Pražská šunka bude na evropském seznamu Zaručených tradičních specialit, potvrdilo ministerstvo zemědělství. Žádost se u Evropské komise projednávala přibližně šest let. Zatím má Česko v seznamu spolu se Slovenskem čtyři potraviny – Tradiční špekáčky, Liptovskýsalám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám.
Pražská šunka získala evropskou značku Zaručené tradiční speciality, čekala na to šest let
O možnost mít na seznamu i šunku usilovali čeští výrobci od roku 2012. Výrobek označený žlutomodrým evropským logem bude muset vždy splňovat přesnou recepturu a technologii výroby. Označení můžou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let.
„Naším cílem je zajištění kvalitních potravin. U Pražské šunky jde navíc o zachování tradiční metody výroby a receptury, které si uzenáři předávají desetiletí. Výrobci této vysoce jakostní uzeniny teď budou moci využít evropské logo, z něhož zákazník jednoduše zjistí, že si kupuje výjimečnou potravinu,“ uvedl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).
Za Pražskou šunku se od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších masných produktů, který má původ v Praze. Pro výrobu šunky nejvyšší jakosti se v republice využívá vepřová kýta, kde je původní oválný tvar zachován použitím tzv. pražského řezu.
Výroba Pražské šunky v závodu Zvonařka v roce 1968
„Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby,“ uvedl úřad.
Výrobci budou moci používat tři varianty šunky – Pražská šunka na kosti má speciální výběr a opracování masa, musí se v ní použít specifický poměr vepřových kýt a láku. Pražská šunka bez kosti je zauzená šunka nejvyšší jakosti, u které je významným rysem dekorativní povrchové krytí. „Odlišujícím prvkem je také typický vejčitý nebo válcovitý tvar hotového výrobku,“ sdělil úřad. Pražská šunka v konzervě pak má charakteristický aspik v tenké vrstvě mezi šunkou a obalem.
Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.
Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. Česko má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.
Vydáno pod