Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti. Podle odborářů je to skandální

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce prosadit prodej minoritního podílu v nákladním železničním dopravci ČD Cargo. Novinářům řekl, že s prodejem menší části podniku, ve kterém by státu zbyla většina, souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ale později na svém Twitteru uvedl, že žádná privatizace ČD Cargo, a to ani částečná, není v plánu. Snahu privatizovat tuto firmu považují za skandální i odboráři.

Proti privatizaci jsou i vládní partneři ANO – sociální demokraté – a komunisté, kteří menšinový kabinet podporují ve sněmovně. Ťok chce záměr nejdříve projednat v koalici.

Podle ČSSD by privatizace šla proti vládnímu programu. Předseda ČSSD Jan Hamáček to označil za chybu, podle něj Ťok postupuje proti vládnímu programu.

Babiš novinářům řekl, že chce vidět analýzu práce ČD Cargo a další strategii podniku. Později se na Twitteru postavil i proti částečnému prodeji. „Žádná privatizace ČD Cargo, ani částečná, není v plánu. Ani jiných firem. Nic se privatizovat nebude,“ napsal.

Za skandální považuje soustavné úsilí ministra dopravy Dana Ťoka o privatizaci ČD Carga Jindřich Berounský ze Svazu odborářů služeb a dopravy.  „Neexistuje žádný důvod ani pro privatizaci minoritního podílu v ČD Cargo, ze kterého by měl někdo profitovat vzhledem k prokazatelné perspektivě železniční nákladní dopravy,“ řekl webu ČT 24 Berounský. A zdůrazňuje, že ČD Cargo mělo za první pololetí roku 2018 zisk před zdaněním dle mezinárodních účetních standardů (IFRS) ve výši 620 milionů korun a do konsolidovaného výsledku celé skupiny ČD tak přispělo čistým ziskem po zdanění ve výši 350 milionů korun.

„Jenom na tuzemském dopravním trhu se tak podařilo ČD Cargo meziročně navýšit tržní podíl o tři procenta, takový objemový progres nezaznamenal žádný z konkurentů společnosti,“ dodává.

Podle informací odborů krouží kolem ČD Cargo finanční skupina PPF Petra Kellnera a situaci v sektoru nákladní dopravy sleduje i Daniel Křetínský. „Ani jednomu z nich nejde o charitu a ,pomoc skupině ČD', ale prokazatelně jsou schopnými byznysmeny, kteří mají zájem svůj byznys rozvíjet,“ vysvětluje Berounský.

Ilustrační foto
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Navíc je v ohrožení i rating celé skupiny ČD. Společnost je totiž pod přísným dohledem ratingové agentury Moody's a musí řešit i splacení dluhu v hodnotě tři sta milionů eur, aby zaplatila část z celkového pětadvacetimiliardového dluhu ve veřejně obchodovatelných dluhopisech. Jejich splatnost sice nastane až v červnu příští rok, firma však potřebuje už teď přesvědčit věřitele, že je spolehlivou společností se stabilním ratingem, u které se vyplatí další, nové dluhopisy koupit. 

Agentura Moody's se však k tomuto tématu pro tisk nevyjadřuje, jak už dříve potvrdila webu ČT24.

„Pan ministr Ťok nemá pro svůj záměr mandát Řídícího výboru ČD, respektive valné hromady společnosti.  A věc by se musela navíc velmi pečlivě a opatrně dohodnout dopředu s věřiteli, respektive držiteli dluhopisů ČD a agenturou Moody's, neboť by se podle jejich podmínek jednalo o restrukturalizaci Skupiny ČD,“ upozorňuje Berounský.

Především by se tak musely  podle něho předjednat a domluvit pozměněné emisní podmínky již vydaných veřejně obchodovatelných a privátně umístěných dluhopisů ČD – věc, na kterou také opakovaně upozorňoval bývalý předseda představenstva a někdejší šéf ČD Pavel Krtek.

„Jde o oboustranný vztah a vzájemnou důvěru, kterou ministr Ťok soustavně narušuje a chová se jako slon v porcelánu,“ míní Berounský.

A jak už dříve ČT potvrdil i analytik J&T Banky Petr Sklenář, jakékoliv obvyklé zhoršení ratingu znamená, že společnost má zhoršený přístup ke svému financování. „Pokud by požadovala nebo vydávala nové dluhopisy, žádala o nový úvěr, většinou to znamená vyšší úrokovou sazbu, kterou musí platit,“ uvedl Sklenář.

„Pokud se s emisí dluhopisů neuspěje, hrozí bankrot ČD a rychlý rozprodej dceřiných firem pod jejich tržní hodnotu. To by prospělo soukromému sektoru v dopravě,“ uzavírá Berounský.

Vládní program s privatizací nesouhlasí

Ve vládním programu stojí, že kabinet nepřipustí privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí. Dopravce ČD Cargo je dceřinou společností státních Českých drah. „ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu. Příliv soukromých peněz má pomoct k dalším investicím, které potřebuje. A to třeba do nových lokomotiv nebo vagonů,“ citovaly minulý pátek ministra Ťoka Lidové noviny.

Ministr dopravy je přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora. A to přestože v posledních letech do pokladny ČD pravidelně odvádí stovky milionů korun čistého zisku ročně. Prodej části akcií firmy je v ní aktuálním tématem už několik měsíců. 

„Ano, teď se firmě daří. Ale chci, aby měla budoucnost i za pět, deset nebo patnáct let. Když teď nebudu nic dělat, může se stát, že přijde doba, kdy bude ČD Cargo za korunu drahé. A co s ním potom?“ citovaly LN Ťoka. O privatizaci dalších dceřiných firem ČD podle svých slov zatím neuvažuje.

Nahrávám video

„ČD Cargo je velice významnou částí Českých drah, musíme si uvědomit, že je to ta část, která je dlouhodobě zisková a ČD Cargo se pohybuje v plně konkurenčním prostředí. Takže je to poměrně důležitá část nejenom pro České dráhy, ale i pro českou dopravu, respektive českou ekonomiku,“ konstatuje investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

O podobě privatizace a prodeji podílu se rozhodne příští rok

O podobě privatizace a velikosti prodávaného podílu by měly podle ministerstva rozhodovat představenstvo a dozorčí rada mateřských Českých drah v příštím roce. Prodej se prý měl uskutečnit prostřednictvím nabídky akcií firmy na burze.

Nákladní doprava je nejvýdělečnějším oborem skupiny ČD. Společnost ČD Cargo v pololetí vykázala zisk 350 milionů korun. ČD Cargo je tak v současnosti největší a nejvýznamnější dcera z koncernu ČD. Není však zdaleka jedinou, o které se uvažovalo v souvislosti s privatizací.

V minulosti se spekulovalo o prodeji ziskového Výzkumného ústavu železničního, na jehož okruzích ve Velimi se testují vlaky předních výrobců nebo ČD-Telematiky, které patří strategická síť optických kabelů podél tratí.

A jak napsaly LN, především v druhém případě je situace komplikovaná, protože v ní čtvrtinový podíl vlastní skupina PPF, která sama v oblasti telekomunikací podniká a o plné ovládnutí ČD-Telematiky jeví zájem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 1 hhodinou

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 10 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.