Eurozóna vítá nového člena: Lotyšsko

Riga – Lotyšsko začalo od Nového roku jako svou oficiální měnu používat euro, a stalo se tak 18. členskou zemí eurozóny. Je zároveň druhou pobaltskou zemí, která do měnové unie vstoupila – prvenství drží Estonsko, jež přijalo euro před třemi lety. Samotní Lotyši ovšem z nové měny příliš nadšení nejsou. Podle průzkumů většina z nich euro odmítá a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň.

Dosavadní lotyšská měna lat se přepočte na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko pevně navázalo kurz své měny na euro už před několika lety, z měnového a ekonomického hlediska tedy nebude přijetí eura zásadní změnou.

Přijetí Lotyšska do eurozóny loni v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie; už předtím konstatovala splnění požadovaných ekonomických kritérií Evropská komise. Vstup Rigy do eurozóny podpořil také Evropský parlament a summit EU.

Podle zářijového průzkumu lotyšské agentury SKDS se nicméně 53 procent dotázaných vyslovilo proti zavedení eura; opačný názor mělo jen 22 procent lidí. Průzkumy veřejného mínění zadávané v posledních měsících ministerstvem financí pak ukázaly, že podpora pro zavedení eura v Lotyšsku nepřekročila 40 procent.

Lotyšská vláda je však přesvědčena, že euro bude pro zemi prospěšné. „Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska,“ prohlásil v červenci lotyšský premiér Valdis Dombrovskis.

Kabinet podle britského listu Financial Times argumentuje rovněž tím, že zavedení eura poslouží jako ochrana před tlaky z Ruska. Ministr financí Andris Vilks v této souvislosti poukázal na situaci na Ukrajině. Ta letos na poslední chvíli odmítla dohodu o přidružení k Evropské unii a dala přednost užší spolupráci s Ruskem, což vyvolalo rozsáhlé protesty (o ekonomické spolupráci Moskvy a Kyjeva čtěte zde).

Za členství zaplatí Lotyši 320 milionů eur

Riga vstupuje do měnové unie v době, kdy v eurozóně doznívá dluhová krize, která zasáhla především členské státy na jihu Evropy. Krize byla důsledkem toho, že přijetí eura v zemích jako Řecko nebo Portugalsko výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším zemím západní Evropy.

Také Lotyšsko má za sebou náročné roky. Během globální hospodářské krize totiž dostalo tvrdý úder – nezaměstnanost překročila 20 procent a země se rázem proměnila v kandidáta na státní bankrot. V roce 2008 dostala Riga od Mezinárodního měnového fondu a EU úvěr ve výši 7,5 miliardy eur (zhruba 200 miliard korun). Z krize se ale pobaltská země už zotavila, všechny závazky vůči věřitelům vyrovnala a její ekonomika se vrátila k růstu (o reformách v Lotyšsku si přečtěte víc v rozhovoru s premiérem Dombrovskisem).

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis
Zdroj: ČT24/Isifa/Rex Features/Isopix

Vstupem do měnového spolku Lotyšům vznikne povinnost přispívat do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Ten pomáhá členům eurozóny, kteří se ocitnou v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur (8,3 miliardy korun). V příštích pěti letech zaplatí každý rok po 40 milionech eur a zbytek vloží později (další podrobnosti o Evropském stabilizačním mechanismu se dozvíte zde).

Z pobaltských zemí zůstává stranou eurozóny už pouze Litva, pravděpodobně ale ne na dlouho. Společnou evropskou měnu chce totiž přijmout už v roce 2015.

Z 28 členských států EU platí eurem již 18 zemí. Deset států si naopak svou vlastní měnu zatím ponechalo. Z tzv. starých členských zemí se jedná o Velkou Británii, Dánsko a Švédsko. Z nových členů (přijatých do unie v roce 2004 a později) do této skupiny kromě výše zmíněné Litvy patří ještě Česko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

Nahrávám video
Komentář ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...