Praha - Boj s daňovou kriminalitou prostřednictvím spolupráce ministerstva vnitra a financí. Tak zní hlasy šéfů resortů Andreje Babiše a Milana Chovance. Hlavní cíl? Zabránit podvodům se spotřební daní a DPH. Vzniknout kvůli tomu má registr firemních účtů spravovaný Českou národní bankou. Nebude to však zadarmo, Česká bankovní asociace proto navrhla alternativní řešení - elektronický systém výměny informací, který úspěšně používají banky.
Slovenská kobra - specializovaný útvar zachránil tamní státní kase jen za loňský rok dvě a půl miliardy korun. České vládě se zachtělo učinit to samé. „Nemusíme nic vymýšlet, inspirujme se na Slovensku, tam to funguje. Vydejme se touto cestou,“ podotkl ke vzniku útvaru premiér Bohuslav Sobotka.
Česká obdoba začne bojovat s daňovou kriminalitou nejspíš už v září. Na spolupráci policie, celní správy a expertů ministerstva financí se dohodl šéf státní kasy a ministr vnitra. Nejdřív ale udělají změny v zákonech. Andrej Babiš vládě navrhne vytvořit registr firemních účtů - spravovat ho bude ČNB.
Nově by vyšetřující tým měl přístup k informacím firem podezřelých z podvodů online, a mohl by tak rychleji jednat. Zavedení centrálního registru odmítla v roce 2011 Nečasova vláda. Navrhoval ho bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj teď existuje i jiné řešení, které připravují banky. „Bude-li to ochraňovat ČNB a bude zajištěn maximální stupeň ochrany, tak to bude dobře. Mají-li české banky ještě něco levnějšího a efektivnějšího, tak najděme nejlevnější způsob,“ potvrdil Kalousek.
ČBA nabízí alternativní řešení - levné a vyzkoušené
Případný vznik centrálního registru účtů pod Českou národní bankou zvyšuje podle České bankovní asociace (ČBA) riziko zneužití dat klientů.
Výkonný ředitel České bankovní asociace Jan Matoušek
„Banky již dnes provozují elektronický systém výměny těchto žádostí prostřednictvím datové schránky, který by vyšel levněji. Žádosti zpracují v řádu hodin a je to lepší alternativa než shromažďování dat na jednom místě.“
„Úřady již nyní dostávají data o klientech, na která mají ze zákona nárok, ale pod kontrolou bank, které mají povinnost chránit data svých klientů. Důsledkem zavedení centrálního registru účtů by bylo, že z bank by každý den odcházela informace o účtech všech klientů. Jinými slovy, v centrálním registru by se objevovala data i o těch klientech, na něž se nikdo oprávněný neptá ani nikdy ptát nebude, a těch je naprosto drtivá většina.“
Systém nevyžaduje žádné legislativní změny a je možné ho v dalších úřadech implementovat v řádech několika málo měsíců. Náklady by se podle ČBA pohybovaly v řádu jednotek milionů korun.
Daňové úniky v ČR
- až 30 miliard
- až 100 miliard na karuselových obchodech
- oblast: DPH, pohonné hmoty, textil, drahé kovy, šrot a dřevo
Karuselové obchody
„Karuselové obchody jsou sofistikovaným nástrojem. Proběhne transakce během několika okamžiků řetězcem firem. V řetězci je vždy jedna firma, která daň neodvede státu, a na konci je firma, která si daň na státu nárokuje. Stát tratí DPH z hodnoty zboží, které proběhne řetězcem. Obchodník je tak schopný umístit na trh zboží za nižší cenu. Zboží reálně nikde necestuje, je prodáváno pouze na papíře. Pouze první a poslední v řetězci provedou pohyb se zbožím,“ vysvětluje Jan Linhart, partner v oddělení daňového poradenství KPMG.
Finanční policie v kostce:
- Vznikající finanční policie by měla mít v první fázi 45 členů - 30 policistů, 10 členů generálního finančního ředitelství a pět celníků.
- Testovací provoz má zahájit letos v září, naplno má začít fungovat od ledna 2015.
- Zatím se má útvar věnovat jen případům, kde škoda státu přesáhne 150 milionů.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu dluží Češi státu na daních skoro 150 miliard.
Finanční policie jako samostatný útvar byla zrušena v dobách ministra Ivana Langera před sedmi lety. Takzvaný Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality fungoval od července 2004 do konce roku 2006, kdy jeho činnost ukončila mnohými zpochybňovaná snaha ministra Langera o „zefektivnění práce policie“.
