Přehřívání tuzemské ekonomiky je aktuálně nejvíce vidět na pracovním trhu, kdy mzdy rostou nejrychleji od roku 2008 – meziročně poskočily o osm procent a překonaly i odhady analytiků. A příští rok porostou dál, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce guvernér České národní banky Jiří Rusnok. S ostatními hosty se shodl na tom, že ideálně by měly růst stejně jako reálný HDP Česka. Ten za celý loňský rok stoupl o 4,5 procenta.
Lék proti přehřátí ekonomiky? Podle Rusnoka utažení hypoték, dle Pilného hledání zdrojů v hlavě
Česká ekonomika se už přehřívá. „Vcelku v pohodě to však zvládneme,“ míní Rusnok (zdroj: ČT24)
Za celý loňský rok stoupla průměrná mzda meziročně o sedm procent na 29 504 korun. Reálně vzrostla o 4,4 procenta. Růst mezd v Česku je nyní nejrychlejší od roku 2008, podle analytiků je dán napjatou situací na trhu práce, firmy se přetahují o pracovníky, kterých je nedostatek.
Od března například zvýšily o pětinu, na 28 tisíc korun, nástupní mzdu pokladních a prodavaček diskonty Lidl. V Praze a okolí stoupla na více než 29 tisíc korun. Stejným tempem se zvýšily také platy současných zaměstnanců. Peníze přidávali i další, mimo jiné diskonty Penny Market.
Průměrná mzda
„Je třeba si uvědomit, že naše mzdy rostou reálně kolem pěti procent, v této chvíli je to ještě zdravý růst, ale nebude to trvat dlouho,“ uvedl Rusnok. Odboráři však volají po dalším růstu, a to i minimální mzdy. Od příštího roku požadují její zvýšení o 1500 korun na 13 700 korun.
Podle bývalého ministra financí a zmocněnce ministerstva školství pro vzdělávání v oblasti nových technologií Ivana Pilného by se však měli odboráři spíše zajímat o to, aby lidé měli udržitelnou práci a byli vzdělaní.
„Odboráři by se také měli starat o to, aby lidé měli penzi, protože prostředky států na to nestačí, a požadovat, aby se do toho více zapojili zaměstnavatelé. A ne vyvíjet pouze populistické tlaky na zvyšování mezd,“ dodává.
Nejohroženější jsou lidé ve věku 50 plus, stát jim moc zatím nepomůže
Na druhou stranu ale přiznává, že stále platí, že nejohroženější skupina jsou lidé ve věku 50 let plus, které stát zatím nedokáže rekvalifikovat. „My pro to neděláme skoro nic, a přitom ty lidi budeme potřebovat. Musí se změnit politika ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Pilný.
obrázek
Rusnok tento týden uvedl, že česká ekonomika roste poměrně robustně na svoje možnosti, je nad takzvaným potenciálem a do jisté míry se přehřívá. Podotkl, že důsledkem je podle něj nerovnováha na některých trzích, nejviditelnější je to právě na trhu práce.
V pořadu Otázky Václava Moravce upřesnil, že Česko by ale mělo přehřívání „vcelku v pohodě“ zvládnout. „Nemáme zatím výhled na to, že by se u nás měla tato situace prohlubovat. Naopak máme výhled na to, že růst (ekonomiky) pomalu bude snižovat své tempo a dojde k určitému zchlazení,“ uvedl.
Podle Rusnoka by bylo však dobré, kdyby Česko mohlo růst trvale tak jako loňský rok, což by se dalo zajistit tím, že by se zvýšil potenciál. Zatím tomu brání bariéry, proto se pohybuje zhruba ve výši tří procent.
„Ekonomika našeho typu by si ale zasloužila potenciál ještě o jeden procentní bod vyšší, protože pořád máme před sebou úkol dohánět nejvyspělejší země,“ dodává Rusnok.
Podle ekonoma Tomáše Sedláčka by to mohlo být ještě více, kolem pěti, šesti procent.
