Boj o pivní značku Radler nekončí. Soudní spor o platnost ochranné známky „radler“ a „radler.cz“ se naopak vrací na začátek. Znovu musí rozhodnout pražský městský soud. Ten přitom loni na jaře řekl, že ochranné známky „radler“ patří pivovarnické skupině Heineken. Nejvyšší správní soud ale podle aktuálního zjištění ČT toto rozhodnutí zrušil. Informaci ČT potvrdila soudkyně Nejvyššího správního soudu Daniela Zemanová.
Soudní spor o pivní značku Radler se vrací na začátek
Městský soud původně zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví o odebrání ochranné známky, když posoudil jednu námitku, která byla podle názoru soudu stěžejní.
„Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že městský soud tuto námitku posoudil nesprávně. Pouze na jejím základě neměl důvod rozhodnutí zrušit,“ uvedla k odlišnému rozhodnutí Daniela Zemanová.
Nejvyšší správní soud tak nyní spor vrátil zpátky k městskému soudu. „Městský soud se musí zabývat ostatními žalobními námitkami. Zatím tedy nelze v žádném případě předjímat, jak spor ve finále dopadne,“ doplnila Zemanová.
Heineken značku měl, pivní mixy ale začaly nabízet i další firmy
Pivovarnická skupina Heineken má za to, že má výlučné právo označovat značkou „radler“ své výrobky. Značku tak měl původně zaregistrovanou. Královský pivovar Krušovice, který se později stal součástí Heinekenu, ji přihlásil už v roce 2001 a úřad je následně zapsal do rejstříku.
Když pivní mixy později získaly v Česku popularitu a několik podniků je po vzoru německy mluvících zemí pojmenovalo jako radler, inicioval Heineken předběžné soudní opatření, na jehož základě musely ostatní pivovary přestat název používat.
Patentový úřad však v roce 2013 na podnět jiné velké pivovarnické skupiny ochrannou známku Heinekenu zrušil. Jako důvod uvedl, že čeští spotřebitelé vnímají označení radler jako obecný typ nízkoalkoholického nápoje, a známka tak postrádala schopnost rozlišit konkrétní výrobky Heinekenu od jiných.
Pivovarnická společnost s tím ale nesouhlasila a obrátila se s žalobou na Městský soud v Praze. Heineken v žalobě k městskému soudu tvrdil, že patentový úřad svým postupem porušil jak zákon o ochranných známkách, tak i správní řád. Argumentoval tím, že zapsáním známek získal výlučné právo označovat své výrobky slovem radler a vzhledem k postoji úřadu byl přesvědčen, že známky jsou právně v pořádku.
