Moskva - Ruská ekonomika vykazuje podle náměstka ruského ministra hospodářského rozvoje Sergeje Beljakova jasné známky krize. Souhlasí s ním i analytici. Během loňska se totiž tamní HDP výrazně propadl a pozitivnímu vývoji nepomohou ani negativní důsledky sporů ohledně Ukrajiny a se západními zeměmi. Klíčovou roli hraje fakt, že Rusko je úzce navázáno na EU - případné sankce tedy dopadnou na obě strany.
Ruská ekonomika zpomaluje, pokud přijdou sankce, pocítí to i EU
Po 13 let ruská ekonomika rostla, pak přišel zlom
Od roku 2001 do začátku loňského roku, tedy celých 13 let, rostla ruská ekonomika víc než čtyřprocentním tempem. Země tak získala dobrou finanční stabilitu. Chlubila se relativně nízkou nezaměstnaností a minimálním rozpočtovým schodkem. „V ekonomice se zavedla celá řada pravidel a tím se vynucování vlastnických práv a ochrana investic zlepšila. Stát začal rovněž investovat, budovat infrastrukturu. Pomohly mu zároveň rostoucí ceny energií,“ podotkl ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko.
Během loňska ale přišel zlom a rozjeté Rusko zalapalo po dechu. Z víc než tří procent rázem zpomalilo svůj růst na 1,3 procenta. „Docházelo k výrazným odlivům zahraničního kapitálu z Ruska, podnikatelské prostředí poněkud pokulhává - je hodnocené jako nepřátelské vůči podnikatelům. Výrazně se zpomalily investice i do výzkumu a vývoje,“ doplnil Janíčko.
Vývoj ruské ekonomiky
Ukrajinský konflikt Rusům přihorší, ministr hospodářství krotí obavy
Teď Rusku může přitížit jeho angažovanost v ukrajinském konfliktu. Shodují se na tom tamní i zahraniční ekonomové. Ministr hospodářství Alexej Uljukajev přesto ještě o víkendu uklidňoval, že ruskou ekonomiku sankce nezasáhnou. „Musíme být připraveni na rizika, která jsou možná po 17. březnu. Ale zdá se mi, že hospodářský význam těchto rizik není tak globální. Neočekávám, že by jakékoli rozhodnutí mělo dopad na obchod či investiční projekty,“ vysvětlil.
V souladu se slovy ministra hospodářství by mohlo být i chování EU či samotného Česka. Političní představitelé se obvykle shodují na dvou věcech - na Krymu dochází k porušování lidských práv, na druhou stranu by se to ale mělo oprostit od obchodních záležitostí. Obchod s Ruskem má velký význam jak pro Česko, tak pro celou Evropu. I díky tomu má Rusko poměrně silnou pozici. Nyní záleží na diskusi na nejvyšší úrovni - EU i USA hrozí sankcemi za krymské referendum. Problém je v tom, že ekonomiky zemí EU a Ruska jsou provázané a sankce by tak Unii zasáhly.
GALERIE
videogallery_427764
„Domácí poptávku zřejmě zastaví nejistota a tvrdší finanční podmínky, což pravděpodobně uvrhne ekonomiku do recese ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku,“ uvedli ekonomové ze společnosti VTB Capital s tím, že v celém letošním roce nyní očekávají stagnaci ruské ekonomiky.
Vzduchem létají i hrozby ekonomických sankcí
Ruské sankce sice ještě oficiálně nezačaly, napětí už ale pociťují některé země. Třeba v litevském přístavu Klaipeda se hromadí kontejnery, Moskva totiž náhle zastavila dovoz přes Litvu – oficiálně kvůli hygieně. A napjatá situace kolem Ukrajiny se odráží i na světových burzách od Wall Street přes Japonsko po Čínu. Ruská centrální banka zase musí podnikat nákladná opatření na udržení kurzu rublu.
Sankce – jako zmrazená víza či účty - by zasáhly hlavně nejbohatší Rusy, kteří po léta vyvážejí své úspory za hranice. Trpěly by ale i běžné domácnosti: polovina zboží, které Rusové nakupují, pochází z ciziny. A prodražuje se už teď: kurz rublu vůči euru i dolaru klesl kvůli ukrajinské krizi na historické dno. „Dnes je Rusko, na rozdíl od SSSR, integrované do globální ekonomiky. A hrozbu sankcí by si měl Kreml dvakrát rozmyslet,“ uvedl výkonný viceprezident Atlantické rady Damon Wilson. Kvůli krizi navíc loni rostla ruská ekonomika mnohem pomaleji, než si Kreml naplánoval, místo 3,5 % sotva o procento.