Vývoj české ekonomiky
Nestačí jen nějaká práce, musí být udržitelná
Mezi největší překážky, které blokují růst potenciálu, patří podle guvernéra to, že podnikům chybí odpovídající pracovní síla, aby mohly přijmout další pracovní zakázky, které mají sjednané. „Dlouhodoběji je potenciál spojen s infrastrukturou, její kvalitou, dostupností, institucemi obecně, což je známý problém Česka. A pak jde i o vzdělávání a jeho kvalitu. Obecně se dá tak říci, že růst brzdí především kvalita hospodářské politiky,“ dodává Rusnok.
Podle Pilného je ale podstatná udržitelnost. Česká ekonomika nemá podle něho jen krátkodobé problémy, které se mohou projevit přehříváním, a není to jenom to, že chybí pracovní místa. Ta musí být především udržitelná, míní.
„Řada lidí o práci přijde nebo přichází už teď, protože je připravujeme na profese, které vlastně už neexistují nebo nebudou existovat,“ říká. A zmiňuje průzkum, který proběhl v Nizozemsku a ukázal, že se čtvrtina tamních studentů připravuje na profese, které zanikají nebo zanikly.
„Číslo za Česko neznám, ale obávám se, že to bude ještě větší,“ konstatuje Pilný. „ A také musím říci, když se podíváme na rozsah pracovního trhu, je to o jednotlivých dovednostech,“ dodává.
Model, který spočíval v tom, že se něco naučíme ve škole a pak z toho žijeme dvacet let, ten je nenávratně pryč.
Současná situace je pak taková, že úbytek pracovní síly odcházející do penzí není schopna vyřešit přicházející nová. „To se to neobejde krátkodobě a střednědobě bez zvýšeného importu pracovní síly,“ souhlasí Rusnok. A poroste také tlak na větší automatizaci a robotizaci podniků.
Česko je až příliš závislé na EU a na některých sektorech
Dalším dlouhodobým problémem je podle Pilného malá diverzifikace. Česko je podle něho až příliš závislé na EU, především na Německu. „Což je velký problém, protože pokud se tam dostanou do problému, tak my s tím nic neuděláme,“ vysvětluje. A druhou věcí je i rozložení podle jednotlivých komodit, protože – speciálně pro český průmysl podstatný automobilový sektor – se dostává do problémů.
„Nevím, co bude s diesely nebo s elektromobily, protože to závisí velmi na infrastruktuře. Je tady také sdílená ekonomika, nová generace mladých říká, že i auta by se měla sdílet, protože se využívají v podnicích jen na patnáct, dvacet procent a individuálně dokonce ještě méně, takže to je velmi neefektivní. To je řada výzev, které se musí změnit, aby se mohl zvýšit potenciál,“ říká Pilný.
Ekonom Tomáš Sedláček je však více nervózní z americké ekonomiky. Tam je podle něho přehřívání viditelnější. „Americká ekonomika je více nadopovaná než česká. A ten doping funguje dvěma způsoby. Buď to jsou nízké úrokové sazby, nebo dlouhodobé zadlužování,“ vysvětluje.
„Tamní ekonomika už je v situaci, kdy se přehřívá, ale přitom se dále zadlužuje, a to skoro dvakrát tolik, než roste tamní HDP,“ upozorňuje. A úrokové sazby přitom jsou podle něho nižší, než by tam měly být.
obrázek
Mezi některými ekonomy se tak objevují obavy, aby nenastala další krize jako ta, již světová ekonomika zakusila před deseti lety.
„Já ty obavy nemám. Světová ekonomika je dnes v jiném módu, než byla tehdy, byť to jevově vypadá podobně, tak přece jen to, co se udělalo v regulaci významných finančních trhů, to je opravdu změna kvality. A robustnost kapitálového vybavení bank a dalších hráčů je dnes mnohem silnější, než bývala, a jsme také mnohem lépe připraveni reagovat na různé šoky,“ říká Rusnok.
Pilný však jeho optimismus až tak nesdílí. „Myslím, že roky '2008' se opakují, že jsou těžko předvídatelné. Myslím si, že regulační zdroje jsou vyčerpané, a že pokud systém chce přežít, musíme přejít z ekonomiky zdrojů, které se postupně vyčerpávají a které Česká republika už například kromě lithia a vzácných kovů nemá žádné, na ekonomiku talentů. Tedy to, co máme v hlavě,“ míní Pilný.
