Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v listopadu zhoršily, jde již o pátý pokles v řadě, uvedla společnost IHS Markit. Podle ní za tím stojí nejen slabší růst výroby, ale zejména zpomalující se dynamika nových zakázek. Ty poprvé za poslední dva a půl roku poklesly, a to zejména kvůli slabším zakázkám v automobilovém průmyslu – na ten totiž dopadají nové emisní normy.
Nálada v průmyslu od začátku roku postupně klesá, nových zakázek je méně
Index nákupních manažerů PMI se v listopadu snížil o 0,7 bodu na 51,8 z říjnových 52,5 bodu. I přes tento pokles sice stále zůstává v pásmu, které značí ekonomický vzestup i v posledním čtvrtletí letošního roku, růst výroby ale postupně oslabuje.
„Výrobci zpracovatelského zboží zaregistrovali nejnižší úroveň důvěry od prosince 2012 v souvislosti se slabší expanzí výroby a poklesem nových zakázek. Obávají se dopadu pokračujících problémů ve výrobě automobilového sektoru na domácí i zahraniční poptávku. Nejenže tempo růstu produkce od začátku roku zpomalilo, ale dokonce kleslo pod dlouhodobý trend průzkumu,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jonesová.
Objemy výroby tak vzrostly nejméně za více než dva roky. Spolu s horším stavem poptávky klesly i objemy nových přijatých zakázek, a to poprvé od srpna 2016. Tento útlum byl podle průzkumu z velké části ovlivněn problémy ve výrobě automobilového průmyslu, způsobenými nově zavedenými pravidly pro testování emisí. Optimismus týkající se budoucí výroby tak ve firmách klesl, a to na nejnižší úroveň za téměř šest let.
Vývoj průmyslového PMI v ČR a zahraničí
Poslední čtvrtletí letošního roku z pohledu indikátoru PMI nepokračuje nejlépe. „Indikátor se sice stále udržuje nad hranicí 50 bodů a signalizuje, že se podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu zlepšují, zlepšování však vnímá stále menší část tuzemských průmyslových firem. Obdobný vývoj je patrný také v eurozóně či Německu, kde se tamní indikátory PMI během několika posledních měsíců také dostaly na nejnižší hodnoty od první poloviny roku 2016,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Nové emisní normy = přísnější testování
Analytici souhlasí s tím, že za poklesem indikátorů PMI v posledních měsících do velké míry stojí zmíněné nové emisní normy v automobilovém sektoru, právě ty totiž zpomalily výrobu v řadě evropských automobilek. „To znamená, že citelné zhoršování podmínek v průmyslu by mělo být do velké míry dočasné,“ říká Seidler.
A i samotní respondenti v posledních dvou měsících v šetření jasněji uvádějí, že horší situace je skutečně spojená s platností nových norem pro emise. „Situace by se tak měla postupně stabilizovat a podmínky v průmyslu by se začátkem nového roku opět měly začít zlepšovat,“ míní Seidler.
Na průmysl doléhají i hrozby obchodní války
Mírné povzbuzení by průmyslu mohla teď podle analytiků přinést také dohoda USA a Číny, která dočasně snižuje hrozbu další eskalace obchodních válek, ačkoli dosažení komromisu mezi USA a Čínou nebude dle ekonomů ING jednoduché.
Podle hlavího ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy se do poklesu zahraničního odbytu české průmyslové výroby zásadním způsobem neblaze promítá také tíseň německého průmyslu.
„Oslabení odbytu je vede k tomu, že pokračující růst cen vstupů – energií, mezd či výrobních surovin – adekvátně nepromítají do růstu svých produktů. To ve výhledu podvazuje jejich ziskovost a dále snižuje optimismus ohledně budoucnosti,“ říká Kovanda.
Na druhou stranu se nepříliš příznivá čísla z českého průmyslu tolik nepromítla do oslabení koruny. „Česká měna posiluje jak vůči euru, tak zejména dolaru. Důvodem je hlavně tříměsíční příměří v obchodní válce, na němž se o víkendu dohodly Spojené státy a Čína,“ dodává Kovanda.
obrázek
Příměří již v pondělí podle něho stačilo povzbudit asijské akcie a zpevnit asijské měny a celkově zmírňuje napětí v mezinárodních obchodních vztazích, což podporuje poptávku investorů po rizikovějších aktivech, včetně české koruny. „Ta tak díky příznivému zahraničnímu vývoji posiluje navzdory nepříliš příznivým domácím zprávám,“ říká Kovanda.
ČNB tak teď v situaci pomalejšího hospodářského růstu nemusí podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče spěchat s dalším zvýšením úroků. „Bankovní rada může nechat v prosinci sazby beze změny poté, co je zvýšila na svých čtyřech předchozích zasedáních,“ dodává.
Snížení cel na americké automobily může snížit poptávku po evropské produkci
Americký prezident Donald Trump v noci na pondělí podpořil náladu mezinárodních investorů svým tweetem, že Čína odstraní bariéry pro dovoz amerických automobilů. Peking na ně nyní uvaluje čtyřicetiprocentní clo, přičemž 25 procentních bodů této celní sazby přidal jako odvetu za cla uvalená Washingtonem v rámci letošní obchodní války.
„Je však otázkou, jak dlouho investorům dobrá nálada z příměří vydrží. Přece jenom, jedná se o příměří přechodné a mezi představou Washingtonu a Pekingu o budoucím uspořádání obchodních vztahů zeje stále hluboká propast,“ míní Kovanda.
Číňané zavedli vysoká cla na americké automobily v červenci. Kvůli tomu došlo ke zdražení amerických automobilů na čínském trhu, který je v současnosti největším automobilovým trhem na světě. Tento krok zvýhodnil evropské vývozce automobilů a výrobce přímo působící na čínském trhu.
„V případě, že skutečně dojde ke snížení celních bariér, je možné, že část čínské poptávky se přesune zpět k americké produkci. V takovém případě hrozí snížení poptávky po evropských automobilech, které se vyvážejí do Číny. Ke snížení poptávky může dojít i u výrobců automobilů přímo na čínském trhu, což se může dotknout například společnosti Škoda Auto,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Evropské i americké automobilky jsou velmi citlivé na nastavení parametrů čínského trhu. Jak připomíná ekonom Křeček, když například plánovací úřad v Číně koncem října oznámil, že by mohl navrhnout snížení daně na nákup automobilů, mělo to výrazný dopad na ceny vybraných akciových titulů. Ty posilovaly až o šest procent. „Podobný nárůst v cenách akcií můžeme teď pozorovat u společností BMW a Daimler,“ dodává Křeček.
Dynamika do konce roku zřejmě zůstane utlumená
Dynamika českého průmyslu tak do konce roku zůstane spíše utlumená, míní ekonomka Komerční banky Monika Junicke. Nahoru jí ale mohou pomoci dva faktory. Jednak to bude opět rostoucí poptávka z eurozóny, která podle očekávání týmu analytiků Komerční banky brzy opět ožije a jednak výroba investičních statků, které jsou potřebné pro růst kapitálových výdajů.
„Současné investice se budou postupně promítat do zvyšování produktivity, což v následujícím období podpoří jak dynamiku průmyslové výroby, tak i růst mezd. Tento rok si ale průmysl připíše v průměru 2,8 %, nejméně za posledních pět let,“ dodává Junicke.