Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti. Podle odborářů je to skandální

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce prosadit prodej minoritního podílu v nákladním železničním dopravci ČD Cargo. Novinářům řekl, že s prodejem menší části podniku, ve kterém by státu zbyla většina, souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ale později na svém Twitteru uvedl, že žádná privatizace ČD Cargo, a to ani částečná, není v plánu. Snahu privatizovat tuto firmu považují za skandální i odboráři.

Proti privatizaci jsou i vládní partneři ANO – sociální demokraté – a komunisté, kteří menšinový kabinet podporují ve sněmovně. Ťok chce záměr nejdříve projednat v koalici.

Podle ČSSD by privatizace šla proti vládnímu programu. Předseda ČSSD Jan Hamáček to označil za chybu, podle něj Ťok postupuje proti vládnímu programu.

Babiš novinářům řekl, že chce vidět analýzu práce ČD Cargo a další strategii podniku. Později se na Twitteru postavil i proti částečnému prodeji. „Žádná privatizace ČD Cargo, ani částečná, není v plánu. Ani jiných firem. Nic se privatizovat nebude,“ napsal.

Za skandální považuje soustavné úsilí ministra dopravy Dana Ťoka o privatizaci ČD Carga Jindřich Berounský ze Svazu odborářů služeb a dopravy.  „Neexistuje žádný důvod ani pro privatizaci minoritního podílu v ČD Cargo, ze kterého by měl někdo profitovat vzhledem k prokazatelné perspektivě železniční nákladní dopravy,“ řekl webu ČT 24 Berounský. A zdůrazňuje, že ČD Cargo mělo za první pololetí roku 2018 zisk před zdaněním dle mezinárodních účetních standardů (IFRS) ve výši 620 milionů korun a do konsolidovaného výsledku celé skupiny ČD tak přispělo čistým ziskem po zdanění ve výši 350 milionů korun.

„Jenom na tuzemském dopravním trhu se tak podařilo ČD Cargo meziročně navýšit tržní podíl o tři procenta, takový objemový progres nezaznamenal žádný z konkurentů společnosti,“ dodává.

Podle informací odborů krouží kolem ČD Cargo finanční skupina PPF Petra Kellnera a situaci v sektoru nákladní dopravy sleduje i Daniel Křetínský. „Ani jednomu z nich nejde o charitu a ,pomoc skupině ČD', ale prokazatelně jsou schopnými byznysmeny, kteří mají zájem svůj byznys rozvíjet,“ vysvětluje Berounský.

Ilustrační foto
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Navíc je v ohrožení i rating celé skupiny ČD. Společnost je totiž pod přísným dohledem ratingové agentury Moody's a musí řešit i splacení dluhu v hodnotě tři sta milionů eur, aby zaplatila část z celkového pětadvacetimiliardového dluhu ve veřejně obchodovatelných dluhopisech. Jejich splatnost sice nastane až v červnu příští rok, firma však potřebuje už teď přesvědčit věřitele, že je spolehlivou společností se stabilním ratingem, u které se vyplatí další, nové dluhopisy koupit. 

Agentura Moody's se však k tomuto tématu pro tisk nevyjadřuje, jak už dříve potvrdila webu ČT24.

„Pan ministr Ťok nemá pro svůj záměr mandát Řídícího výboru ČD, respektive valné hromady společnosti.  A věc by se musela navíc velmi pečlivě a opatrně dohodnout dopředu s věřiteli, respektive držiteli dluhopisů ČD a agenturou Moody's, neboť by se podle jejich podmínek jednalo o restrukturalizaci Skupiny ČD,“ upozorňuje Berounský.

Především by se tak musely  podle něho předjednat a domluvit pozměněné emisní podmínky již vydaných veřejně obchodovatelných a privátně umístěných dluhopisů ČD – věc, na kterou také opakovaně upozorňoval bývalý předseda představenstva a někdejší šéf ČD Pavel Krtek.

„Jde o oboustranný vztah a vzájemnou důvěru, kterou ministr Ťok soustavně narušuje a chová se jako slon v porcelánu,“ míní Berounský.

A jak už dříve ČT potvrdil i analytik J&T Banky Petr Sklenář, jakékoliv obvyklé zhoršení ratingu znamená, že společnost má zhoršený přístup ke svému financování. „Pokud by požadovala nebo vydávala nové dluhopisy, žádala o nový úvěr, většinou to znamená vyšší úrokovou sazbu, kterou musí platit,“ uvedl Sklenář.

„Pokud se s emisí dluhopisů neuspěje, hrozí bankrot ČD a rychlý rozprodej dceřiných firem pod jejich tržní hodnotu. To by prospělo soukromému sektoru v dopravě,“ uzavírá Berounský.

Vládní program s privatizací nesouhlasí

Ve vládním programu stojí, že kabinet nepřipustí privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí. Dopravce ČD Cargo je dceřinou společností státních Českých drah. „ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu. Příliv soukromých peněz má pomoct k dalším investicím, které potřebuje. A to třeba do nových lokomotiv nebo vagonů,“ citovaly minulý pátek ministra Ťoka Lidové noviny.

Ministr dopravy je přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora. A to přestože v posledních letech do pokladny ČD pravidelně odvádí stovky milionů korun čistého zisku ročně. Prodej části akcií firmy je v ní aktuálním tématem už několik měsíců. 

„Ano, teď se firmě daří. Ale chci, aby měla budoucnost i za pět, deset nebo patnáct let. Když teď nebudu nic dělat, může se stát, že přijde doba, kdy bude ČD Cargo za korunu drahé. A co s ním potom?“ citovaly LN Ťoka. O privatizaci dalších dceřiných firem ČD podle svých slov zatím neuvažuje.

Nahrávám video
Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti
Zdroj: ČT24

„ČD Cargo je velice významnou částí Českých drah, musíme si uvědomit, že je to ta část, která je dlouhodobě zisková a ČD Cargo se pohybuje v plně konkurenčním prostředí. Takže je to poměrně důležitá část nejenom pro České dráhy, ale i pro českou dopravu, respektive českou ekonomiku,“ konstatuje investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

O podobě privatizace a prodeji podílu se rozhodne příští rok

O podobě privatizace a velikosti prodávaného podílu by měly podle ministerstva rozhodovat představenstvo a dozorčí rada mateřských Českých drah v příštím roce. Prodej se prý měl uskutečnit prostřednictvím nabídky akcií firmy na burze.

Nákladní doprava je nejvýdělečnějším oborem skupiny ČD. Společnost ČD Cargo v pololetí vykázala zisk 350 milionů korun. ČD Cargo je tak v současnosti největší a nejvýznamnější dcera z koncernu ČD. Není však zdaleka jedinou, o které se uvažovalo v souvislosti s privatizací.

V minulosti se spekulovalo o prodeji ziskového Výzkumného ústavu železničního, na jehož okruzích ve Velimi se testují vlaky předních výrobců nebo ČD-Telematiky, které patří strategická síť optických kabelů podél tratí.

A jak napsaly LN, především v druhém případě je situace komplikovaná, protože v ní čtvrtinový podíl vlastní skupina PPF, která sama v oblasti telekomunikací podniká a o plné ovládnutí ČD-Telematiky jeví zájem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...