Přebytek státního rozpočtu narostl v září na téměř 17 miliard

Přebytek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 16,8 miliardy korun ze srpnových 14,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Jde o podobný výsledek jako v loňském roce, kdy přebytek činil 17,4 miliardy korun. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun.

Po očištění o peníze z EU by rozpočet ke konci září skončil se schodkem 5,2 miliardy korun, ve stejném období loni by rozpočet vykázal přebytek 0,9 miliardy korun.

„Rozpočet zůstává v přebytku jen díky evropským penězům a slabším investicím,“ podotkl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Celkové příjmy státního rozpočtu ke konci září stouply meziročně o 84,1 miliardy na 1024,2 miliardy korun. Celkové výdaje stouply o 84,7 miliardy na 1007,4 miliardy korun. Daňové příjmy rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply o 59,4 miliardy na 905,7 miliardy korun.

Výsledek rozpočtu za prvních devět měsíců
Zdroj: MF ČR

„Vzhledem k napjaté situaci na trhu práce dochází k výraznému růstu zaměstnanosti a mezd. Díky tomu vzrostl výběr pojistného na sociální zabezpečení o 10,3 procenta. Část dodatečných příjmů českých domácností je utráceno v tuzemské ekonomice, což navyšuje výběr daně z přidané hodnoty,“ řekl hlavní ekonom BHS Securities Štěpán Křeček. 

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty meziročně stouply o 4,2 procenta na 198,3 miliardy korun. Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o 1,7 miliardy na 115,4 miliardy korun.

Největší objem výdajů rozpočtu je určený na sociální dávky. Ke konci září na ně stát vydal 414,9 miliardy korun, meziročně o 18,3 miliardy více. Celkově rozpočet letos počítá s výdaji na sociální dávky 557,9 miliardy korun.

„Investice zůstávají za očekáváním a ke konci září se podařilo vyčerpat jen 65,8 procenta alokace na letošní rok. V posledních měsících však dochází k urychlení investiční aktivity státu,“ dodal Křeček.

Rozpočet by měl skončit nad plánem

Loni skončilo hospodaření státu šest miliard v minusu. „V letošním roce dle našeho odhadu skončí v mírném deficitu kolem 15 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Rozpočet na tento rok byl schválen se schodkem ve výši 50 miliard.

Ekonom Komerční banky Jakub Matějů také očekává, že schodek bude o něco nižší, než předpokládá ministerstvo financí. „Později se rozjely některé investiční výdaje, a státu se daří oproti očekávání vybírat více na DPH. Vláda také odsunula zvýšení platů učitelů o 15 procent z letošního září na počátek příštího roku,“ vysvětlil.

Nahrávám video
Seidler: V tuto chvíli se domnívám, že deficit může být nepatrný
Zdroj: ČT24

„Některé z výdajů jsou nadměrné a při nadcházejícím cyklickém útlumu ekonomiky zatíží veřejné finance více, než je zdrávo,“ upozornil Kovanda. „Například výdaje na platy hrazené ze státního rozpočtu letos v září meziročně rostly o bezmála deset miliard korun, neboli takřka o 13 procent. Platový růst ve veřejné sféře je tak nadále jeden z nejrychlejších v EU,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 40 mminutami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...