Snížení emisí u osobních aut o 37,5 procenta do roku 2030. Evropská unie si dala závazek

Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 procenta, v případně užitkových vozů o 31 procent. Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v reakci vyslovilo vážné pochybnosti nad závazkem, který bude mít dopad na pracovní místa v automobilovém průmyslu.

Evropský parlament (EP) a Rada EU tak odstranily názorové rozdíly mezi zeměmi s výrazným podílem výroby aut a zákonodárci, kteří myslí na větší ochranu životního prostředí. O výsledku jednání informoval eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete.

Evropská unie byla po celé měsíce rozdělena v názoru, jak přísně se postavit k emisím CO2 z osobních a dodávkových aut. Německo, které má největší automobilový sektor v Unii, například varovalo, že tvrdé cíle by mohly poškodit odvětví a vést ke ztrátě pracovních míst.

Představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise se snažili v několika kolech jednání nalézt společný postoj. Exekutiva EU původně navrhovala snížit do roku 2030 emise o 30 procent z úrovní roku 2021. Plán podpořilo Německo, několik unijních zemí včetně Nizozemska a Francie ale bylo pro zvýšení limitu pro osobní vozy na 35 procent.

Evropský parlament v říjnu hlasoval ve prospěch 40procentního snížení emisí do roku 2030 s tím, že pro rok 2025 by měl platit přechodný cíl 20 procent, což se automobilovému průmyslu nelíbilo.

Jsem přesvědčen, že naše ekonomická budoucnost závisí na tom, jakým způsobem budeme řešit budoucnost. A k ní čistá mobilita patří.
Maroš Šefčovič

Pondělní dohoda je podle místopředsedy EK pro energetickou unii Maroše Šefčoviče důvěryhodným krokem v zavádění pařížské dohody a současně rozhodujícím krokem k podpoře dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu, neboť povede k investicím do hodnotového řetězce EU, včetně baterií a dalších klíčových technologií.

Nyní členským zemím EU zbývá zvážit snížení emisí z kamionové přepravy. Jednat o tom mají ve čtvrtek.

  • Cíle omezit emise v dopravě, jediném odvětví, kde se emise nadále zvyšují, mají Unii pomoci dosáhnout do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent. Státy EU patří k téměř 200 zemím, které se shodly na pravidlech pro zavedení pařížské dohody o klimatu z roku 2015.

Kritici z řad průmyslu stanovené limity označují za politické, neboť neberou v úvahu technologickou a socioekonomickou reality. ACEA, které zastupuje 15 hlavních evropských výrobců automobilů, vyslovila vážné pochybnosti nad splněním závazku snížení emisí oxidu uhličitého o 37,5 procenta do roku 2030, neboť to v současné situaci považuje za zcela nerealistické.

ACEA uvedlo, že jeho členové pokračují v investicích do vývoje vozidel na alternativní pohon a že svůj díl musí odvést i unijní státy, mimo jiné investice potřebné infrastruktury. Sdružení se také obává dopadu změn na pracovní místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled