Eurozóna vítá nového člena: Lotyšsko

Riga – Lotyšsko začalo od Nového roku jako svou oficiální měnu používat euro, a stalo se tak 18. členskou zemí eurozóny. Je zároveň druhou pobaltskou zemí, která do měnové unie vstoupila – prvenství drží Estonsko, jež přijalo euro před třemi lety. Samotní Lotyši ovšem z nové měny příliš nadšení nejsou. Podle průzkumů většina z nich euro odmítá a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň.

Dosavadní lotyšská měna lat se přepočte na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko pevně navázalo kurz své měny na euro už před několika lety, z měnového a ekonomického hlediska tedy nebude přijetí eura zásadní změnou.

Přijetí Lotyšska do eurozóny loni v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie; už předtím konstatovala splnění požadovaných ekonomických kritérií Evropská komise. Vstup Rigy do eurozóny podpořil také Evropský parlament a summit EU.

Podle zářijového průzkumu lotyšské agentury SKDS se nicméně 53 procent dotázaných vyslovilo proti zavedení eura; opačný názor mělo jen 22 procent lidí. Průzkumy veřejného mínění zadávané v posledních měsících ministerstvem financí pak ukázaly, že podpora pro zavedení eura v Lotyšsku nepřekročila 40 procent.

Lotyšská vláda je však přesvědčena, že euro bude pro zemi prospěšné. „Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska,“ prohlásil v červenci lotyšský premiér Valdis Dombrovskis.

Kabinet podle britského listu Financial Times argumentuje rovněž tím, že zavedení eura poslouží jako ochrana před tlaky z Ruska. Ministr financí Andris Vilks v této souvislosti poukázal na situaci na Ukrajině. Ta letos na poslední chvíli odmítla dohodu o přidružení k Evropské unii a dala přednost užší spolupráci s Ruskem, což vyvolalo rozsáhlé protesty (o ekonomické spolupráci Moskvy a Kyjeva čtěte zde).

Za členství zaplatí Lotyši 320 milionů eur

Riga vstupuje do měnové unie v době, kdy v eurozóně doznívá dluhová krize, která zasáhla především členské státy na jihu Evropy. Krize byla důsledkem toho, že přijetí eura v zemích jako Řecko nebo Portugalsko výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším zemím západní Evropy.

Také Lotyšsko má za sebou náročné roky. Během globální hospodářské krize totiž dostalo tvrdý úder – nezaměstnanost překročila 20 procent a země se rázem proměnila v kandidáta na státní bankrot. V roce 2008 dostala Riga od Mezinárodního měnového fondu a EU úvěr ve výši 7,5 miliardy eur (zhruba 200 miliard korun). Z krize se ale pobaltská země už zotavila, všechny závazky vůči věřitelům vyrovnala a její ekonomika se vrátila k růstu (o reformách v Lotyšsku si přečtěte víc v rozhovoru s premiérem Dombrovskisem).

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis
Zdroj: ČT24/Isifa/Rex Features/Isopix

Vstupem do měnového spolku Lotyšům vznikne povinnost přispívat do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Ten pomáhá členům eurozóny, kteří se ocitnou v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur (8,3 miliardy korun). V příštích pěti letech zaplatí každý rok po 40 milionech eur a zbytek vloží později (další podrobnosti o Evropském stabilizačním mechanismu se dozvíte zde).

Z pobaltských zemí zůstává stranou eurozóny už pouze Litva, pravděpodobně ale ne na dlouho. Společnou evropskou měnu chce totiž přijmout už v roce 2015.

Z 28 členských států EU platí eurem již 18 zemí. Deset států si naopak svou vlastní měnu zatím ponechalo. Z tzv. starých členských zemí se jedná o Velkou Británii, Dánsko a Švédsko. Z nových členů (přijatých do unie v roce 2004 a později) do této skupiny kromě výše zmíněné Litvy patří ještě Česko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

7 minut
Komentář ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 8 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 8 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...