Před deseti lety převzala vláda USA dvě hypoteční agentury. Světová ekonomická krize se blížila

Nahrávám video
90' ČT24 o světové ekonomické krizi
Zdroj: ČT24

Otřásající se hypoteční trh v USA vyústil před deseti lety v převzetí polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou. Nebyl to ale konec, spíš předzvěst ještě dalšího zhoršení situace. O týden později totiž zbankrotovala investiční banka Lehman Brothers. Hypoteční krize, která se změnila ve finanční, nakonec skončila světovou ekonomickou krizí. Ta se nevyhnula ani Česku.

Důvodem problémů amerického hypotečního trhu byly nesplácené hypotéky poskytované za vyšší úrokové sazby klientům se špatnou úvěrovou minulostí. V letech 2006 a 2007 tak rekordně narostl počet nesplácených a předčasně ukončených hypoték. Finanční sektor pak utrpěl tím, že trh amerických hypoték byl kvůli převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v zahraničí.

Začátek krize je podle portfolio manažera z Amundi Asset Management Petra Zajíce těžké specifikovat. „Náznaky nějakých problémů se začaly objevovat už od druhé poloviny roku 2007 nebo na začátku roku 2008. Problém byl, že když se objevily první obavy, tak se mluvilo o relativně omezeném množství peněz, byly tam původně takzvané subprime mortgages, tedy hypotéky horší kvality, což nebyl objem peněz, který by měl zlikvidovat finanční sektor,“ popsal v 90' ČT24.

Sedmého září 2008 americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, jež v USA hrají ústřední roli ve financování trhu hypoték. Vláda poté vynaložila na jejich záchranu zhruba 188 miliard dolarů z kapes daňových poplatníků.

Bankám na lidech, kterým poskytly hypotéku, tolik nezáleželo

Fungování hypotečních agentur přiblížil ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal. Hypotéku sice americkému občanovi poskytla banka, ta však půjčku vyjmula ze své rozvahy jako zvláštní cenný papír a přeprodala hypotečním agenturám, aby mohla poskytovat další úvěry a nemusela čekat na splácení jedné konkrétní hypotéky. Agentury pak mohly s hypotékami dál obchodovat ve větších celcích. „Riziko původního klienta banky se rozplyne a anonymizuje,“ poznamenal.

Americký model financování hypoték je tak podle bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera výrazně odlišný od modelu, který se používá v Evropě. „Zatímco v Americe banka klienta získá, poskytne mu hypotéku a pak ji předá do agentur, tedy další osud klienta ji příliš nezajímá, tak v Evropě je to jinak. Tady banka vztah ke klientovi potřebuje udržovat a z toho vychází, že je opatrnější při poskytování hypotéky. Tehdy převládalo přesvědčení, že tento typ problému se v Evropě neobjeví, ale nikdo neměl představy o tom, jak finanční krize může nastartovat dramatický pokles celosvětové poptávky,“ uvedl.

Podle Zajíce byl klíčový pád Lehman Brothers, k němuž došlo 15. září 2008. „Do té doby nikdo nevěřil, že to může dojít až tak daleko, že se nechá takhle velká investiční banka krachnout,“ řekl.

„Už v září jsem mluvil v České televizi a byla velká diskuse o kolapsu Lehman Brothers a já jsem neměl vůbec dobrý pocit z toho, že se umožnil divoký pád této banky,“ dodal Niedermayer. „Varoval jsem tehdy, že se to může rozšířit v něco většího, ale tehdy to stále ještě vypadalo jako finanční krize. Co se ukázalo jako závažnější, byl pokles poptávky, zavírání firem, obrovský nárůst nezaměstnanosti, ale to jsme všichni zjistili až se zpožděním mnoha měsíců. Došlo k obrovskému podcenění toho, jak je globální svět 21. století propojený a že když v jednom článku dojde k nějakému selhání, tak se to přenese všude,“ uvedl.

Zajíc míní, že největší problém nakonec nebyly špatné hypotéky nebo postupy pákového obchodování, kdy se násobí potenciální zisky i propady, ale ztráta důvěry.

Následné období poznamenala vlna akvizic, rekordní bankroty nebo znárodňování finančních institucí. V Evropě vydržela nejhlubší poválečná recese do třetího čtvrtletí roku 2009 a ve stejném období se z nejhorší recese od velké krize v 30. letech vymanila i americká ekonomika, která spadla do recese na konci roku 2007. Někteří ekonomové varují, že by se krize mohla opakovat. Jako důvody udávají zadluženost velkých ekonomik, počínající celní válku nebo krizi Turecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 22 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...