Snížení emisí u osobních aut o 37,5 procenta do roku 2030. Evropská unie si dala závazek

Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 procenta, v případně užitkových vozů o 31 procent. Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v reakci vyslovilo vážné pochybnosti nad závazkem, který bude mít dopad na pracovní místa v automobilovém průmyslu.

Evropský parlament (EP) a Rada EU tak odstranily názorové rozdíly mezi zeměmi s výrazným podílem výroby aut a zákonodárci, kteří myslí na větší ochranu životního prostředí. O výsledku jednání informoval eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete.

Evropská unie byla po celé měsíce rozdělena v názoru, jak přísně se postavit k emisím CO2 z osobních a dodávkových aut. Německo, které má největší automobilový sektor v Unii, například varovalo, že tvrdé cíle by mohly poškodit odvětví a vést ke ztrátě pracovních míst.

Představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise se snažili v několika kolech jednání nalézt společný postoj. Exekutiva EU původně navrhovala snížit do roku 2030 emise o 30 procent z úrovní roku 2021. Plán podpořilo Německo, několik unijních zemí včetně Nizozemska a Francie ale bylo pro zvýšení limitu pro osobní vozy na 35 procent.

Evropský parlament v říjnu hlasoval ve prospěch 40procentního snížení emisí do roku 2030 s tím, že pro rok 2025 by měl platit přechodný cíl 20 procent, což se automobilovému průmyslu nelíbilo.

Jsem přesvědčen, že naše ekonomická budoucnost závisí na tom, jakým způsobem budeme řešit budoucnost. A k ní čistá mobilita patří.
Maroš Šefčovič

Pondělní dohoda je podle místopředsedy EK pro energetickou unii Maroše Šefčoviče důvěryhodným krokem v zavádění pařížské dohody a současně rozhodujícím krokem k podpoře dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu, neboť povede k investicím do hodnotového řetězce EU, včetně baterií a dalších klíčových technologií.

Nyní členským zemím EU zbývá zvážit snížení emisí z kamionové přepravy. Jednat o tom mají ve čtvrtek.

  • Cíle omezit emise v dopravě, jediném odvětví, kde se emise nadále zvyšují, mají Unii pomoci dosáhnout do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent. Státy EU patří k téměř 200 zemím, které se shodly na pravidlech pro zavedení pařížské dohody o klimatu z roku 2015.

Kritici z řad průmyslu stanovené limity označují za politické, neboť neberou v úvahu technologickou a socioekonomickou reality. ACEA, které zastupuje 15 hlavních evropských výrobců automobilů, vyslovila vážné pochybnosti nad splněním závazku snížení emisí oxidu uhličitého o 37,5 procenta do roku 2030, neboť to v současné situaci považuje za zcela nerealistické.

ACEA uvedlo, že jeho členové pokračují v investicích do vývoje vozidel na alternativní pohon a že svůj díl musí odvést i unijní státy, mimo jiné investice potřebné infrastruktury. Sdružení se také obává dopadu změn na pracovní místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 18 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
14:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 19 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánovčera v 20:02

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánovčera v 18:44

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00
Načítání...