Důchodový účet vykáže letos rekordní přebytek. Opozice však chce reformu pro hubené časy

5 minut
Události: Důchodový účet bude letos v přebytku
Zdroj: ČT24

Stát letos očekává rekordní přebytek na důchodovém účtu 25 miliard korun, což je nejvíc v novodobé české historii. Ještě před pěti lety byl penzijní účet ve schodku 50 miliard. Na rekordním přebytku má zásluhu hlavně velmi vysoká zaměstnanost a rychle rostoucí platy, díky nimž vybere do rozpočtu na důchodovém pojištění výrazně víc peněz.

Přebytek chce ministerstvo financí nechat jako rezervu na výplatů důchodů v horších časech.  Na speciálním účtu, kde se tyto peníze kumulují, je už z minulosti zhruba dvacet miliard, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Její ministerstvo pak plánuje i pro příští rok přebytek více než dvacet miliard. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Také tento vývoj vyvolává diskusi, zda je nutná radikální důchodová reforma, jak ji požaduje opozice. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se domnívá, že současný systém je velmi funkční. 

„Sociální demokracie dlouhodobě zastává názor, že průběžný systém důchodový, který máme, je velmi funkční. Koneckonců, tato čísla to potvrzují,“ uvedla. 

Přesto by měla ministryně v příštích týdnech přinést na jednání koalice návrh, jak penze v příštích letech reformovat. Počítá třeba s oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu. To ale podle opozice zdaleka nestačí.

Důchodci
Zdroj: ČT24

„Co vláda navrhuje, jsou kosmetické změny, které ničemu nevadí, ale ničemu neprospívají,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Opoziční strany se domnívají, že při zpomalení české ekonomiky se může důchodový účet znovu dostat do minusu. Po roce 2035 navíc začnou do penze odcházet silné ročníky, tzv. Husákovy děti.

Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) si proto myslí, že změny jsou potřeba. „Až půjdou do důchodu silnější populační ročníky, tak se to výrazně změní a razantně se to zhorší“. 

Člen rozpočtového výboru sněmovny Stanislav Juránek (KDU-ČSL) pak považuje důchodovou reformu za nejdůležitější krok, který poslancí mají v tomto volebním období (do roku 2021).

Vláda by mohla zveřejnit hlavní zásady důchodové reformy do konce roku. Po zrušení druhého penzijního pilíře se všechny strany shodnou tom, že bez široké politické shody žádná důchodová reforma dlouho nevydrží. 

Důchodci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...