Minimální mzda vzroste od ledna o 1150 korun na 13 350 korun, rozhodla vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) to oznámila na Twitteru. Podle ní by měla minimální mzda i nadále růst, aby se v roce 2021, kdy vyprší současnému kabinetu mandát, přiblížila 16 tisícům.
Minimální mzda vzroste od ledna na 13 350 korun, rozhodla vláda
Události: Zvýšení minimální mzdy (zdroj: ČT24)
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale před jednáním kabinetu upozornila na náklady, které navyšování znamená pro podnikatele. Avizovala, že se při hlasování zdrží. S navyšováním minimální mzdy nesouhlasí podnikatelé, naopak odbory ho podporují.
„Na dnešním jednání vlády jsem se zdržela hlasování o navýšení minimální mzdy o 1150 korun. Za rozumnější variantu považuji navýšení minimální mzdy o 1000 korun, což odpovídá růstu průměrné mzdy v ekonomice,“ uvedla ministryně Schillerová.
Za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí. Naposledy vzrostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. „Zvýšení minimální mzdy se netýká jen 150 tisíc lidí, ale všech pracujících, neboť vytváří tlak na růst mezd,“ uvedla Maláčová na Twitteru.
Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Místo dosavadních 12 200 až 24 400 korun bude nově činit 13 350 až 26 700 korun.
Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Za hodinu by tak výdělek měl činit podle kvalifikace a složitosti vykonávané činnosti od 79,80 korun do 159,60 korun místo dosavadních 73,20 až 146,40 korun.
obrázek
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že navýšením se stírá rozdíl mezi nízkými mzdami. „Výsledkem je, že přibývá zaměstnanců, kteří pobírají minimální nebo obdobně nízkou mzdu. Naopak ubývá lidí se mzdou mírně nad ní. Z pohledu zaměstnance je úsilí o vyšší než minimální mzdu odměněno relativně malým nárůstem platu,“ uvedla.
Minimální mzda vzroste o 1150 korun (zdroj: ČT24)
Zaměstnavatelé nesouhlasí, stěžují si na vysoké výdaje
Zaměstnavatelé se zvýšením minimální mzdy nesouhlasí. Vadí jim, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Proti růstu minimální mzdy se staví i Svaz měst a obcí a ministerstvo školství. Žádají od státu z rozpočtu na platy víc peněz.
Podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy se tak rapidní růst mzdové úrovně v Česku už promítá do nižší ziskovosti tuzemské podnikové sféry. „Míra zisku tuzemských firem nefinančního charakteru vykazuje v letošním roce nejnižší úroveň minimálně od roku 1999, jak vyplývá ze sektorových účtů Českého statistického úřadu, který nejnověji publikoval tyto účty za druhé letošní čtvrtletí,“ konstatuje Kovanda.
Ziskovost výrobního procesu v České republice tedy v tomto století nebyla dosud nikdy tak nízká jako letos. Klíčovým důvodem je právě růst mzdových nákladů. „Růst mezd v letošním roce dosáhne zmíněné nominální úrovně 8,3 procenta a je už ze střednědobého hlediska neudržitelný,“ varuje Kovanda.
obrázek
Je sice pravda, že míra zisku v Česku zůstává znatelně nad průměrem Evropské unie, který v letošním prvním kvartále činil zhruba čtyřicet procent. Je však třeba přihlédnout k tomu, že tuzemské podniky také dlouhodobě v porovnání s průměrem EU vykazují znatelně vyšší míru investic. Míra investic činila letos ve druhém čtvrtletí 28,2 procenta. V EU dosahovala v prvním kvartále 2018 v průměru úrovně 22,5 procenta.
Důvodem těchto výsledků je struktura české ekonomiky, tedy především její silná orientace na průmyslovou výrobu, prakticky nejvyšší v EU. A ta nutí firmy více investovat do modernizace výrobních linek a produkčních procesů a kapacit. Firmy a podniky těch ekonomik, které jsou založeny naopak více na službách, mohou rozdělovat větší část svého zisku na mzdy zaměstnanců, neboť nemusí tolik investovat ‚do železa‘, tedy právě do modernizace výroby.
Medián mzdy - nejvyšší
Medián mzdy - nejmenší
„Vyšší než průměrná míra zisku je tedy v ČR v kontextu EU do značné míry objektivní nutností, aby se tu firmám při dané struktuře ekonomiky výroba vůbec mohla vyplatit. Současný – politiky bezprecedentně stimulovaný – růst platů a mezd a právě také minimální mzdy je nebezpečnou ‚hrou s ohněm‘, “ míní Kovanda.
Podle ministerstva práce odpovídala minimální mzda loni 37,3 procenta průměrné mzdy. Letos by to mohlo být 38,2 procenta. Sobotkova vláda si v minulém volebním období předsevzala, že minimální mzdu přiblíží 40 procentům průměrného výdělku. Maláčová nyní v novele zákoníku práce navrhuje, aby minimální mzda odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska.
obrázek
Výše minimální mzdy hraje roli u některých daňových záležitostí a odvodů. Rodiče mohou uplatnit třeba školkovné podle vydaných nákladů, a to nejvýš do výše minimální mzdy. Z nejnižšího výdělku se stanovuje také třeba zdravotní pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů.
- Německo
2018 – 8,84 eura za hodinu (229 korun, pro srovnání v ČR je hodinová 73,20 koruny)
2019 – 9,19 eura za hodinu (238 korun) - Polsko
2018 – 2100 zlotých za měsíc (12 600 korun)
2019 – 2250 zlotých za měsíc (13 500 korun) - Slovensko
2018 – 480 eur za měsíc (zhruba 12 430 korun)
2019 – 520 eur za měsíc (zhruba 13 470 korun) - Rakousko
– nemá minimální mzdu - Zdroj: ČTK, Poland IN, Wikipedia
Pozn: Přepočítáváno s kurzem 25,90 koruny za euro a 6 korun za zlotý.