zprávě sdělil, že zajištění leteckého spojení mezi dvěma největšími slovenskými městy jiným dopravcem nebude v krátké době možné. Podle letiště linkami ČSA mezi Bratislavou a Košicemi létalo přibližně 12 tisíc cestujících ročně.

Pokračují tak změny, které se uvnitř ČSA letos uskutečnily. V únoru se většinovým vlastníkem společnosti stala společnost Travel Service, dnes již fungující pod názvem Smartwings. Ta rozhodla o změně ve vedení firmy, když se novým šéfem ČSA stal po Jozefu Sinčákovi Petr Kudela, a také o výměně letadel. ČSA se zbaví pronajatých Airbusů A319, které nahradí letadly od Smartwings.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...