Belgičany v zimě čekají výpadky proudu. Nedostatek energie způsobí odstávka jaderných bloků

Nahrávám video
Horizont ČT24: Belgie a nedostatek energie
Zdroj: ČT24

Nadcházející zima bude pro části Belgie dost temná. Kvůli opravám země odstavila šest ze svých sedmi jaderných bloků. Ve špičkách nebudou zbývající kapacity stačit, a tak hrozí energie na příděl i omezování vlakové dopravy. V příští dekádě se přitom Belgie chce jaderných elektráren vzdát úplně.

V zimních měsících mají některé oblasti ulevit belgické energetické síti dlouhými odstávkami. „Jako ve všech vyspělých zemích je energetický systém před přetížením chráněn programem selektivních odstávek. Ve vybraných oblastech proud na tři hodiny denně odpojíme,“ uvedla belgická ministryně energetiky Marie Christine Marghemová.

Kritici vládě vyčítají, že je dovedla na rozvojovou úroveň. Za problémem stojí jaderné elektrárny, které běžně pokrývají polovinu spotřeby země. Ze sedmi existujících bloků je však šest mimo provoz kvůli plánovaným i nečekaným opravám.

„Nevybavuji si, že by to zažila jiná země, snad s výjimkou Japonska v roce 2011,“ poznamenala energetička belgického federálního úřadu pro plánování Danielle Devogelaerová.

Mluví se o zanedbání údržby jaderných elektráren, vyšetřování ale ještě neskončilo. Úřady nicméně ujišťují, že únik radiace nehrozil a nehrozí, i když před dvěma a půl roky rozšířily okruh, do kterého zdarma dodávají jódové tablety pro případ nehody. Nyní zahrnuje celou zemi i pohraničí Německa a Nizozemska.

„Mohou se objevit známky toho, že v minulosti se zhoršenému stavu nevěnovala patřičná pozornost,“ řekl Simon Coenen z belgického úřadu pro jadernou bezpečnost.

Investice do generátoru se teď bude hodit

Dodavatel energie nedokáže říct, jak výpadek pokryje. Platí průmyslovým odběratelům za to, že dočasně sníží spotřebu, a také zprovozňuje staré elektrárny na plyn i naftu. Nouze žene ceny elektřiny vzhůru, a sousední země pomohou, jen pokud budou mít samy dost.

Jihovýchodně od Bruselu podniká farmář Thibault Bourgaux, v místě, kterého se mají odstávky dotknout. Chová šedesát dojnic a bez elektřiny si práci neumí představit. Při 26 litrech na krávu to ručně nejde. Kdysi uvažoval o pořízení záložního generátoru, ale nakonec ho nekoupil. „Je to investice 10 tisíc eur, příliš by to zvýšilo náklady,“ vysvětlil.

Už starší investici do generátorů si naopak pochvaluje Christophe Legast, starosta blízké obce Walhain. Je si jist, že zajistí krizový chod radnice i školy. „Generátor zatím nesloužil, ale je důležité mít zálohu. Jak se říká, vládnout znamená předvídat,“ podotkl.

Krize je pro belgickou vládu důležitou lekcí před její bezjadernou budoucností, která se rychle blíží. Podle 15 let starého zákona má totiž země už za čtyři roky začít vyřazovat stárnoucí jaderné reaktory z provozu a nahrazovat je ekologicky čistou energií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 8 mminutami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026
Načítání...