Neplacení výživného po rozvodu rodičů stále častěji řeší plnoletí potomci. Taková je alespoň praxe v neziskových organizacích, na které se mladí lidé obracejí. Projekt Vaše Výživné pod záštitou ministerstva práce a sociálních věcí zodpovídá denně dotazy zhruba pěti studentů. Počty případů, které se dostaly až k soudu, ale klesají.
„Žádný rodič by neměl dopustit, aby jeho dítě muselo něco takového řešit. Stoupnout si a řešit něco takového se svým rodičem je prostě neskutečně stresující,“ říká 24letá Anna, která ve dvou letech zůstala s matkou sama a jako plnoletá na otce podala několik trestních oznámení.
Soudy řeší ročně stovky sporů o výživné mezi zletilými a jejich rodiči. Nárokovat dlužné výživné je možné až 10 let zpětně. Jen loni řešily přes 2029 případů, 671 skončilo smírem. Podle posledních statistik je jich ovšem od roku 2015 o 1600 méně.
- 2015 - 3 684 případů
2016 - 2 993 případů
2017 - 2029 případů - Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
V Česku studuje vysokou školu zhruba 55 tisíc lidí z neúplných rodin. U maturantů je to 13 tisíc. Právě středoškoláci bývají nejčastější skupinou, která řeší výživné. Většinou kvůli problému s hrazením školy. Zejména vysokoškoláci pak ženou jednoho z rodičů k soudu. Mnozí se ale bojí osobního kontaktu a práva na výživné se raději vzdají.
Podle ředitelky projektu Vaše Výživné Ivety Novotné dotazů studentů za poslední rok přibylo o 30 procent. Jako první radí, aby se v rodině domluvili. V řadě případů pomáhají bezplatně i s exekučním vymáháním. „Měsíčně se díky běžícím exekucím vymůžou 3 miliony korun,“ říká Novotná.
Podle tabulek pro soudce by výživné na studenta mezi 18. až 26. rokem mělo být od 19 do 25 procent čisté mzdy. Průměrné výživné je 3500 korun. Rodič ho nemusí platit v případě, když student třeba neplní docházku, což potvrdil Ústavní soud v roce 2014.
