Před deseti lety převzala vláda USA dvě hypoteční agentury. Světová ekonomická krize se blížila

Nahrávám video

Otřásající se hypoteční trh v USA vyústil před deseti lety v převzetí polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou. Nebyl to ale konec, spíš předzvěst ještě dalšího zhoršení situace. O týden později totiž zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers. Hypoteční krize, která se změnila ve finanční, nakonec skončila světovou ekonomickou krizí. Ta se nevyhnula ani Česku.

Důvodem problémů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V letech 2006 a 2007 tak rekordně narostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték. Finanční sektor pak utrpěl tím, že trh amerických hypoték byl kvůli převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.

Začátek krize je podle portfolio manažera z Amundi Asset Management Petra Zajíce těžké specifikovat. „Náznaky nějakých problémů se začaly objevovat už od druhé poloviny roku 2007 nebo na začátku roku 2008. Problém byl, že když se objevily první obavy, tak se mluvilo o relativně omezeném množství peněz, byly tam původně takzvané subprime mortgages, tedy hypotéky horší kvality, což nebyl objem peněz, který by měl zlikvidovat finanční sektor,“ popsal v 90' ČT24.

Sedmého září 2008 americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků.

Bankám na lidech, kterým poskytly hypotéku, tolik nezáleželo

Fungování hypotečních agentur přiblížil ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal. Hypotéku sice americkému občanovi poskytla banka, ta však půjčku vyjmula ze své rozvahy jako zvláštní cenný papír a přeprodala hypotečním agenturám, aby mohla poskytovat další úvěry a nemusela čekat na splácení jedné konkrétní hypotéky. Agentury pak mohly s hypotékami dál obchodovat ve větších celcích. „Riziko původního klienta banky se rozplyne a anonymizuje,“ poznamenal.

Americký model financování hypoték je tak podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera výrazně odlišný od modelu, který se používá v Evropě. „Zatímco v Americe banka klienta získá, poskytne mu hypotéku a pak ji předá do agentur, tedy další osud klienta ji příliš nezajímá, tak v Evropě je to jinak. Tady banka vztah ke klientovi potřebuje udržovat a z toho vychází, že je opatrnější při poskytování hypotéky. Tehdy převládalo přesvědčení, že tento typ problému se v Evropě neobjeví, ale nikdo neměl představy o tom, jak finanční krize může nastartovat dramatický pokles celosvětové poptávky,“ uvedl.

Podle Zajíce byl klíčový pád Lehman Brothers, k němuž došlo 15. září 2008. „Do té doby nikdo nevěřil, že to může dojít až tak daleko, že se nechá takhle velká investiční banka krachnout,“ řekl.

„Už v září jsem mluvil v České televizi a byla velká diskuse o kolapsu Lehman Brothers a já jsem neměl vůbec dobrý pocit z toho, že se umožnil divoký pád této banky,“ dodal Niedermayer. „Varoval jsem tehdy, že se to může rozšířit v něco většího, ale tehdy to stále ještě vypadalo jako finanční krize. Co se ukázalo jako závažnější, byl pokles poptávky, zavírání firem, obrovský nárůst nezaměstnanosti, ale to jsme všichni zjistili až se zpožděním mnoha měsíců. Došlo k obrovskému podcenění toho, jak je globální svět 21. století propojený a že když v jednom článku dojde k nějakému selhání, tak se to přenese všude,“ uvedl.

Zajíc míní, že největší problém nakonec nebyly špatné hypotéky nebo postupy pákového obchodování, kdy se násobí potenciální zisky i propady, ale ztráta důvěry.

Následné období poznamenala vlna akvizic, rekordní bankroty nebo znárodňování finančních institucí. V Evropě vydržela nejhlubší poválečná recese do třetího čtvrtletí roku 2009 a ve stejném období se z nejhorší recese od velké krize v 30. letech vymanila i americká ekonomika, která spadla do recese na konci roku 2007. Někteří ekonomové varují, že by se krize mohla opakovat. Jako důvody udávají zadluženost velkých ekonomik, počínající celní válku nebo krizi Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 9 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 12 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 14 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.