Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti. Podle odborářů je to skandální

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce prosadit prodej minoritního podílu v nákladním železničním dopravci ČD Cargo. Novinářům řekl, že s prodejem menší části podniku, ve kterém by státu zbyla většina, souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten ale později na svém Twitteru uvedl, že žádná privatizace ČD Cargo, a to ani částečná, není v plánu. Snahu privatizovat tuto firmu považují za skandální i odboráři.

Proti privatizaci jsou i vládní partneři ANO – sociální demokraté – a komunisté, kteří menšinový kabinet podporují ve sněmovně. Ťok chce záměr nejdříve projednat v koalici.

Podle ČSSD by privatizace šla proti vládnímu programu. Předseda ČSSD Jan Hamáček to označil za chybu, podle něj Ťok postupuje proti vládnímu programu.

Babiš novinářům řekl, že chce vidět analýzu práce ČD Cargo a další strategii podniku. Později se na Twitteru postavil i proti částečnému prodeji. „Žádná privatizace ČD Cargo, ani částečná, není v plánu. Ani jiných firem. Nic se privatizovat nebude,“ napsal.

Za skandální považuje soustavné úsilí ministra dopravy Dana Ťoka o privatizaci ČD Carga Jindřich Berounský ze Svazu odborářů služeb a dopravy.  „Neexistuje žádný důvod ani pro privatizaci minoritního podílu v ČD Cargo, ze kterého by měl někdo profitovat vzhledem k prokazatelné perspektivě železniční nákladní dopravy,“ řekl webu ČT 24 Berounský. A zdůrazňuje, že ČD Cargo mělo za první pololetí roku 2018 zisk před zdaněním dle mezinárodních účetních standardů (IFRS) ve výši 620 milionů korun a do konsolidovaného výsledku celé skupiny ČD tak přispělo čistým ziskem po zdanění ve výši 350 milionů korun.

„Jenom na tuzemském dopravním trhu se tak podařilo ČD Cargo meziročně navýšit tržní podíl o tři procenta, takový objemový progres nezaznamenal žádný z konkurentů společnosti,“ dodává.

Podle informací odborů krouží kolem ČD Cargo finanční skupina PPF Petra Kellnera a situaci v sektoru nákladní dopravy sleduje i Daniel Křetínský. „Ani jednomu z nich nejde o charitu a ,pomoc skupině ČD', ale prokazatelně jsou schopnými byznysmeny, kteří mají zájem svůj byznys rozvíjet,“ vysvětluje Berounský.

Ilustrační foto
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Navíc je v ohrožení i rating celé skupiny ČD. Společnost je totiž pod přísným dohledem ratingové agentury Moody's a musí řešit i splacení dluhu v hodnotě tři sta milionů eur, aby zaplatila část z celkového pětadvacetimiliardového dluhu ve veřejně obchodovatelných dluhopisech. Jejich splatnost sice nastane až v červnu příští rok, firma však potřebuje už teď přesvědčit věřitele, že je spolehlivou společností se stabilním ratingem, u které se vyplatí další, nové dluhopisy koupit. 

Agentura Moody's se však k tomuto tématu pro tisk nevyjadřuje, jak už dříve potvrdila webu ČT24.

„Pan ministr Ťok nemá pro svůj záměr mandát Řídícího výboru ČD, respektive valné hromady společnosti.  A věc by se musela navíc velmi pečlivě a opatrně dohodnout dopředu s věřiteli, respektive držiteli dluhopisů ČD a agenturou Moody's, neboť by se podle jejich podmínek jednalo o restrukturalizaci Skupiny ČD,“ upozorňuje Berounský.

Především by se tak musely  podle něho předjednat a domluvit pozměněné emisní podmínky již vydaných veřejně obchodovatelných a privátně umístěných dluhopisů ČD – věc, na kterou také opakovaně upozorňoval bývalý předseda představenstva a někdejší šéf ČD Pavel Krtek.

„Jde o oboustranný vztah a vzájemnou důvěru, kterou ministr Ťok soustavně narušuje a chová se jako slon v porcelánu,“ míní Berounský.

A jak už dříve ČT potvrdil i analytik J&T Banky Petr Sklenář, jakékoliv obvyklé zhoršení ratingu znamená, že společnost má zhoršený přístup ke svému financování. „Pokud by požadovala nebo vydávala nové dluhopisy, žádala o nový úvěr, většinou to znamená vyšší úrokovou sazbu, kterou musí platit,“ uvedl Sklenář.

„Pokud se s emisí dluhopisů neuspěje, hrozí bankrot ČD a rychlý rozprodej dceřiných firem pod jejich tržní hodnotu. To by prospělo soukromému sektoru v dopravě,“ uzavírá Berounský.

Vládní program s privatizací nesouhlasí

Ve vládním programu stojí, že kabinet nepřipustí privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí. Dopravce ČD Cargo je dceřinou společností státních Českých drah. „ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu. Příliv soukromých peněz má pomoct k dalším investicím, které potřebuje. A to třeba do nových lokomotiv nebo vagonů,“ citovaly minulý pátek ministra Ťoka Lidové noviny.

Ministr dopravy je přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora. A to přestože v posledních letech do pokladny ČD pravidelně odvádí stovky milionů korun čistého zisku ročně. Prodej části akcií firmy je v ní aktuálním tématem už několik měsíců. 

„Ano, teď se firmě daří. Ale chci, aby měla budoucnost i za pět, deset nebo patnáct let. Když teď nebudu nic dělat, může se stát, že přijde doba, kdy bude ČD Cargo za korunu drahé. A co s ním potom?“ citovaly LN Ťoka. O privatizaci dalších dceřiných firem ČD podle svých slov zatím neuvažuje.

Nahrávám video
Ťok navrhne privatizovat podíl v ČD Cargo, Babiš je proti
Zdroj: ČT24

„ČD Cargo je velice významnou částí Českých drah, musíme si uvědomit, že je to ta část, která je dlouhodobě zisková a ČD Cargo se pohybuje v plně konkurenčním prostředí. Takže je to poměrně důležitá část nejenom pro České dráhy, ale i pro českou dopravu, respektive českou ekonomiku,“ konstatuje investiční bankéř C Corporate Finance Petr Kováč.

O podobě privatizace a prodeji podílu se rozhodne příští rok

O podobě privatizace a velikosti prodávaného podílu by měly podle ministerstva rozhodovat představenstvo a dozorčí rada mateřských Českých drah v příštím roce. Prodej se prý měl uskutečnit prostřednictvím nabídky akcií firmy na burze.

Nákladní doprava je nejvýdělečnějším oborem skupiny ČD. Společnost ČD Cargo v pololetí vykázala zisk 350 milionů korun. ČD Cargo je tak v současnosti největší a nejvýznamnější dcera z koncernu ČD. Není však zdaleka jedinou, o které se uvažovalo v souvislosti s privatizací.

V minulosti se spekulovalo o prodeji ziskového Výzkumného ústavu železničního, na jehož okruzích ve Velimi se testují vlaky předních výrobců nebo ČD-Telematiky, které patří strategická síť optických kabelů podél tratí.

A jak napsaly LN, především v druhém případě je situace komplikovaná, protože v ní čtvrtinový podíl vlastní skupina PPF, která sama v oblasti telekomunikací podniká a o plné ovládnutí ČD-Telematiky jeví zájem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...