Minimální mzda bude od příštího roku 13 350 korun, dohodly se koaliční strany

Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13 350 Kč. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle Hospodářské komory změna zatíží podnikatele vyššími náklady.

Minimální mzda naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. O navýšení pro příští rok kabinet dosud nerozhodl. Nařízení by měl podle Maláčové schválit příští týden.

Tripartita se na částce nedohodla. Odbory požadovaly 1500 korun. Podnikatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun. ANO chtělo přidat tisícikorunu. ČSSD nejdřív navrhovala 1500 korun, pak 1200 korun. 

  • Německo
    2018 – 8,84 eura za hodinu (229 korun, pro srovnání v ČR je hodinová 73,20 koruny)
    2019 – 9,19 eura za hodinu (238 korun)
  • Polsko
    2018 – 2100 zlotých za měsíc (12 600 korun)
    2019 – 2250 zlotých za měsíc (13 500 korun)
  • Slovensko
    2018 – 480 eur za měsíc (zhruba 12 430 korun)
    2019 – 520 eur za měsíc (zhruba 13 470 korun)
  • Rakousko
    – nemá minimální mzdu
  • Zdroj: ČTK, Poland IN, Wikipedia
    Pozn: Přepočítáváno s kurzem 25,90 koruny za euro a 6 korun za zlotý.

 „Po hodinové diskusi se sociálními partnery jsme dospěli k tomu, že to je politické rozhodnutí. Poté jsme dojednávali tu konečnou částku. Nakonec jsme se dohodli, že příští týden přinesu nařízení vlády s navýšením o 1150 korun na 13 350 korun,“ řekla Maláčová. Podle ní je to „poměrně slušná částka“, která představuje kompromis.

Na částce se ve středu dohodli šéfové vládních stran Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) s ministryněmi financí Alenou Schillerovou (ANO) a práce Janou Maláčovou (ČSSD). Hledali kompromis mezi 1000 a 1200 korunami. Babiš na odpoledním jednání členů kabinetu se zaměstnavateli a odboráři navrhl navýšení o 1100 korun.

Šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula považuje dohodu koaličních stran za dobrou zprávu pro zaměstnance a dobrou zprávu pro podporu dalšího růstu ekonomiky. 

Zaměstnavatelé s ohlášeným růstem minimální mzdy nesouhlasí. „Upozorňujeme, že to je po zrušení karenční lhůty další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady,“ uvedla Hospodářská komora s poukazem na nedávno ve sněmovně schválené proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i v prvních třech dnech nemoci. Komora je podle své tiskové zprávy znepokojena návrhy na změny zákoníku práce, třeba na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Požaduje, aby se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří žádnou změnu zákoníku práce, k níž by neměla souhlas zaměstnavatelů. 

Minimální mzda
Zdroj: ČTK

Stoupne i zaručená mzda

S nejnižším výdělkem se zvedne i zaručená mzda, a to o 1150 až 2300 korun. Tento pojem zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Od ledna by se měla pohybovat od 13 350 korun do 26 700 korun.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původně navrhované zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24 120 korun ročně, při přidání o 1150 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí.

Jak dál s minimální mzdou?

Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.

Maláčová v novele zákoníku práce teď navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Podle dřívějšího návrhu bývalé šéfky resortu Jaroslavy Němcové (ANO) se měla minimální mzda stanovit jako 0,44násobek průměrné mzdy.

Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Ta byla loni pro samotného dospělého o 1555 korun vyšší než nejnižší čistý výdělek. Předloni rozdíl činil 1881 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čekání na hranicích kvůli opatřením proti slintavce připravuje dopravce o peníze, ale chápou to

Na hraničním přechodu ve Starém Hrozenkově na Uherskohradišťsku by měla od večera začít v souvislosti s rizikem zavlečení slintavky a kulhavky projíždět nákladní auta dvěma novými vanami s dezinfekcí. Nad jednou z nich bude i dezinfekční rám. Díky tomu by se měly zkrátit kolony, v nichž auta tráví i několik hodin. Opatření sice dopravce zdržují a každá hodina čekání kamionu je stojí asi dva tisíce korun, uvedl mluvčí Česmad Bohemia Martin Felix, ale chápou je.
před 6 hhodinami

Objem hypoték v březnu stoupl meziměsíčně téměř o třetinu

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply podobným tempem na 27,2 miliardy. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,72 na 4,68 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Systém penzí je v minusu pátý rok, schodek ale prudce klesl

Systém penzí je zatím s nejnižšími deficity za poslední dva roky. Koaliční politici za tím vidí snížení valorizací nebo úpravu předčasných odchodů na odpočinek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví také o efektu důchodové reformy nebo úsporného balíčku. Opozice nesouhlasí, podle ní pomáhá hlavně růst reálných mezd nebo snižování inflace.
13. 4. 2025

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Češi hledají způsoby, jak ušetřit za energie

Přestože ceny za energie v Česku klesají, domácnosti na nich chtějí nadále šetřit. Ukázal to aktuální průzkum Ipsos pro společnost ČEZ. Místo snižování spotřeby roste zájem o inovace a opatření, která přinášejí větší úspory, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Nějaká úsporná opatření realizovala podle průzkumu polovina domácností a ta druhá je má v plánu.
13. 4. 2025

Trump dal smartphonům a další elektronice výjimku z cel

Prezident Spojených států Donald Trump podle amerických médií udělil výjimku z nových cel na dovoz chytrých telefonů, počítačů nebo například čipů z Číny. Oznámil to úřad pro cla a ochranu hranic.
12. 4. 2025Aktualizováno12. 4. 2025

Celní bitva světových gigantů zasáhne v Číně i Hollywood

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
12. 4. 2025

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.
11. 4. 2025Aktualizováno11. 4. 2025
Načítání...