Vývoz jednotlivých zemí do Ruska
Ekonomickými sankcemi by však utrpěly i jednotlivé státy Unie, zejména Berlín musí lavírovat mezi proevropskou Ukrajinou a ruským trhem. Německé firmy totiž loni do Ruska vyvezly zboží v přepočtu za skoro bilion korun. "Pobaltské státy by velice rády viděly velmi tvrdé sankce, které by prezident Putin okamžitě pocítil, ale pak jsou tu státy, které mají v Rusku
velké ekonomické zájmy. A ty zatím našlapují velmi pomalu," říká zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
„Je otázka, kdo by utrpěl větší náraz. Upozorňuju, že Rusko vůči západní Evropě nikdy tuhle kartu nevytáhlo – je to několik desítek let. To už by bylo potom použití zbraní hromadného ekonomického ničení. Problémem je závislost na ruském zemním plynu. Ropu můžete dobře nahradit – možnosti Německa, jak substituovat ruské dodavatele, jsou velmi omezené. Celkový objem obchodu Německa s Ruskem je jen nemálo větší než celkový objem obchodu Německa s Českou republikou. Jen je tam ten zemní plyn. Zemní plyn je však nenahraditelný,“ upozonil ekonom Miroslav Zámečník.
„Osudem Německa je sbližování s Ruskem,“ myslí si analytik Petr Robejšek.
Centrální banka i finanční trhy zatím riziko nenaznačují
Nicméně ruská centrální banka podle své poslední prognózy předpokládá, že tempo růstu domácí ekonomiky zrychlí. Z půldruhého procenta na 1,8 procenta. Na výsledky referenda na Krymu relativně pozitivně reagují finanční trhy. Hlasování očekávaný propad nepřineslo. Ukrajina znovu ujistila, že má zásoby plynu pod kontrolou. Evropské burzy i díky tomu zahájily obchodování růstem. Ta pražská si dokonce připisuje nejvíc za posední měsíc a půl.
Krizová místa ruské ekonomiky
1. V těžbě plynu je celé Rusko světovou jedničkou. Zda je to skutečná výhra, ale mnozí pochybují. Rusko je na vývozu surovin závislé - tři čtvrtiny tamního exportu protečou skrz ropovody a plynovody.
2. Polovina zboží, které Rusové nakupují, pochází z ciziny. A prodražuje se už teď: kurz rublu vůči euru i dolaru klesl (kvůli ukrajinské krizi) na historické dno. Země je dovozně velmi závislá, především vyšší vrstva obyvatelstva je hodně orientovaná na západ.
3. Americký Kongres začal jednat o zjednodušení vývozu zkapalněného plynu do Evropy a Asie. Uspíšily to obavy o dodávky z Ruska - pro Rusko relevantní hrozba.
4. Setrvávající odliv zahraničních investic – 60 miliard dolarů za rok.
Ekonom Miroslav Zámečník
„Břidlicový plyn je fenomén. Evropa musí přehodnotit svoji energetickou politiku. To bude jedna z podstatných změn. Další podstatná změna bude zdvojnásobení usílí Poláků směrem k břidlici. Ukrajina se může v tomto směru obrátit na USA, které jí v rámci posílení vlivu rády pomohou.“
Podle Zámečníka může dojít k poklesu ceny plynu. Je důležité si uvědomit, že do Evropy z Ruska proudí na 76 procent plynu a přes 80 procent ropy. „Ztráta tohoto trhu bude Rusko dlouhodobě mrzet. Může být zaděláno na dlouhodobý úpadek země,“ doplnil Zámečník.
„Problémem jsou slabé možnosti ruské ekonomiky diverzifikovat mimo export ropy a plyn,“ podotkl hlavní ekonom ERA Jan Bureš s tím, že Rusko ke svému přežití potřebuje zahraniční investice a trhy.
Komentář Wall Street Journal:
Krize na Ukrajině by mohla znamenat hrozbu pro ekonomiky střední a východní Evropy, protože zastiňuje příznivé zprávy o hospodářském růstu těchto zemí. Okamžité dopady ukrajinské krize budou ale asi jen omezené, a to kvůli nízkému přímému spojení těchto zemí s Ukrajinou a Ruskem. Vážnější problém by se mohl objevit, pokud napětí bude pokračovat a pokud budou přerušeny dodávky energetických surovin.