A další zdroje jsou podle něho v plýtvání. „Kromě aut jde o vodu, teplo, to jsou obrovské zdroje, které mohou posílit ekonomiku,“ dodává.
Sedláček také upozornil, že státní dluh roste. „Je to vlastně schopnost státu, když už se neví co, tak se do něho řízne a on dá svou 'krev' do ekonomiky, takže vyspělé státy jsou dnes dvakrát tak zadluženější, než byly v roce 2008,“ říká. Situace je podle něho dost křehká, a to i díky tomu, že se neustále mění a že se na hrozby digitalizace reaguje nacionalismem.
Hloupý taxikář v Americe se bojí levné pracovní síly z Mexika, chytrý samořiditelných aut. Kdybychom se naučili auta sdílet, tak nejenže vyřešíme peněžní problémy, ale ani města nebudou tak ucpaná a ošklivá, všude osázená auty.
A rostou i dluhy českých domácností. Ty ke konci ledna dlužily více než bilion a půl korun, tedy ještě o 110 miliard více oproti loňsku. Nejvíce si půjčují na bydlení, kde objem nových úvěrů dosáhl podle ČNB téměř 350 miliard korun. Pro srovnání, v roce 2012 to bylo 170 miliard.
Dluhy
Podle Rusnoka je sice již určité zpomalení růstu nových hypotečních úvěrů znát, ale ČNB by uvítala větší. „Protože tam vidíme jistý potenciál problému finančního sektoru, a tedy i ekonomiky,“ říká Rusnok.
A potvrzuje, že ČNB bude trvat na zákonu, kterým bude určovat limity bydlení, a tedy i dostupnost hypoték. Loni se novelu, která by tuto pravomoc dostala přímo do zákona o ČNB, nepodařilo prosadit. Veškeré regulace na trhu, které nyní platí, jsou tak pouze formou doporučení.
Na jejich základě platí, že od dubna loňského roku banky mají poskytovat hypotéky maximálně do 90 procent hodnoty zajištěné nemovitosti. Od předloňského října to bylo do 95 procent. Úvěry nad 80 procent hodnoty nemovitosti by navíc měly tvořit maximálně 15 procent portfolia bank.
Nové úvěry na bydlení
„Domnívám se, že to je nezbytné, že situace ukazuje, že ta doporučení nejsou dostatečně účinným nástrojem, respektive mohl by být ještě větší problém, kdyby se vychýlila situace. Chceme mít arzenál zákonů kompletní, jako ho má řada jiných regulátorů, proto o to budeme usilovat,“ říká Rusnok.
„Myslím si, že znepokojující je to, že se prodlužuje doba splatnosti. Zákon by se měl předložit znova, s regulačními mechanismy,“ souhlasí Pilný.
Guvernér také uvedl, že je již předběžně s ministerstvem financí domluvený. Inovovanou verzi, která by ale měla být do velké míry shodná s tou, která již loni prošla rozpočtovým výborem, hodlá předložit v druhém čtvrtletí roku.
„Jsme propojeni s eurozónou, a jestli ta pokračuje v expanzivní měnové politice, protože nejenže má nulové a záporné sazby, ale ještě nakupuje aktiva v objemu 30 miliard eur měsíčně, tak kdybychom se razantněji posunuli, budeme riskovat neodůvodněné spekulativní posílení koruny, což také nechceme,“ zdůvodňuje Rusnok to, proč se ČNB nechystá brzy zvyšovat úrokové sazby.
Inflace
Nicméně ČNB bude ukazatele pravidelně sledovat a vyhodnocovat. „Pokud by tady byla nějaká dramatičtější potřeba, tak to uděláme. Pokud se budou věci vyvíjet podle naší prognózy, tak s tím počítáme spíše někdy v druhém pololetí, možná až ke konci roku,“ uvedl. Dodal, že prostor pro zvýšení sazeb pak vidí ČNB i v roce 2019.