ČEZ odepsal majetek v Bulharsku a doplácí na slabou tureckou liru

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ klesl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně o 45 procent na 9,1 miliardy korun. Tržby činily 129,3 miliardy korun. Podle nové účetní metodiky stouply v meziročním srovnání o čtyři procenta, podle předchozí však byly nižší o 12 procent. Vyplývá to z informací, které firma zveřejnila. ČEZ dále oznámil, že na 30. listopadu svolává mimořádnou valnou hromadu. Požádali o ni minoritní akcionáři sdružení kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra. Půjde o první valnou hromadu ČEZu svolanou na popud menšinového akcionáře.

Výsledky hospodaření za třetí kvartál přinášejí podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera smíšené pocity. „Na jedné straně ČEZ reportoval vyšší EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů – pozn. redakce), na straně druhé však účtoval o tvorbě rezervy odpovídající hodnotě potenciálního dílčího plnění z poskytnuté záruky za úvěry tureckou společností AkCEZ v důsledku dalšího oslabení turecké liry ve výši 1,4 miliardy korun,“ vysvětluje.

Kromě toho došlo k odpisu majetku v Bulharsku (-0,4 miliard korun) a odpisu goodwillu – tedy hodnoty firmy vycházející z jejího renomé, tradice či vztahů se zákazníky – v Česku ve výši 0,3 miliardy korun, čímž čistý zisk zaostal za očekáváními ve výši 1,4 miliardy korun. Po očištění o tyto vlivy činil 3,5 miliardy korun.

Na mimořádné valné hromadě pak budou podle dřívějšího vyjádření Šnobra chtít minoritní vlastníci řešit mimo jiné takzvaný opční program, jejž mohou manažeři firmy využít na nákup akcií společnosti. Mezi dalšími tématy, která chtějí probrat, jsou například strategie společnosti či prodej hnědouhelné elektrárny Počerady.

Za výsledky stojí i prodeje akcií MOL

Meziroční srovnání zisku v aktuálně zveřejněných výsledcích podle ČEZu značně ovlivnily jednorázové výnosy za téměř sedm miliard korun z roku 2017, a to hlavně z prodeje akcií maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL.

Hrubý provozní zisk EBITDA klesl za první tři čtvrtletí oproti roku 2017 o šest procent na 38,7 miliardy. Jedním z důvodů byl podle místopředsedy představenstva a ředitele divize finance ČEZ Martina Nováka nárůst nákladů na emisní povolenky. „Na úrovni čistého zisku navíc v roce 2017 pozitivně přispěl jednorázový prodej nemovitostí v Praze (plus 1,1 miliardy korun) a zejména ukončení vlastnictví akcií MOL (plus 4,5 miliardy korun),“ sdělil.

V samotném třetím čtvrtletí letošního roku provozní zisk meziročně vzrostl o 21 procent na 11,8 miliardy. Čistý zisk dosáhl 1,4 miliardy korun, zatímco ve třetím čtvrtletí loňského roku byl ČEZ ve ztrátě 0,1 miliardy. Růst byl podle ČEZu způsoben zejména kompenzací dočasných negativních vlivů, souvisejících s přeceněním zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z vlastní výroby a s obchodním zajištěním nákupu emisních povolenek pro celý rok 2018.

„Po letech meziročních poklesů realizačních cen vyrobené elektřiny došlo ve třetím čtvrtletí k obratu a ve výsledcích hospodaření skupiny ČEZ se začíná pozitivně odrážet růst cen elektřiny na velkoobchodních energetických trzích, což se projeví významně na výsledcích příštího roku,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Skupina zvýšila výhled celoročního čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na 13 až 14 miliard korun.

Meziročně firmě stouply za první tři čtvrtletí o více než 200 procent tržby z energetických služeb. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů oproti loňsku klesla o procento na 44,3 terawatthodiny (TWh), zatímco výroba z jaderných elektráren vzrostla o sedm procent na 21,7 TWh. V segmentu větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren výroba klesla o osm procent na 1,3 TWh, podle firmy v důsledku horších povětrnostních podmínek v Rumunsku.  

„S ohledem na zvýšený výhled na očištěný čistý zisk a lepší EBITDA by ceny akcií mohly reagovat po otevření trhu mírným růstem,“ dodává Frayer.