Námluvy Kyjev–Moskva: Janukovyč si vyjednal levnější plyn

Moskva – Zatímco v Kyjevě pokračují demonstrace proti establishmentu, ukrajinský prezident Viktor Janukovyč neváhal přijet do Moskvy a ujistit Rusko, že ve vzájemném sbližování hodlá pokračovat. Možná i díky tomu se mu u Vladimira Putina podařilo vyjednat nižší ceny plynu. Dosavadní cena se má konkrétně snížit zhruba o třetinu. Putin zároveň oznámil, že centrální banka pošle částku 15 miliard dolarů pro nákup ukrajinských státních dluhopisů. Stane se tak prý bez jakýchkoli podmínek.

Ukrajinská ekonomika je silně závislá na dodávkách energie z Ruska. Kyjev proto chtěl přepracovat dohodu z roku 2009, v níž si Moskva stanovila podle mínění ukrajinských představitelů příliš vysoké ceny. Ukrajina dosud platila za 1 000 krychlových metrů zhruba 8 000 korun, což je jedna z nejvyšších cen v Evropě. Podle Putina zaplatí Kyjev za tisíc kubíků nově 268,5 dolaru (v přepočtu asi 5 400 korun).

Ruská velkorysost je však podle ukrajinských médií odměnou za rozhodnutí Kyjeva přerušit jednání o přidružení k Evropské unii. Kromě nové plynové dohody a příslibu finanční pomoci si Janukovyč podle agentury ITAR-TASS z Moskvy odveze 14 dalších hospodářských smluv, které výrazně změní dosavadní stav rusko-ukrajinské spolupráce.

Podle Steinmeiera je chování Ruska vůči Ukrajině skandální

Staronový německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se dnes po čtyřleté přestávce znovu ujal funkce, označil za „skandální“, jak Rusko využívá tíživé hospodářské situace Ukrajiny, aby zmařilo podpis ukrajinské přidružovací dohody s Evropskou unií. Steinmeier však kritizoval také EU, která podle něj podcenila rozpolcenost a slabost Ukrajiny.

Na Ukrajinu poputují i ruské miliardy

Navíc Rusko pomůže Ukrajině i přímou formou, Moskva totiž nakoupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů uvolněných ze svých valutových rezerv. Ukrajina úvěr potřebuje z několika důvodů. Ukrajinská ekonomika se ještě nevrátila ani na úroveň roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Prožívá obrovskou recesi, devizové rezervy klesly na sedmileté minimum, problémy jsou i s kurzem ukrajinské hřivny," popsal aktuální hospodářskou situaci na Ukrajině zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Plynovod
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Už letos by přitom mohla Moskva poskytnout 5 miliard, což – jak poznamenal Karas – je pro Ukrajinu nezanedbatelná částka. Ukrajinská proevropská opozice se však obává, že výměnou za poskytnutí půjčky bude Putin požadovat připojení Ukrajiny k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu. 

Ruské ministerstvo financí mezitím potvrdilo, že s poskytnutím úvěru, který podle něj zajistí stabilitu ukrajinské ekonomiky, nemá žádný problém. Moskva je ochotna zaplatit cokoliv, aby si Ukrajinu udržela. „Od Evropské Unie by si peníze nevzal, protože by byly pod přísnou kontrolou. Ale ruské mu nikdo kontrolovat nebude,“ míní ukrajinský protestující Josip.

Domácí proevropská opozice mezitím stále požaduje Janukovyčovu demisi. Vadí jí, že přerušil jednání o asociační smlouvě s EU, a podle jejího názoru tak žene zemi do područí Moskvy. Již několik týdnů kvůli tomu protestují zejména v hlavním městě statisíce Ukrajinců. O případném vstupu Ukrajiny do euroasijské celní unie budované Moskvou se podle Janukovyče nehovořilo. Podle ukrajinského prezidenta během jednání s Putinem nepřišla řeč ani na zablokované ukrajinské rozhovory s Bruselem.

Jako vyjádření odporu k posilování vztahů Ukrajiny a Ruska svolala opozice do Kyjeva na podvečer další velkou demonstraci. Nezdá se ovšem, že by prezident Janukovyč volání části ukrajinské veřejnosti vyslyšel. „Jestli dnes spolu něco nepodepíšeme, tak to musíme podepsat v nejbližší době. Na tom se nesmíme zastavit a musíme dál rozvíjet strategické partnerství,“ prohlásil u příležitosti zasedání rusko-ukrajinské mezistátní komise.

Navíc podle Janukovyče bylo dnešní jednání v Kremlu „absolutně konstruktivní a věcné“. Uzavřené smlouvy se týkají mimo jiné spolupráce při výrobě letounů An-124 a v kosmickém průmyslu; vývoz ukrajinské produkce do Ruska se podle Putina může zvýšit až několikanásobně. Podle Janukovyče ukrajinské podniky získají nové zakázky a vzniknou nová pracovní místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
před 6 hhodinami

Nejistota ohledně Trumpových cel dopadá i na české firmy

Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
před 13 hhodinami

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
včeraAktualizovánovčera v 15:22

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
včera v 15:11

Prezident Pavel nebude vetovat rozpočet

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentův krok ocenil.
včeraAktualizovánovčera v 14:46

VideoPapajanovský rozpočtu vytýká nezákonnost, Mach ho chce vyrovnat bez vyšších daní

Vláda chce postupně vyrovnat státní rozpočet bez navyšování daní, uvedl v Duelu ČT24 náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Pomoci by v tom měly podle něj škrty v byrokracii státu, lepší výběr daní a hospodářský růst. „Představa, že bychom to dělali jenom seškrtáním výdajů, to by šlo proti hospodářskému růstu,“ podotkl Mach. „Rozpočet, který předložila (ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jde proti trendu snižování schodků. Je to rozpočet, který meziročně zvýší schodek,“ varoval poslanec Jan Papajanovský (STAN). „To je za nás velká chyba a velký rozdíl proti tomu trendu, který jsme tady měli v letech předcházejících,“ dodal. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem byla také obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a systém obchodování s emisními povolenkami ETS2.
včera v 09:12

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
22. 2. 2026

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026
Načítání...