Praha - Česká národní banka je zatím spokojena s dopadem svých intervencí, které před měsícem výrazně oslabily korunu. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl guvernér ČNB Miroslav Singer. Banka by podle guvernérových slov se svým kurzovým cílem - který je nastaven okolo 27 korun za euro - hýbala pouze tehdy, pokud by došlo k dramatickým změnám v ekonomice.
„Intervence byla oprávněná, ekonomice hrozilo poměrně dlouhé deflační období a myslím, že i hladina sedmadvaceti korun se ukazuje jako vhodně zvolená,“ říká Singer. Přinášíme celý rozhovor, který šéf ČNB poskytl ekonomické redakci České televize.
Kurz je poměrně výrazně nad vámi zvoleným cílem 27 korun za euro, čím si to vysvětlujete? Miroslav Singer: „Je to kombinace technických faktorů. Trh se intervenci pořád ještě přizpůsobuje. Nezapomeňte, že ještě na počátku, když jsme oznámili, že chceme používat kurz jako další nástroj měnové politiky, byla reakce nedůvěřivá - jestli to dokážeme dosáhnout a udržet 27 korun za euro. Trh se trochu teď překoupil v korunách, je vidět, jak se je teď snaží deponovat i za záporné sazby. Jinými slovy jedná se o technický faktor. Do toho přichází to, že se před Vánoci už skoro neobchoduje. Nemyslím si, že z kurzového vývoje se teď dá něco rozumného usuzovat.“
Takže očekáváte, že se koruna začne po Vánocích ke kurzu 27 za euro přibližovat? Miroslav Singer: „Ano a nezačne-li, tak o tom začneme přemýšlet.“
Co znamená, že o tom začnete přemýšlet?
Miroslav Singer: „Že to začneme debatovat, kdyby se to náhodou nastalo. Já teď nebudu předjímat něco, o čem si nemyslím, že to je tak ohromně pravděpodobné. My prostě na každém měnovém zasedání reagujeme na nový vývoj.“
Kurz je výrazně nad sedmadvaceti korunami za euro, možná trh započítává, že byste mohli svůj cíl ještě posunout, někam k osmadvaceti korunám. Co by se muselo stát, abyste tak skutečně učinili?
Miroslav Singer: „Vývoj by musel jít dramaticky jiným směrem. Jak říkám, odchylky vývoje od toho, co jsme čekali, jsou v tuto chvíli minimální. Nemáme žádný důvod se domnívat, že ekonomika - ať už naše, nebo eurozóny a našeho blízkého okolí - se posouvá někam jinam, než jsme čekali. Muselo by to být skutečně velké drama.“
Kdy můžeme čekat dopad intervencí do reálné ekonomiky? A kdy přijde čas, kdy si jako centrální banka za nimi ohlédnete a řeknete - skutečně fungují, nebo skutečně nefungují? Miroslav Singer: „První moment pro mě osobně nastane někdy v únoru v březnu, kdy se začnou v cenových okruzích projevovat cenové vývoje od Nového roku. Tam už se bude dát hodně usuzovat o tom, jestli tendence ke zmírnění inflace i deflace - ať už u nás, nebo je teď intenzivní debata v eurozóně - se začínají naplňovat, tak jak jsme čekali. Ať už míň, nebo víc. Co se týče dopadů do reálné ekonomiky, pracovních míst, HDP… Tam si myslím, že okamžik hodnocení přijde až ve druhé polovině příštího roku.“
Chci se ještě zeptat na ukončení režimu intervencí. Je tam pouze jediná možnost, že nejprve ukončíte tento režim a pak teprve začnete zvedat sazby, nebo je možný i nějaký jiný postup?
Miroslav Singer: „Nejprve dojde zřejmě k ukončení intervenčního režimu a pak těsně po tom - ale ne v řádu měsíců a kvartálů - bychom zvedali úrokové sazby tak, jak to bude ekonomika potřebovat.“
Říkáte, že ne v řádu měsíců a ne v řádu kvartálů, čili tak půl roku?
Miroslav Singer: „Spíš kratším. Může se stát, že poté, co ukončíme kurzovní režim, tak kurz sám buď odpracuje zpřísnění měnové politiky, kterého budeme potřebovat dosáhnout, nebo případně přestřelí, a naše zpřísnění přijde později. A nebo udělá přesně to, co jsme čekali a my dál budeme zpřísňovat přes úrok. Řekl bych, že to je o dvou na sebe navazujících, maximálně ob jedno měnové zasedání, za předpokladu, že kurz měnovou politiku nezpřísní tak, že ucítíme potřebu nechat sazby na nule ještě delší dobu. Ale nepředpokládáme to.“
