Spojené státy možná budou muset udělit výjimku z placení dovozních cel některým typům oceli vyrobené v Německu, protože americké firmy závislé na speciálních kovech budou mít problémy s nalezením alternativ na domácím trhu. Uvedl to v rozhovoru s německým listem Rheinische Post ministr hospodářství Peter Altmaier.
Část německé oceli by od Spojených států mohla dostat výjimku z cla. Američané ji jinde neseženou
Podle Altmaiera americké společnosti, které závisí na speciálních typech německé ocele, budou muset výrazně zvýšit ceny. To pak vyvine tlak na americkou vládu, aby osvobodila některé kovy od placení cel.
„Předpokládám, že speciální ocel vyrobenou v Německu nebude možné snadno nahradit alternativami vyrobenými v USA. V tomto případě budou muset výrazně zvýšit ceny svých produktů,“ prohlásil Altmaier.
Na dotaz ohledně možných amerických cel na dovoz evropských aut Altmaier uvedl, že by to byl nebezpečný vývoj, který by mohl skončit poškozením obou ekonomik, EU i USA. „Spirála vzájemných cel by vytvořila pouze poražené,“ uvedl ministr a poukázal na to, že EU by v odpovědi na americká opatření měla zůstat jednotná. „Pouze pak můžeme zabránit obchodní válce.“
Poté, co se nepodařilo dojednat ústupky, vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek zrušila výjimky z dovozních cel na hliník a ocel pro Evropskou unii, Kanadu a Mexiko. EU již podnikla první kroky proti USA, když podala stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO), ve které napadla legálnost nových cel, napsala agentura Reuters.
- Evropská unie již dříve předložila Světové obchodní organizaci (WTO) seznam amerických produktů, na které by mohla uvalit vysoká cla jako odvetu za poplatky na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Na seznamu se nachází například rýže, brusinky, bourbon, kukuřice, džínsy, motocykly, rekreační plavidla, arašídová pomazánka či ocelářské výrobky.
- Komise ve čtvrtek uvedla, že seznam předložila WTO 18. května a v souladu s pravidly může dodatečná cla spustit o 30 dní později. O tom, jak přesně v této věci pokračovat, nyní bude EK jednat s členskými zeměmi Unie. V platnost by měla vstoupit 20. června.
Rozčilení jsou lídři sedmi největších ekonomik světa
Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí, které jsou nejbližšími spojenci Spojených států, vyjádřili v sobotu rozčilení ze zavedení cel. Setkání nejvyšších finančních představitelů skupin sedmi největších ekonomik světa (G7) v Kanadě však nepřineslo žádné výsledky.
Třídenní setkání, které v sobotu skončilo, pouze připravilo půdu pro vášnivou bitvu, která se očekává příští týden na summitu nejvyšších představitelů G7 v Kanadě, napsala agentura Reuters.