Snížení emisí u osobních aut o 37,5 procenta do roku 2030. Evropská unie si dala závazek

Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 procenta, v případně užitkových vozů o 31 procent. Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v reakci vyslovilo vážné pochybnosti nad závazkem, který bude mít dopad na pracovní místa v automobilovém průmyslu.

Evropský parlament (EP) a Rada EU tak odstranily názorové rozdíly mezi zeměmi s výrazným podílem výroby aut a zákonodárci, kteří myslí na větší ochranu životního prostředí. O výsledku jednání informoval eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete.

Evropská unie byla po celé měsíce rozdělena v názoru, jak přísně se postavit k emisím CO2 z osobních a dodávkových aut. Německo, které má největší automobilový sektor v Unii, například varovalo, že tvrdé cíle by mohly poškodit odvětví a vést ke ztrátě pracovních míst.

Představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise se snažili v několika kolech jednání nalézt společný postoj. Exekutiva EU původně navrhovala snížit do roku 2030 emise o 30 procent z úrovní roku 2021. Plán podpořilo Německo, několik unijních zemí včetně Nizozemska a Francie ale bylo pro zvýšení limitu pro osobní vozy na 35 procent.

Evropský parlament v říjnu hlasoval ve prospěch 40procentního snížení emisí do roku 2030 s tím, že pro rok 2025 by měl platit přechodný cíl 20 procent, což se automobilovému průmyslu nelíbilo.

Jsem přesvědčen, že naše ekonomická budoucnost závisí na tom, jakým způsobem budeme řešit budoucnost. A k ní čistá mobilita patří.
Maroš Šefčovič

Pondělní dohoda je podle místopředsedy EK pro energetickou unii Maroše Šefčoviče důvěryhodným krokem v zavádění pařížské dohody a současně rozhodujícím krokem k podpoře dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu, neboť povede k investicím do hodnotového řetězce EU, včetně baterií a dalších klíčových technologií.

Nyní členským zemím EU zbývá zvážit snížení emisí z kamionové přepravy. Jednat o tom mají ve čtvrtek.

  • Cíle omezit emise v dopravě, jediném odvětví, kde se emise nadále zvyšují, mají Unii pomoci dosáhnout do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent. Státy EU patří k téměř 200 zemím, které se shodly na pravidlech pro zavedení pařížské dohody o klimatu z roku 2015.

Kritici z řad průmyslu stanovené limity označují za politické, neboť neberou v úvahu technologickou a socioekonomickou reality. ACEA, které zastupuje 15 hlavních evropských výrobců automobilů, vyslovila vážné pochybnosti nad splněním závazku snížení emisí oxidu uhličitého o 37,5 procenta do roku 2030, neboť to v současné situaci považuje za zcela nerealistické.

ACEA uvedlo, že jeho členové pokračují v investicích do vývoje vozidel na alternativní pohon a že svůj díl musí odvést i unijní státy, mimo jiné investice potřebné infrastruktury. Sdružení se také obává dopadu změn na pracovní místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...