Sucho svírá farmy. Zemědělci čekají, jak dopadnou jejich žádosti o náhradu škod

7 minut
Události: Náhrady za sucho
Zdroj: ČT24

Téměř deset tisíc zemědělců poslalo žádost o náhradu za škody, které na krmných rostlinách napáchalo sucho. Celková požadovaná částka dosahuje 955 milionů korun.

Letošní zájem o náhrady je přibližně třikrát vyšší než loni. I to dokazuje, jak moc letos voda chyběla. Celková suma se podle odhadu agrárníků vyšplhala až na 11 miliard korun. Stát na kompenzace uvolnil miliardy dvě – nyní na zmíněné krmné plodiny. V druhé fázi to budou třeba obiloviny. Zemědělci ale se suchem bojují dál.

„Budeme muset samozřejmě šetřit a nějak přežít zimu. Dobytek vybíjet nebudeme, protože to stádo je na vysoké úrovni, dojí už skoro dvanáct tisíc litrů,“ řekl vedoucí rostlinné výroby společnosti Agro Jesenice František Němec. 

Žádost o kompenzaci letos podala i farma v Bartošovicích u Nového Jičína. Také ona měla kvůli suchu špatnou úrodu. Ztrátová byla hlavně sklizeň cibule a brambor. „Nejenom, že ten výnos byl nižší, ale i produkce byla velikostně menší,“ řekl majitel Farmy Luční Dvůr Petr Klečka. 

A protože stejně jako v Jesenici i tady chovají dobytek, počítají ztráty také na pastvinách. Zvířata tak kvůli suchu už zhruba dva měsíce přikrmují. „Může nastat situace, kdy krmení na jaře dojde a nebudeme mít zvířata čím krmit,“ dodal Klečka.

Pěstitel může obdržet kompenzaci do výše až deseti procent svých nákladů, které měl s pěstováním. A to v případě, že měl škodu ve výši 30 až 50 procent, uvedla mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimíra Nováková. 

Ministerstvo zemědělství by mělo začít vydávat první rozhodnutí o žádostech v průběhu příštího týdne. U druhé vlny chce příjem žádostí od 16. ledna příštího roku, informoval náměstek ministra zemědělství pověřený řízením sekce komodit a ekologického zemědělství Petr Jílek. 

Nedostatek deště ale netrápí jen zemědělce. V deseti obcích u Boskovic platí už od léta omezení odběru pitné vody. Kvůli suchu je spolu se zákazy zalévání nebo napouštění bazénů vyhlásili vodohospodáři. Na dalších šesti místech na Brněnsku ve čtvrtek lhůta pro omezení vypršela, ale i tam ji chtějí obnovit. „Vzhledem k tomu, že podzim nebyl takový, jak jsme si představovali, to znamená srážek je nadále nedostatek a vodní zdroje stále nedostačují, tak jsme navrhli vodoprávnímu úřadu, aby i do budoucna toto opatření pokračovalo,“ uvedla mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Šebková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...