Soudní spor o pivní značku Radler se vrací na začátek

Boj o pivní značku Radler nekončí. Soudní spor o platnost ochranné známky „radler“ a „radler.cz“ se naopak vrací na začátek. Znovu musí rozhodnout pražský městský soud. Ten přitom loni na jaře řekl, že ochranné známky „radler“ patří pivovarnické skupině Heineken. Nejvyšší správní soud ale podle aktuálního zjištění ČT toto rozhodnutí zrušil. Informaci ČT potvrdila soudkyně Nejvyššího správního soudu Daniela Zemanová.

Městský soud původně zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví o odebrání ochranné známky, když posoudil jednu námitku, která byla podle názoru soudu stěžejní.

„Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že městský soud tuto námitku posoudil nesprávně. Pouze na jejím základě neměl důvod rozhodnutí zrušit,“ uvedla k odlišnému rozhodnutí Daniela Zemanová.

Nejvyšší správní soud tak nyní spor vrátil zpátky k městskému soudu. „Městský soud se musí zabývat ostatními žalobními námitkami. Zatím tedy nelze v žádném případě předjímat, jak spor ve finále dopadne,“ doplnila Zemanová.

Heineken značku měl, pivní mixy ale začaly nabízet i další firmy

Pivovarnická skupina Heineken má za to, že má výlučné právo označovat značkou „radler“ své výrobky. Značku tak měl původně zaregistrovanou. Královský pivovar Krušovice, který se později stal součástí Heinekenu, ji přihlásil už v roce 2001 a úřad je následně zapsal do rejstříku.

Když pivní mixy později získaly v Česku popularitu a několik podniků je po vzoru německy mluvících zemí pojmenovalo jako radler, inicioval Heineken předběžné soudní opatření, na jehož základě musely ostatní pivovary přestat název používat.

Patentový úřad však v roce 2013 na podnět jiné velké pivovarnické skupiny ochrannou známku Heinekenu zrušil. Jako důvod uvedl, že čeští spotřebitelé vnímají označení radler jako obecný typ nízkoalkoholického nápoje, a známka tak postrádala schopnost rozlišit konkrétní výrobky Heinekenu od jiných.

Pivovarnická společnost s tím ale nesouhlasila a obrátila se s žalobou na Městský soud v Praze. Heineken v žalobě k městskému soudu tvrdil, že patentový úřad svým postupem porušil jak zákon o ochranných známkách, tak i správní řád. Argumentoval tím, že zapsáním známek získal výlučné právo označovat své výrobky slovem radler a vzhledem k postoji úřadu byl přesvědčen, že známky jsou právně v pořádku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...