Průměrná česká penze by měla v příštím roce stoupnout o 900 korun. Koncem srpna bude o tomto rekordním zvýšení rozhodovat sněmovna, jejíž jednání bude významné pro téměř dva a půl milionů důchodců. O dalších jeden tisíc korun by si měli polepšit starší penzisté, kteří často pobírají nízké důchody. Zde se bude rozhodovat mezi vládním návrhem (příplatek pro důchodce nad 85 let) a senátním návrhem (příplatek pro lidi, kteří jsou v penzi více než 25 let).
Poslanci mají projednávat zvýšení důchodů na schůzi 22. srpna. Navržený speciální zákon předpokládá, že pevná část penzí vzroste o 310 korun měsíčně, což by spolu s pravidelnou valorizací zvýšilo důchod průměrně o 900 korun.
Zákon podporují všechny sněmovní strany. Předseda poslaneckého klubu klubu vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek zdůrazňuje, že byl zvolen prázdninový termín, aby se všechno stihlo včas.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připomíná, že navržený vzestup důchodů reaguje na rostoucí životní výdaje. Tedy jak na zdražování potravin, tak zejména na růst nákladů na bydlení.
Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že jeho strana prosazuje plošné zvýšení jak starobních, tak invalidních důchodů. Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek považuje za důležité, aby se důchody zvedly.
Dva návrhy pro starodůchodce
Zatímco vláda chce o 1000 korun navíc zvýšit penze lidem starším 85 let, Senát již dříve zákon sněmovně vrátil a navrhl přidat navíc tisícovku lidem, kteří jsou v důchodu víc než 25 let. To by oproti vládnímu návrhu už v příštím roce pomohlo například ženám starším osmdesáti let, které vychovaly dvě a více dětí.
Vláda ale tvrdí, že návrh senátorů má i podstatné nevýhody. „Senátní verze je nesystémová, v podstatě bychom trestali osoby, které chtěly zůstat déle na trhu práce a pracovaly déle,“ uvedla ministryně Maláčová.
Pro návrh Senátu chce hlasovat většina opozice – ODS, SPD, lidovci, TOP 09 nebo Starostové. „Senátní verze může trochu přilepšit lidem, kteří jsou v důchodu poměrně dlouho. To znamená, že strávili svůj ekonomicky aktivní život v komunistické éře a mají nízké důchody, tak může trochu přilepšit,“ hájí návrh předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil obhajuje senátní návrh s tím, že vláda zapomněla na 130 až 140 tisíc důchodkyň matek. „Vychovaly dnes ekonomicky aktivní občany a měly by na tom být z hlediska přidání penze stejně jako ti, kterým bude více než 85 let.“
Zdůraznil, že jde o ženy, které pracovaly zejména za socialismu a mají velmi nízké penze, mnohdy mnohem nižší než muži, kteří jsou dnes starší 85 let. „A vláda se na ně vykašlala,“ dodal Vystrčil.
Rozhodnou komunisté
Klíčové tak budou hlasy komunistů. A ti se chystají v důležitém hlasování o důchodech podpořit vládu. Šéf KSČM Vojtěch Filip argumentuje, že necelé dvě miliardy navíc, které by stál senátní návrh, by mohly chybět na vyšší růst platů státních zaměstnanců.
„Je potřeba najít prostředky zejména pro zaměstnance,“ říká Filip a dodává, že se mu nelíbí vstup Senátu do rozhodování o rozpočtu. O návrhu státního rozpočtu totiž jedná výlučně Poslanecká sněmovna a výdaje na důchody tvoří jeho největší část.
Pokud návrh na zvýšení důchodů sněmovna schválí a podepíše ho prezident, začne platit od příštího ledna.
Zvýší se platy nejvyšších funkcionářů skokem o pětinu?
Zvýšení důchodů je zatím jediným plánovaným bodem, který mají poslanci na schůzi 22. srpna schválit.
Některé strany ale chtějí jednat i o dalších tématech. Například Piráti by rádi na program schůze zařadili vládní návrh zákona zpomalující růst platů ústavních činitelů z dvaceti na devět procent. Ten už tři měsíce leží ve sněmovně. Pokud návrh poslanci neschválí do konce roku, vzrostou skokově platy ústavních činitelů o pětinu.
Sněmovna se však pravděpodobně dostane v prvním čtení k návrhu na zpomalení růstu platů politiků až v září. Už i někteří členové vlády připouštějí, že ho parlament včas neschválí. To by například znamenalo, že řadový poslanec by od ledna bral o 15 tisíc měsíčně více.
